Hobit: Neočekávaná cesta

Je to TAM! Vynikající, Epická, Vizuální Výprava trpajslíků! Spousta skvělých/vtipných hlášek, Detailně vymakané Příšery, skvěle sestříhaná Akce, Spousta Pleasure Momentů a opět parádní Soundtrack! Ách tenhle film je prostě Zážitek! Líbilo se mi, že se zde mihly postavy z LOTRU, zejména GLUM se předvedl!! Jsem si jist, že dalším a dalším dílem se mé nadšení bude pouze Stupňovat !! (25.01.2013)

Výpravou skvostné, prostředím sympatické, myšlenkou chytlavé a především efekty ohromné... Přesto o mílový krok za Pánem prstenů. Možná, kdyby Hobita nebylo s čím srovnávat - možná, kdyby Jackson ke srovnávání cíleně nevybízel, nebyly by dojmy negativně ovlivněny nadpozemskými očekáváními. 1) Postavy Hobití neočekávané cesty se zkrátka nechytají na charismatičnost a vůdcovství Aragorna s Boromirem, elegancí na Legolase ani vtipností na Gimliho. Máme sice schopného Bilba a sázku na jistotu v podobě Gandalfa, ovšem za nimi je už jen lehce nadprůměrný Thorin se zbytkem party anonymních tváří. 2) Motivace postav, potažmo celé poslání neočekávané cesty není moc dobře objasněno (hnáno). Epičnost, osudovost a tíha cesty do Mordoru je někde úplně jinde. 3) Film působí více jako kompilace akčních (nicméně velice zábavných) epizod, jako mozaika poslepovaná sekunďákem, než jako soudržné a velkolepé naplnění jednoho sdíleného osudu... Přes to všechno paradoxně nejsem zklamán, zázrak se nekonal, avšak chvalitebný kinozážitek ano. 7/10 (14.12.2012)

"Každý dobrý příběh si zaslouží vylepšení." Hobit vylepšení určitě nepotřebuje, protože jeho fandové jsou z něj na vrcholu blaha. I já toužím dosáhnout pocitu slasti při sledování tohoto snímku, ale patrně toho nejsem hoden. Nejednou jsem totiž nudou usnul a když jsem se probral, tak jsem se mezi těmi skřety, elfy, trpaslíky a hobitem ztratil tak přesvědčivě, že by mi to záviděl i David Copperfield. Nicméně uznávám, že to celé vypadalo hezky. (11.02.2016)

Neni potreba chodit kolem horky kase, Jackson to opet dokazal. V mnohem to je stejny jako Pan Prstenu, ale v mnohym jiny. Roztahnout v podstate detskou knizku do trech dilu je sice nesmysl, ale i kdyz tu mame teprve prvni dil, kterej ma ocekavane ke trem hodinam, rozhodne to nepusobi nejak natahovane nebo prazdne. Nektery sceny jsou sice vic ukecany, nez by bylo potreba, obcas je to jen takovy nostalgicky vzpominani na dobre znamy mista, pripadne pohled na mista, ktery jeste nejsou tak zniceny, jako v udalostech o 60 let pozdejc, ale stejne to pusobi dojmem, ze se neustale neco deje a rozhodne tu neni jen bitva na zaver, nehlede na to, ze vicemene v kazdym souboji se da najit nejaka vyraznejsi zaporacka postava a ne jen banda osklivejch anonymnich skretu. Co se trochu nedari, je pohled na udalosti, ktery se dejou mimo hlavni particku, zatimco u Pana Prstenu to bylo takovy uceleny, tady to pusobi spis jak nejaky flashbacky. Jinak, jelikoz tu zatim nejde o osud sveta, ale obycejnou vypravu trpasliku, nepusobi to tak osudove, i kdyz i nejaky temnejsi a atmosferictejsi sceny se najdou. Coz ale neni na skodu, ono to vynahrazuje poradna davka humoru, takze krome skvelejch souboju to je taky poradne vtipny. Co se tyce hercu, Freeman je super, stary znamy samozrejme taky, akorat u tech trpasliku mi chybi nejaka vyraznejsi postava, na tu aspiruje akorat Thorin, ale ten zas nevypada jak trpaslik, ale jako mensi verze Aragorna. Hudba je taky spickova, nejaky stary znamy melodie a nektery novy, ktery zni, jak kdyz se Shore strasne snazil udelat nejaky odlisny tony, ale moc se mu to nedari. Ale ani tohle neni nijak naskodu. Kdybych mel neco zkritizovat, tak nektery sceny pusobi jako vykradacka Pana Prstenu v ne tak epickym baleni a nektery triky jsou silne nedoladeny a dost rusi. Moc sem od filmu necekal, ale nakonec to je pecka, ktera sice na Pana Prstenu nedosahuje, ale rad si film pustim nekolikrat znovu vcetne prodlouzeny verze. (01.03.2013)

Tak už jsem na tom byl taky, a to v hustomegakrutopřísném imaxovém třidé balení. Přiznávám, že 3D je tomto filmu opravdu trochu přebytečný nadstandard a soudím, že v 2D bych si z filmu odnášel totéž (zatím jsem smysluplné 3D zažil u hraného filmu dvakrát, a to v Beowulfovi a přes výhrady k filmu jako takovému v Pocahontas - é, pardon, v Avataru). Tož k filmu. Není to špatné, to je třeba říct hned na začáku. Přesto - je to hrozně nevyvážené, vedle sebe stojí scéna takřka geniální a scéna zralá na vyříznutí z filmového pásu dřív než bude promítnuta. Rozčleníme si to. Co se mi líbilo: Prolog starého Bilba byl úchvatný, útok Šmaka neviděného byl režijní lahůdkou (překrytí papírového draka ohněm). Docela pěkný byl i příchod trpaslíků k Bilbovi a začátek cesty. Vyloženě mňamózní byl Glum, jak po stránce serkisovské, tak má naprosto skvěle napsané veškeré dialogy. Dost se mi líbila i scéna v Roklince, kde Gandalf říká, že na sílu Zla by se neměla nasadit ještě větší síla, ale že daleko lepší jsou drobná dobra v životě. Takový protiklad k vytloukání všech klínů klínem (Střílí se na americké škole, jak to "vyřešíme"? Vyzbrojíme učitele. Skutečně železná logika...). Co mi vadilo (něco víc, něco míň): Zpívánky. Trpaslíci prosím. Ale když byli u skřetího krále, říkal jsem si "doufám, že nezačne zpívat." Bum a je to: "Ha my zlí skřeti si je uvaříme lalala" nebo co to tam pěli. Stejně disneyovsky jako zpívání působí většina akčních scén. Naprosto tomu chybí šťáva, spíš to připomíná atrakce v Disneylandu, když utíkáme před skřety, skáčeme pro můstcích, propadáme se a to všechno tak, aby pod námi vždycky bylo něco na co dopadneme. Pokud už se mydlíme, není vidět, kdo do koho mlátí, když padáme ze skály, letí pod námi orel, každá skála končí ostrým výběžkem, na jehož špici stojí poslední strom. Hrdinům nikdy vlastně nic skutečně nehrozí, není třeba se o ně bát. Těžká deusexmachinovitost. Uprchneme z jednoho nebezpečí, hle, za pár minut jsme v Roklince. Lehneme do jeskyně - hned padneme do skřetí pasti. Prakticky nic se ve filmu neděje přirozeným vývojem. Na tom je vidět ten rozdíl mezi Pánem prstenů a Hobitem. V PP sice hrdinové taky většinou utekli z pasti, ale divák aspoň trochu cítil hrozící nebezpečí. Kdyby to bylo v jednom uzavřeném filmu, nebylo by to tak markantní, ale když se materiál roztáhne na 3x3 hodiny a začne se hrát na osudovost a epičnost, tak to mlátí přes oči. Zkrátka si nemůžu nevšimnout, že jaksi ubývá filmařům schopnost odvyprávět příběh s tím, co je pro něj důležité a vynechat, co je zbytečné. Potřeboval by takový Kubrick k odvyprávění stejného příběhu tolik prostoru? Nakonec se přikláním ke ***, ale ještě není vše ztraceno. Šmak se totiž probouzí a s ním i naděje v lepší část cesty tam :) (22.12.2012)