Lovci stínů

Příběh válečného žurnalisty je námět poměrně neotřelý a v kombinaci s dobrým obsazením dělá z Lovců stínů zajímavou podívanou.Gerovi role trosky sedne, je příjemné vidět ho mimo romantický film. Eisenberg mi k roli synáčka bohatých rodičů také sedí a Howard se mi líbil též. Děj není nijak strhující, něco do sebe však má, narozdíl od většiny bezduchých slátanin, kterými jsme zahlcováni... 70% (07.07.2010)

Zajímavé téma zabíjí nedotažený scénář, nekompaktní děj, multižánrovost, řemeslná nevyzrálost a místy i trocha té pravé nefalšované nudy. Škoda přeškoda, že si tuhle "Srbskou road movie" nevzal do parády někdo talentovanější. Nezbývá než dodat, že Richard Gere se už poměrně dlouho úspěšně zazdívá v podobných běčkárnách; film si zcela nepokrytě utahuje z Chucka Norrise, ale být Richardem, sakra bych se bál, jestli se moje kariéra neřítí podobným směrem. (19.06.2008)

V daleké Bosně žije, slivovici pije, zlý záporný Lišák-Bogdanovič-Karadžič. Podobný chytré horákyni, hledaný-nehledaný. V zemi Bosna země další, Republika Srpska. V ní se na vás lidé srpí, máte-li chuť Lišáka chytit. A všichni pijí slivovici. Jsou to totiž démoni. Srbové jsou démoni. Všickni jsou tam strašně drsní, tajemní a pořád vás špiclují a pak to nesou Lišákovi, po kterém jde/nejde CIA. Zapíjejí to slivovicí... Ach jo, zase jeden film, který zásadně nerozumí prostředí, v němž se odehrává. Z celého snímku čiší jediná myšlenka, která zní: "Jaktože jste ještě nechytili toho arciďábla Karadžiče?" Třeba ukázat, že Lišák je oním ďáblem (A) a že vlastně není tak těžké jej najít (B). Nakydáme do filmu pár válečných zvěrstev, hlavního hrdinu připravíme rukou Lišákových nohsledů o samičku, ať je to osobní. Bod A splněn. Nyní bod B - SPOILERY. Pojeďme na místo 1, potkejme tam osobu X, která nám řekne o místě, kde je osoba Y, jež ví o místě 3, kde je osoba L. Jedmě na místo 3, kde není nic. Znovu navštivme osoby X a Y, potkejme osobu Z a vykoumejme místo 4, kde je L, kterému zatím o naší návštěvě řekl X, Y nebo Z. Zajme nás, ale CIA nás osvobodí, L uprchne (CIA všechno věděla, ale sere na to, hrůza!!!). S pomocí X, Y nebo Z jej opět najdeme a symbolicky odpravíme... Brrr. KONEC SPOILERŮ. Tupější schéma si lze představit jen stěží. Přemýšlení nad problémem je nijaké. Oficiální místa nic nechtějí dělat, tedy chytat válečné zločince, ačkoliv je to vlastně sranda. Toť sdělení hodné hospodského tlachala. Žádné tušení toho, že to možná tak snadné není, žádné přemýšlení nad následky odpravení milovaného vůdce, žádné vnímání toho, že volič možná uvítá chyceného Karadžiče, ale mnohem radši bude, když má malé daně, svůj důchod a fáro, v kterém se valí po silnici bez děr. (22.03.2010)

Celkem koukatelné, ale nesmím zapojit mozek. Pokud to udělám, ....a sakra, už se to stalo..... takže klišovité, povrchní, laciné a nechutně americké. Ideologická propaganda o hodných muslimech a děsuplných krutých srbech. Ne, opravdu nebudu sympatizovat s američany a jejich humanitárním bombardováním, s jejich pomocí muslimům, ne ve světle dnešních dní. Dávno se vědělo, že ihned po smrti Tita se Jugoslávie rozpadne na několik států. Přišlo to až za deset let a kdoví, možná že by se to bez "laskavé pomoci" CIA ani nestalo. Ale jakýsi zájem na válce tu byl a z pohledu roku 2017 už víme, jak ve světě působí slavné USA se svým slavným NATO. Takže fokof, ideologická fraško. (13.07.2017)

Zdálo by se, že půjde o skrz naskrz průměrnou záležitost, ale ve finále to své hodnoty má. Jen je škoda, že se tvůrci nerozhodli, na jakou žánrovou stranu se přikloní. Snímek tak osciluje mezi dramatem a černou komedií, ale nikdy není tím či oním pořádně. Nevím, jestli se chci po záběru na zastřelenou těhotnou ženu hned smát. Občas se tvůrci dostanou do úzkých a z nich se hodlají dostat nevěrohodnými zvraty, jejichž hlavními aktéry jsou navíc ne úplně věrohodní herci (Gereho mám rád, ale ty emoce jsem mu dvakrát nevěřil). Ostatně z hereckého ansámblu na sebe nikdo nijak výrazně neupozorňuje, snad je Jesse Eisenberg dává tušit, že o něm ještě uslyšíme (The Social Network) a vlastně i Joy Bryant (ale to je zase z jiných důvodů:-). Zamrzí mravokárné finále, chybí zapamatovatelné nebo alespoň trochu „jiné“ scény, naopak překvapí málo naivních momentů. Přesto pokud si budu chtít pustit nějaký film upozorňující na válečné konflikty, milerád znovu sáhnu po Harrisonových květech. Jejich komorní zpracování, autentická kamera, věrné reálie a etnické čistky v bývalé Jugoslávii si mě získaly o výrazný kus víc. (15.03.2011)