Mé srdce pohřběte u Wounded Knee

Veľmi zdarilý film o posledných dňoch indiánov vo voľnej prírode. Chytať kone v ohrade rezervácie a vo voľnej prírode, to je veľký rozdiel. Náčelník Sediaci býk to vie a bojuje o indiánske územia pokiaľ sa dá. Isté je, že ich dni sú zrátané a v rezerváciach ich nečaká nič dobré. Takmer v každom filme s indiánskou tématikou nechýba Wes Studi a v malej úlohe sa objaví aj tu. Celkovo veľmi vydarená produkcia od HBO, ktorá ponúka úplne iný film o indiánoch na aké sme boli doposiaľ zvyknutí. Je tro dráma o indiánoch, ktorí prišli o to najcennejšie.... pôdu, slobodu a indiánsku hrdosť. Film 80%. (26.07.2010)

Naučný příběh o tom, kterak Indiáni přišli k tomu ničemu, co mají dnes (jak tomu rozumíme v paralele s Romy, i když nejsme Američani, že?). S kouzelnou Annou Paquin k tomu. Někde jsem měla zasunuto, že Siouxové byly drsným kmenem, no po shlédnutí tohoto (dlouhého) dílka už si to budu pamatovat. Je to poučné, méně už zábavné. (21.11.2010)

Projekty z produkcie HBO sa stávajú čím ďalej, tým viac synonymom výraznej kvality. Aj tu ide totiž o perfektný film s príbehom hodným akejkoľvek ceny, prihliadajúci na historické fakty. Dojemné, drsné a pravdivé výpovede o osudoch červených tvárí. Ale nakoniec všetci hrajúci Indiáni sú jasným dôkazom toho, že práca ľudí presadzujúcich ich práva v minulosti nevyšla nadarmo, za čo im patrí obrovská vďaka. Kvalita je však nielen v príbehu, ale aj v hercoch a vyspelom spracovaní, ktoré ani prinajmenšom nepripomína črty televíznej produkcie, čo sa prejavuje na dobre vyzerajúcich kulisách, kostýmoch a dobre pracujúcom komparze. Takisto aj suprová práca s kamerou, filtrami a strihom. Bez týchto by to asi nebol taký vysoký nadpriemer. 85%. (11.07.2008)

Bitva u Little Big Hornu byla posledním velkým úspěchem Indiánů, nešťastný masakr u Wounded Knee jejich definitivním pokořením. Děj filmu (a stejnojmenného románu) je orámován těmito zlomovými událostmi, o nichž sice nezvíme přemíru kdovíjak zdatně podaných informací (normální televizní šeď), ale lze je s povděkem přijmou coby odrazový můstek k zamyšlení nad tím, jakou cestou se utvářely moderní Spojené státy americké; jak velcí bílí mužové odpradávna vše myslitelné (také tradice nebo lidskou čest) převáděli na peníze a kde ty přestaly plnit svou funkci, nastoupily zbraně. Není snadné takový přístup odsoudit, či akceptovat. Je dán dlouhodobým historickým vývojem a mentalitou lidí, kteří si svou zemi a svobodu museli vybojovat. Kolik dalších zemí si dvakrát do roka připomíná ty, jež padli během válek? Pro zpestření diskuze doporučuji zhlédnout také Bowling for Columbine (z něj by možná stačily úvodní animované dějiny USA). 60% Zajímavé komentáře: Kimon, J.Connor, bidja (11.07.2010)

Canakja to napsal docela výstižně. Jako film tomu chybí spád a něco, co by diváka dlouhodobě udržovalo v pozornosti a přikovalo do sedačky. Jako dokument to nepřináší moc informací. Je tu řada skvělých scén, ale něco tomu zkrátka chybí. Na film, co trvá více než dvě hodiny, by to chtělo dynamičtější styl vyprávění příběhu. Závěrečný epilog potěšil. (27.07.2014)