Hobit: Neočekávaná cesta

Smršť nápadov, festival Jacksonovej hravosti. 2,5 hodiny som sa šťastne usmieval. S výnimkou okamihov, keď som sa nahlas smial (všetky dobré gagy sa týkali odseknutých hláv, hlavne vynález golfu). Fakt, že má film nevyrovnané tempo a niekde okolo trollov trochu zadrháva, nemá žiadny vplyv na môj dokonalý stredozemský zážitok. (13.12.2012)

Nyní už vím, že jsem film částečně vnímal podle toho, co mi bylo řečeno o knize, kterou jsem nečetl. Jako striktně filmového diváka, nepoznamenaného předlohou, mě logicky nezajímá adaptace a dostávám se ke klasické připomínce, že při takového délce se pozornost divákova nedá holt udržet pořád. Slabší druhou třetinu však vyvažují scény kompozičně dechberoucí (hromoví obři), či mrazivé (Pytlík a Glum) a kromě starých známých i mí velmi oblíbení britští herci ve vedlejších rolích (James Nesbitt, Ken Stott). Ale všechny tři díly by měly dávat smysl i jako celek, takže to zatím nechám na 90% a budu muset počkat. (18.12.2012)

"Každý dobrý příběh si zaslouží vylepšení." Hobit vylepšení určitě nepotřebuje, protože jeho fandové jsou z něj na vrcholu blaha. I já toužím dosáhnout pocitu slasti při sledování tohoto snímku, ale patrně toho nejsem hoden. Nejednou jsem totiž nudou usnul a když jsem se probral, tak jsem se mezi těmi skřety, elfy, trpaslíky a hobitem ztratil tak přesvědčivě, že by mi to záviděl i David Copperfield. Nicméně uznávám, že to celé vypadalo hezky. (11.02.2016)

Na kinoverzi HOBITA: NEOČEKÁVANÉ CESTY panují rozporuplné názory, od opatrné chvály přes obhajobu adaptačního přístupu až téměř k úplné spokojenosti. A prodloužená, o skoro čtvrt hodinu delší verze "téměř" z uvedeného hodnocení smazává. "Přídavky" výrazně pomáhají tomu, že každý ze šesti větších bloků vyprávění je rytmicky vyvážený, i když je celek v podstatě sledem nápaditých a vzhledem k zacílení na celé rodiny i podvratných atrakcí. V delším sestřihu je každou čtvrthodinu do vyprávění uvedena důležitá postava, díky čemuž je udržována divákova pozornost, flashbacky jsou rovnoměrně rozmístěny a komické i muzikálové vložky plní svou retardační funkci s ohledem na to, aby byl každý zlom precizně načasován. I přes zřetězení série atrakcí tak jde o soudržné dílo, které je svou organizací vyprávění důmyslnější, než se může jevit. Postupně se proměňuje počet protagonistů, od jednoho ke skupině, která je ale v předposledním aktu rozdělena (jeden - Bilbo, skupina - trpaslíci), aby se ve vyvrcholení mohli sjednotit. A vedle toho se od vydání se na cestu pracuje s Bilbem a Thorinem jako dvěma hrdiny (jeden tohoto statusu nabude, druhý ho již má a místy je relativizován), jejichž vývoj je v paralelním vztahu. Přitom se celou dobu jedná o vzpomínku, která obsahuje flashbackové pasáže a narativní odbočky naznačující, že tato dobrodružná fantasy by se mohla stát pěkně temnou. ŠMAKOVA DRAČÍ POUŠŤ nebude žádná pohádka, kterou oproti Tolkienově knize není ani filmový HOBIT. Více (o přidaných a prodloužených scénách a Blu-ray vydání) ZDE. (11.12.2013)

Když má člověk o Hobitovi psát, jen by nadával. Natahovaný příběh, urputná snaha Jacksona zachovat LOTRovský status quo, i když svět Hobita se tomu urputně brání. Příběh bez silných motivací a cílů, bez zapamatování hodných momentů. Prostě jen tři příjemné hodiny ve Středozemi, na které se začíná už při odchodu z kina zapomínat. Asi to je trochu škoda, ale mohlo to dopadnout hůř. Jackson zkrátka udělal to, co věděl, že nenese žádné riziko a fanoušky potěší. Trochu hořké potěšení. Alespoň si ale tím spíš vážím toho, co dokázal před deseti lety. (A srovnávání je zcela na místě, Jackson se snaží Pánu prstenů co nejvíc přiblížit.) 65 % UPDATE: Hobit není nejvhodnějším propagátorem HFR, přesto je nepochybné, že v této technologii dřímá budoucnost. (11.12.2012)