Krvavá laguna

Black Water mě překvapil především tím, jak se mu povedlo navodit pocit realismu. Na zvířecí horror tu neumírá moc lidí, ale zato je tu pečlivě vytvářeno napětí, které film úspěšně zužitkovává v několika poloinfarktových situacích. Přesně takhle si představuju, kam by se měly vydat zvířecí horrory. Ale doufám, že ne úplně všechny - bez zábavných béček jako Frankenfish by to nebylo úplně ono... (28.07.2008)

A tohle bylo jako co ?? Tohle mělo být jako napínavé ?? Krvavé ?? 3 lidi na stromě, nehorázná nuda, trapné a nesmyslné dialogy a chování herců, vidíme pouze jedno sežrání krokodýlem a to jako "sežrání", krokodýl musel být hodně unuděný, když nedokázal sežrat ty dvě slepice. Horor ani náhodou, Akční už vůbec ne, kdyby to byl film z roku 2016 a vejš, dal bych odpad. (02.02.2018)

Krokodýlích filmů není moc a není jich moc dobrých, Black Water je aspoň průměrný levný snímek, sází hodně na stísněnou atmosféru, kterou ještě více umocňuje pocit bezmocnosti. Místy sem se trochu nudil, jde poznat, že se jedná o béčko se vším všudy, konec (posledních cca 15-20min) se docela povedl a byl aspoň trochu akčnější než zbytek filmu. 5/10* (21.03.2008)

Těžko uvěřitelný film podle "skutečné" události.Když pominu typicky hloupé chování postav a nadmíru inteligentího krokodýla, kterýmu k vyjádření jeho inteligence chyběli snad už jen brejličky a knížka, je to bohužel nuda jako prase, scénář nabídné až zvrhlou dávku neskutečně pitomých scén a konec je předvídatelný a skoro až komediálně laděný.Abych jen tuhle australskou jednohubku tak nepíčoval, musim nepokrytecky přiznat, že pár dobrých scén se našlo a to především ty, ve kterých byla znát ta příšerná bez moc a smrt blízkého člověka, který vám ještě včera v hotelovém pokoji lízal kundičku a teď ho metr pod váma líže dvoumetrový slizký hajzl.Sem tam to napětí mělo a herci se stydět nemusí, ovšem scénárista s režisérem by si zasloužili botou z krokodýlý kůže nakopnout do prdele ze předu.Rutinna na jedno podívání.40%. (09.09.2013)

„Mali by sme ísť. Nerád to hovorím, ale možno práve ožiera chudáka Jima a vydrží mu to do večera.“ Je to hrubý tip, ale povedzme, že do júla 2010, kedy tento komentár píšem, som videl 30 krokodílích hororov. Ale až v r. 2007 vznikli tri kvalitné: Krokodíl: Návrat do krvavej lagúny, Prvotné zlo - Primeval... a KRVAVÁ LAGÚNA. Za najlepší z nich (a vôbec zatiaľ najlepší kroko-horor, aký som videl) hodnotím KROKODÍLA: NÁVRAT DO KRVAVEJ LAGÚNY. V PRIMEVAL bol netvor príliš digitálny a v KRVAVEJ LAGÚNE príliš realistický (čo tiež nie je dobre). Až KROKODÍL: NÁVRAT DO KRVAVEJ LAGÚNY (ktorý s KRVAVOU LAGÚNOU nemá okrem Austrálie, turistov a krokodíla nič spoločné) je ideálny. Ani KRVAVÁ LAGÚNA však nie je zlá a v porovnaní s 90% iných kroko-krvákov je hodná Oscara. S výslednou kvalitou to ale samozrejme zasa až také horúce nie je, pretože hoci ma fascinuje Austrália a stojaté mútne vodné toky, ako celok to funguje len zo začiatku. Za vec, ktorá jej láme väz, by som označil paradoxne práve (teoreticky chvályhodnú...) snahu o čo najväčšiu autentickosť (prejavuje sa napr. tým, že obluda nie je prehnane veľká ani geniálna, je to proste nenažrané zviera, ktoré má čas). Z logického hľadiska mi prekážalo len to, že krokodíl má toho času akosi priveľa - naokolo nekonečné močaristé územie, kde by si ulovil tony jedla za 5 minút, on z pozoruhodného dôvodu vyčkáva na akýchsi ľudí na akomsi strome a len čo dole spustia na sekundu behom 48 hodín nohu, ide po nich. To bolo podľa mňa nechcene úsmevne prehnané. (29.10.2010)