Monstrum

7/10...Abrams a jeho režisér Reeves velmi chytře využívají všech slabostí generace Ztracených, posedlé až dokumentarizační obsesí zachytit duch času, tíži chvíle, zažít něco neobyčejného a mezitím točit cokoli obyčejného, být při tom a zároveň být viděn. Pokud jste byli někdy před kamerou, víte, že v okamžiku spuštění červeného tlačítka se přepíná i cosi v nás a veškeré pokyny režiséra „buď přirozený“ jsou jen zbožným přáním, ale jak pravil jeden mrtvý bílý muž, všichni lidé jsou herci. Tak proč tenhle pud nevytěžit komerčně? Cloverfield je film na jedno použití pro generaci YouTube, noční můra o apokalypse v hledáčku amatérské kamery, intenzivní projížďka městem hrůzy s nezbytnými obludami místo horské dráhy a centrifugy. Točení stylem žaludeční neuróza spolu s dalšími technickými hejblátky a pseudoreálným snímáním navozuje při sledování hrdinů stav "Kdyby se něco takového stalo mně, tak bych..." a staví diváka do situace člověka, který si ukládá na filmová políčka svůj všednodenní život a najednou se mu naskytne být jakýmsi osudovým kronikářem, válečným novinářem z epicentra boje. Kdo by nechtěl riskovat vlastní krk, když se najednou stane osou dějin? Typologický výběr herců včetně vartanovsky přirozeného hlavního hrdiny, šmodrchání přediva vztahů mezi nimi a úsporné, ale hybné skicování naprosto banálních charakterů v první dvacetiminutovce konstruuje velmi silnou základnu pro další slasher honičku mezi mrakodrapy. Zábava ? Nepochybně, ale tak neuvěřitelně popcornová, že přes brilantní zvukovou a obrazovou stránku zůstala obrovská díra v atmosféře (tísnivost jako v hitchocovkách nebo v povedených dílech jeho ctitele Shyamalana chybí) , logice a především nevyplouvá na povrch nic skrytého, protože divák v realtime není ani chytřejší o fakta, ani bohatší o složitější narativní úrovně, a jelikož na rozdíl od hrdinů neběží o život, může se nechat pohltit, ale nabízí se mu prožitek pohříchu prefabrikovaný. May contain spoilers....Samotné monstrum působí jako hysterická ještěřčí těhotná, která si pro svůj těžký porod přerostlých Frenzíků, kteří utekli Optimovi z lopaty, vybrala Manhattan a porodní bolesti si krátí klácením mrakodrapů. Druhá možnost je ještěrčí batole procházející fází odmítání s průvodními příznaky: extrémní žravost a agresivita. Deficit informací ohledně motivace a geneze oné příšery, které reprezentuje cosi prastarého, je při sledování přebit atletickým tempem, ale možná jsem pro čistě popisné reálné docu-drama příliš zhýčkaný divák, který si přeje být znepokojován. Cloverfield jsem si tudíž užila jako zábavný experiment, ale probouzí příliš málo emocí a otázek, než abych se na něj vydala znovu. Pamatovat si ho budu: coby přelomový 3D-simulátor s nesmírně zručnou a chápavou obsluhou, na který jsem viděla chytlavé reklamy a neodolala. Chápu to nezměrné nadšení. Jeden den na Matějské (strach, napětí a cukrová vata included) by vás vyšel mnohem dráž:) (26.01.2008)

"Za zástavbou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je ostrůvek Manhattan. Ve dne je docela obyčejný, ale sotva ho večer přikryje černočerná tma, začnou se tam dít podivuhodné věci. Nejdříve to ve vodě zafuní, pod mostem zaduní, v mrakodrapu lupne, v Soše svobody hrkne a teprve potom se objeví Monstrum." Tak trochu jsem si zaparafrázoval Rákosníčka, no co... :-P Monstrum je thriller hustý a černý jako asfalt, naštěstí "neteče" tak pomalu, ale celkem svižně se dobere od úvodní párty k monstrózní akci, snímané "live" ve stylu Blair Witch (jak už jste si mohli ostatně všichni přečíst v jiných komentech). Nikdo z tvůrců diváka nezdržuje rozjímáním "co to je, proč zrovna v New Yorku"... Úkol je prostý - přepravit kameru a tým okolo ní z bodu A do bodu B za účelem záchrany oslavencovy přítulkyně (ano, čtete dobře) a pak do bodu C za účelem záchrany svých zadků. V cestě jsou ale překážky a je na hrdinech, aby se s nimi náležitě popasovali a přitom nezapomněli vypnout kameru na (maximálně) pár vteřinosekund. A jak to celé dopadlo? Milé děti, tak se na to zkuste kouknout. ;-) Rozhodně to stojí za to! (17.04.2013)

Katastrofický film z jiného úhlu pohledu, který by byl miláčkem českých simultánních dabéru počátku 90.let. Ti by si totiž vystačili neustálým monotónním opakováním tří vět: „Ó můj bože.“ „Ó můj bože, co to je?“ případně „Sakra, ten je ale velikej!“ Prvních 17 minut to byla opravdu katastrofa, aniž by se cokoliv stalo. Pak se naštěstí ukáže, že projekt Arrowhead mají nejen v Maine, ale i poblíž Manhattanu a dřív než stačí mlha připlout, jetelíčková stvůra je zde! Takže Hude, kašli na pud sebezáchovy a neváhej a toč! Cloverfield je ukázkou toho, jak se může chytrá reklamní kampaň a postupné vypouštění informací zapříčinit o úspěch filmu s relativně nízkou.., ehm..rozpočtem. Tvůrce monstra Neville Page tvrdil, že chtěli něco jako malé baby, které zmateně pobíhá ulicemi, neví kde je a chce zpátky k mámě. Nechtěl bych být poblíž až se maminka dozví, co chlapci z US Army dělají jejímu zlatíčku.. (30.01.2009)

Slušný zážitek. Co hlavně oceňuji kromě samotného námětu, je natočení ve stylu "Záhady Blairwitch". Myslím, že pro všechny zúčastněné platí, že tohle je to nejlepší co zatím zplodily. Když vezmu v potaz, že se v dnešní době podařilo natočit za směšných 20 miliónů dolarů takovouhle podívanou, tak musím hledat jen slova chvály. Škoda, že jsem na snímku nebyl v kině, určitě by byl zážitek mnohem více umocněn. I to je jeden z důvodu proč nakonec dávám čtyři hvězdičky, jsou zkrátka filmy, které si doma plně nevychutnáte...... (13.04.2008)

Odhliadnuc od (pre mna tazko uveritelnej) absurdity samotnej podstaty "inakosti" filmu - t.j. vytrvalost v natacani pri tak zivotu nebezpecnych vypatych situaciach, je Cloverfield skvelym upgrade toho, co pred rokmi naznacil (pre mna velmi slaby) Blair Witch. A nie je to len vacsou atraktivitou katastrofickeho pribehu a posilenim faktorov mediality a medialnosti, ale hlavne dorazom na maximalne vyuzitie hesla "za malo penazi, vela muziky" (viralny marketing pre tieto ucely neberiem v uvahu ;) . Efektne snimanie s vybornym zvukom dodava scenam silnu atmosferu, v dvoch pripadoch priam az fantasticku. Uz pri pozerani si sice uvedomite, ze zvoleny pristup "katastrofa skrz pohlad priameho ucastnika" so snahou o posilnenie pocitu "na vlastnej kozi" dostava trhliny v prevazne modelovo vykreslenych zmenach charakteru postav, ovsem tie su uspesne tlmene spravnym davkovanim zimomriavkovych sekvencii podnecujucim vasu vlastnu fantaziu smerom "co ak by...". Druhe pozretie uz mozno tak intenzivne nebude, ale to je irelevantne. PS: Na vytrvalych divakoch po zaverecnych titulkoch (za zvukov vybornej hudby odkazujucej na hudobne motivy z monster filmov 50´s minuleho storocia) caka maly audio dodatok... . (21.01.2008)