Mission: Impossible

Cruise si vybral dobře. Nejen sérii, které se chce věnovat a opečovávat, ale taky režiséra, který prvotinu této ságy natočí. De Palma naprosto přesně vystihl špiónský thriller a za pražské mlhy a neustálých špiónských praktik rozdmýchává paranoiu na nejvyšší otáčky. Je to zdaleka nejvážnější a nejdepresivnější díl ze všech a má své kouzlo a ikonické momenty (pasáž v Langley je dechberoucí). Bohužel ten přepálený akční konec je už dnes vyloženě k smíchu a sráží celkový dojem dolů. (02.08.2023)

V druhej polovici deväťdesiatych rokov sa už začala tvár áčkového akčného žánru razantne meniť, s čím som sa v tej dobe zmieroval len ťažko, ale postupom času som sa tomu predsa len lepšie prispôsobil. A práve Mission: Impossible je jeden z tých najzásadnejších predstaviteľov, pričom rozbehol sériu, ktorá je tu s nami stále aj po štvrťstoročí. Nikdy som moc nebol na tieto špionážne zápletky, snaží sa to tváriť realisticky, ale predsa len to úplne nejde, no tu je ten dej podaný dostatočne zaujímavo. Kľudne by som bral aj dlhší úvod s lepším predstavením tímu, tu sa ide na vec takmer okamžite. Tempo je síce polovicu filmu také pomalšie a chýbajú mi nejaké skutočne zapamätania hodné situácie, ale je to zaujímavé a celkom nepredvídateľné, divák si nemôže byť ničím istý. A v druhej polovici už sú karty rozdané, pribudnú výborné postavy a nezabudnuteľné atrakcie, tu sa je už stále na čo pozerať. Obsadeniu sa tu nedá moc vytknúť, Tom Cruise ma v týchto mladých rokoch nebavil ešte ani zďaleka tak, ako teraz, ešte sa v tomto žánri len hľadal a vidno to aj tu. Herecky tu občas zaostáva a aj tá jeho postava mi prišla taká všelijaká, miestami sebavedomý a následne ustráchaný, hlavne v tej prvej polovici, ale som samozrejme veľmi rád, že tu bol, lebo inak by sa séria nikdy nedostala tam, kde je teraz. A mimo neho poteší hlavne trio, John Voight, Jean Reno a samozrejme Ving Rhames, ktorý už sérii zostal verný. Akcia je vo svojej kategórii veľmi dobrá, toto nie je primárne akčný film, takže klasická akcia sa tu nenájde, Cruise dokonca ani raz nevystrelí a rozdá asi dva údery, ale o to tu nejde. Vniknutie do databázy CIA je jedna z najslávnejších scén vôbec a je skutočne perfektne vymyslená a o napätie nie je núdza a finále s TGV je síce ako z iného filmu, zvyšok filmu sa aspoň tvári celkom uveriteľne, toto už je riadne prestrelené, ale aj tak je to nápadité a s pár výbornými momentmi. Brian De Palma nie je akčný režisér, takže aj k tejto látke pristúpil inak, než tvorcovia po ňom, ale odviedol nemenej dobrú prácu, A k tomu tá hudba, ktorá ma baví vo všetkých variáciách, Takže tento prvý Mission: Impossible ma kedysi vôbec nezaujímal, ale s odstupom času si ma získal a nemôžem ho kritizovať, lebo rozbehol sériu, ktorá sa v súčasnosti nachádza na vrchole akčného žánru. 75% (23.10.2012)

Přes mnohé odsudky, mně se tento film líbí hodně, rozhodně více než dvojka. Komplikovanost mi nevadí, mrzí mě jen rychle zlikvidování zajímavých herců, ale Cruise sám je také výborný a pak ta dvojka Rhames + Reno - to je něco. Elfman přeci jen mohl víckrát pustit hlavní motiv od Schifrina, sám nic moc nenabízí. Hlavní hrdina film je ale režisér - skvělá scéna z ústředí CIA, i ten krásně přehnaný závěr, to si nechám líbit. (07.06.2003)

Mám pro Toma a ten jeho rošťácký úsměv takovou slabost, že tomu hollywoodskému ignorantovi odpustím i zmasakrování týmového ducha seriálu v zájmu soustředění veškeré pozornosti jen na sebe a - SPOJLER - že mrknutím oka udělá z Jima Phelpse záporáka a zabije ho. Člověk znalý seriálu neví, jestli to brát jako nabubřelé prznění předlohy typické pro továrnu na sny nebo okázale agresívní renovaci. Nejspíš je to od každého trochu. Důkladně zamotaný scénář Davida Koeppa a Roberta Towneho podpořený vynikající kamerou a de Palmovou stylovou a hračičkovskou režií nás vrhá do světa mezinárodních špionů IMF, kde nejen že nic není nemožné (jak vidno ze strhující scény nabourání počítače v ústředí CIA nebo akčního finále s rychlovlakem a helikoptérou v tunelu), ale hlavně nic není, jak se zdá (viz. scéna, kde Cruise čaruje před Renem s diskem). Stejně obojaký je i tenhle moderní film stavící na starých (seriálových) kořenech a spojující hi-tech špionážního thriller s historickou aurou Prahy, čímž navozuje velmi zvláštní atmosféru. A Emmanuelle Béart je přímo nemožně sexy. (13.11.2007)

Zajímavé, jak se člověk vyvíjí. MI jsem poprvé viděl někdy v roce 2004, následně párkrát potom v televizi a teprve v jeden večer roku 2012 jsem se k němu vrátil, bez všech vzpomínek a myšlenek na "jen průměrnou zábavu". Získal jsem za to mnohem plnohodnotnější zážitek, v kterém si lze všímat velkého množství typického De Palmovského rukopisu (ostření, kompozice, detaily, podhledy, použití zvuků, ...). Ten je přesný, i když nemusí sedět všem, dvojnásob ve spojení s nehorázně, ale opravdu nehorázně na efekt vytvořenými scénami. Raději kompletně vynechám posledních 15 minut, protože TGV - pokud se film neodehrává někdy v roce 1975 - využívá závislou trakci, ale vedení se filmařům viditelně nehodilo:), dále restaurace (bum akvárium, po pul minutě bum druhé akvárium, přitom by měli současně, když už...), náhodná setkání, celkově hromada náhod... Na druhou stranu je zábavné sledovat, jak se v 96 vyvíjel žánr, který znal Jamese Bonda a čekal na svého Bournea. Ethan Hunt je něco mezi nimi, i když má blíže jednoznačně k Bondovi. Na začátku filmu však ukáže několik praktických a reálných nápadů (sklo na chodbě), ale jeho cesta je cíleně směřována do hi-tech prostředí, které působí až trochu scifi jako třeba scéna s počítačem (ach, 2001 vesmírná odysea). V kontextu celé Huntovské série je však první díl určitě řemeslně výborný, příběhově odvážný a určuje první směr hlavní postavy, být hi-tech agentem, který nemůže nikomu věřit a jenž bude často velmi efektně bavit diváky svými atrakcemi. Skoro bych až řekl, první cíleně chytrý-hloupý blockbuster v rukou kvalitního režiséra a s hromadou zajímavých herců. Vždyť to byl 3. nejvýdělečnější film a stál víc než Den nezávislosti:). (05.06.2004)