Mission: Impossible

Se sérií Mission: Impossible jsem skončil hned po prvním dobrodružství Ethana Hunta s tím, že na další mise se již dívat nepotřebuju. Ale ve světle úspěchů nejnovějších filmů mě napadlo, že by mohlo být fajn zkusit restart a podívat se na všechny díly pěkně popořádku. No, začátek mě svou nechtěnou směšností trochu vyděsil, a celkově je nutné přiznat, že v pár ohledech film trošku zestárl (a ne, nejde jen o to, že Vašut už nemá vlasy), ale dál už to bylo čím dál lepší a co do zábavnosti snímek léty očividně nic neztratil. Stále má pořádnou dávku napětí, akce a dynamičnosti. A Cruise je pořád tím sympaťákem, kterému můžete fandit. A jeho parťáci/soupeři nijak zvlášť nezaostávají. Škoda jen, že to zdařile „nepodařené“ akci z ambasády a grandiózní hodinářské práci z centrály CIA kazí za vlasy přitažené hrátky s vlakem a helikoptérou (ne že bych u nich musel vypínat mozek, protože mi i normálně pracuje na úsporný režim, který nejde přepnout, ale přece jen…musel jsem se začít smát). No, nevadí, slušné 4* a pokračování příště. (12.10.2018)

"Zaparkovat vrtulník v trezoru je mnohem snadnější než se vloupat někam do sídla ústředny CIA." Ani jednu z těchto činností jsem nikdy neprováděl, takže nemohu posoudit, zda je tato úvaha správná. Co však posoudit mohu, tak to je skutečnost, že od chvíle, co jsem slyšel rockovou verzi znělky od Adama Claytona a Larryho Mullena, tak jsem se v kině příjemně usadil a hltal jsem první vystoupení agenta Hunta. A byl jsem z něj nadšený, protože to mělo tempo, nasazovaly se obličeje, akcí se nešetřilo, občas se napínavě viselo na laně, taky se vlálo na vlaku a nikdo si nemohl být zcela jistý tím, kdo je dobrý, kdo je zlý a kde se tam vzal Vašut. O některých detailech se samozřejmě nesmělo moc přemýšlet, ale vzpomínka na osobní prohlídku agentky Claire mi to stejně nedovolila. (25.04.2019)

Agent Ethan Hunt je, po bleskové likvidaci svého týmu při pražské operaci, označen CIA za zrádce určeného k likvidaci. Hunt se včas probírá ze svého překvapeného zmatení a začíná sbírat informace. Jeho analytický mozek strojově odděluje pravdivé informace od falešných, důležité od nepodstatných a zanedlouho pochopí svou roli neinformované figurky ve špionážní hře. Po zmapování situace se čile vrací do hry s novou strategií, ve které již není loutkou v rukou autorů podrazu, ale sám začíná posouvat figury po šachovnici. (05.10.2009)

Ten film zostarol viac než som myslel. Predovšetkým keď ide o reálne technické hračky (žuvačkové bomby nestarnú), ako Redgraveovej najmodernejšia disketová mechanika, alebo keď Cruise zadá do internetu slovo biblia a nájde mu to 26 výsledkov. A naháňačka s helikoptérou už dnes vyvoláva mierny úsmev. Čo nestarne je De Palmova réžia. Ikonická zlanovacia scéna, alebo myslím prvýkrát (vo svojich medziach) reálna naháňačka po streche vlaku (predtým sa po vlakoch behalo, skákalo a viedli sa šermiarske súboje). Všetky tie intrigy, všetky tie strihy, neustála hra s divákom a vlastne aj vzájomná hra medzi postavami (v rámci celého filmu nie je snáď jediný okamih, kde by mali všetky hlavné postavy rovnaký prehlad o tom, kto vie čo). A úplne najradšej mám "vyraďovací" pražský úvod. Kult. (22.09.2018)

Divná slátanina, kterou jsem ani na druhý pokus nedokoukal celou. Z mikrospánků se staly makrospánky a až na třetí pokus jsem (vybavený nemalou dávkou prášků proti usnutí) film dokoukal. No, opravdu to za to nestálo. Nepřehledný děj, šílený scénář a nejedna logická chyba dělá z filmu opravdu špatnou podívanou. Ani ta Praha to nezachrání... (27.06.2006)