Cesta do lesa

Cesta do lesa je pěkný film se sympatickými herci. Taková pohoda, nenáročná, bez stresu a napětí, která se tak hezky vine celou stopáží. Mladej Vorel předvedl poprvé dobrej výkon a Polívka zase po delší době chytil dobrou roli. Krásná Anička Linhartová také působí přirozeně a předvedla slušný výkon. Ke všemu lesní tématika je originální a sedla mi. (24.12.2013)

Docela milá podívaná do přírody a mezilidských vztahů. Někdy jsem se docela vezla na vlně plné drog a fackoidních sedánků moderních greenpeace(áků) s kecy typu: "Jak ti lidé mohou žít ve městě?!". Někdy jsem zase koukala na příjemný dokument se spoustou detailních záběrů zvířat(i mrtvých)a hmyzu. Ovšem protože tento film splnil tak nějak mé očekávání, a protože jsem si jej pustila po naprostém braku, musím konstatovat onu již zmíněnou koukatelnou část filmu za průměrnou, a tudíž snesitelnou. Příště trochu méně mrtvých zvířat a trochu více houbiček :-D. Pozitivní je, že si film udržel svůj standard z předchozího a dílu, a to se cení. Ostatně jako vždy konec dobrý, všechno dobré(jak fotka napovídá). (30.06.2013)

Dvě nesmiřitelně nepřátelské entity činící si výlučný nárok na přírodu a definici vztahu k ní spojí se v lásce, podporovány další konkurenční entitou, totiž zemědělstvem (Polívkových tři sta tisíc), jsouce spolu na jedné lodi, proti nepříteli smrtelnému - všepožírající průmyslové civilizaci, s nímž zase je spřažena policejní moc. Takže sledujeme jednak ideový návrh jakési nouzové koalice a její vnitřní i vnější konflikty, jednak druhou fázi útěku - už nestačí být mimo město, leviathan dosáhne i sem a boj se vyostřuje - druhá generace jde zase o krok dál, do lesa. To všechno bych bral, i přesto, že s Cestou z města její proklamované pokračování vlastně nijak nekomunikuje. Horší je, že Vorel za čtvrt století kontinuálního tvůrčího chabnutí dospěl pozvolna přesně do té polohy, kterou jeho mladická sklepácká tvorba na začátku tak subtilně paroduje. Kruh trapnosti se uzavřel. Cestu z města, která byla teprve na půli cesty Vorlova sestupu, ještě bylo možno brát jako dílo vážně a těšit se z ní. Cesta do lesa především zásluhou trapného scénáře, který jen kupí smysl postrádající, nevkusné, citově podbízivé příhody a umělé proklamace, vypadá jako pilotní díl k nějakému novému nekonečnému tv seriálu a bojím se, že z tohoto dna se její autor už nikdy nezvedne. A ztvárnění muchomůrkových tripů? Pardon, ale taková rádoby psychedelická šmíra to opravdu zachránit nemohla. Jedna hvězdička z lítosti, ačkoli podle hodnocení většiny mých oblbenců to vypadá, že se mi zase něco neřeklo, a že to je s těmi vorlovými filmy úplně jinak. (01.06.2016)

TENTOKRÁT S LEHKÝMI SPOILERY! Takto odfláknuté pokračování, v celku idylického prozření jednoho programátora v přírodní filosofii, jsem opravdu nečekal. Během filmu jsem nabyl neoddiskutovatelného dojmu, že režisér Vorel nenechal experimentování s přírodními "drogami" jen na filmových postavách a celý snímek dal dohromady též ve stavu intoxikace. Naneštěstí ho ještě napadlo vzít do ruky kameru a nějakým nešťastným způsobem si nejspíše zablokoval funkci zoom. Jak jinak si lze vysvětlit dosti otravné snímání herců z bezprostřední blízkosti v podstatě po celý film. Jestliže se takto odehrávají skoro všechny (ještě navíc dost infantilní) dialogy, je pro mne velmi složité těžké film nadále stravovat. Ani za dvanáct let bohužel T. Vorel nenabyl sebemenšího dojmu, že se jeho filmově protlačený potomek před kameru vůbec nehodí, a tak si můžeme užívat jeho monotónní projev, který by se při gigantické troše dobré vůle dal nazvat hraním. Bezduchý scénář, zoufalý humor sázející už i na vulgarismy a postavy, které jsem vážně nepobral (dementně se projevující Anyn spolužák). Postava samotné Anyny je pojata jako roztoužená, nezletilá Alenka, hopsající bosky po pohádkovém lese, ve kterém si lze popovídat s lesními zvířátky, ochutnat psychotropní plody přírody, ale také potkat zlé loupežníky, kteří si zde hrají na...no, asi to měli být Trampové, že pane Vorel?? Alenku Anynku ovšem zachrání statečný princ, tedy lesník, kterého před tím ale vůbec nemusela. A jak to tak v pohádkách bývá, i ze začátku nabručení rodiče nakonec na svatbu přišli. Reálnou část jsem moc nepochopil. Stíhání rodiny Maráků vyznělo do nikam. Hm, odsoudili nás k peněžitému trestu, budeme se muset zase odstěhovat, hm...tak naše nezletilá, těhotná dcera dostala nečekané peněžité věno, tak tu teda zůstaneme. Osobně si myslím, že samotný "herecký" projev Tomáše Vorla v jeho filmu, (tedy asi ony čtyři záběry) dokonale vystihuje jeho uchopení tématu. (12.04.2014)

Nepozerateľné, odsúdené na neúspech. Cesta do lesa by neuspela ani ako rozhlasová hra. Totálna tragédia hereckých výkonov. Vorel ml. tam je z protekcie a nominoval by som ho maximálne ako spojku v občianskej vojne napríklad v Ugande, kde by mohol dokola opakovať "Tady Vorel." To by sme mu aspoň uverili. Linhartová, tam zase očividne presne vie, kedy je na ňu upriamená kamera, takže očami tam bulí jak keby kukala do vysávača s výkonom aspoň 10 000 W. Mimochodom kamera, čo to tam stálo za alkoholika? Zábery sú často príliš blízke, zbytočne detailné, čo sa predovšetkým v prítomnosti Vorela nedá vydržať. (20.12.2016)