Valkýra

Na to, že história Valkýru vyspoilerovala vypľul Singer prekvapivo napínavú drámu (neveril som). Má to grády a pocit falošného víťazstva mi dal zaspomínať na všetky tie FX-ka zo skúšok, ktoré som zaručnene spravil. Tohoto predčasného finále a faktograficky spláchnutého finišu je trochu škoda. Za pohľad Hitlera do Stauffenbergových očí by tam letel jasný full-house. 75% (30.05.2009)

Soundtrack John Ottman: 1. They'll Remember You ,2. Operation Valkyrie ,3. What's This Really All About? ,4. Bunker Bust ,5. March 13 Attempt ,6. Midnight Waltz ,7. A Place To Change ,8. Seconds Lost ,9. Getting The Signature ,10. The Officer's Club ,11. The Way It Should Go ,12. If I Were That Man / To The Berghof ,13. I'm Sorry ,14. Important Call ,15. No More Indecision ,16. Olbricht Gives The Order ,17. Operation Terminated ,18. Long Live Sacred Germany, (10.05.2011)

„Hovoril som už aj horšie veci.“ Až ma prekvapilo, že ma to vzhľadom na taký nudný scenár tak bavilo. Pokiaľ ste nakrúcanie Valkýry pozorne sledovali a teda viete, aké bolo problematické (zranení štatisti, stratený natočený materiál, odsúvaná premiéra), asi sa bojíte, že budete trpieť tak, ako pri väčšine filmov, ktoré sa rodili v podobných bolestiach (napr. Vikingovia). Dobrou správou je, že všetko v tomto filme má zmysel, jednotlivé dejové línie sa nikam nezmyselne nestrácajú, vidíme koniec všetkých postáv a Cruise ako producent bol profesionál, keďže film nepôsobí dojmom, že nakrúcanie a následná post-produkcia boli také nekompatibilné. Cruiseovi sa rozpočet podarilo udržať na svoje pomery smiešnej číslovke (75 miliónov) a celosvetová tržba predstavovala fajnových 200. (27.05.2011)

Singer sice zabil X-Meny svou sprostou dezercí ke gayovi v rudých kozačkách se spodky navrch, ale vrátil se mezi seriózní filmaře tímto "hraným dokumentem", který dokázal masám podat věrohodný a hlavně při zachování snesitelné - ne ovšem dokonalé - úrovně srozumitelnosti (resp. orientovatelnosti se v postavách) komplexní obraz Stauffenbergova historicky profláklého atentátu na Zářícího Spasitele alias Führer-Scheina...který vlastně nebyl Stauffenbergův;) Stálo to spoustu peněz, bylo to rozmáchlé a bylo to moc dobré, i když na rozdíl od Letu 93 jsem navzdory stejné znalosti dějinného vývoje ani na okamžik nevěřil, že by to přece jen mohlo vyjít;) "K tanci a poslechu" hraje velmi slušná a kupodivu i vizuálně historii věrná herecká sešlost made in UK, takže na závěr jde asi říct jenom to, že štěků hvězd Verhoevenovy Černé Knihy byla i z tohohle pohledu trochu škoda. 80% (08.01.2012)

Valkýra je film, který vznikl díky přání, penězům a odhodlání Toma Cruise, který si zahrál hlavní roli. Přiznám se, že jsem projektu nevěřil ani poté, co jsem viděl ukázky a obával jsem se obvyklého znetvoření historických událostí hollywoodštinou. K mému překvapení je Valkýra střízlivě, možná až příliš střízlivě, pojatý snímek, který sice (ostatně nezbytně) složité motivace a události zjednodušuje, nicméně drží se věrně historických událostí. Tom Cruise pojal svého hrdinu trošku zidealizovaně, 2-3 dialogy šustí papírem a ve 2-3 scénách je znát kapka patetismu navíc, ale mnou očekávaných srdceryvných scén loučení s rodinou a odsouzených navzájem jsem byl ušetřen. Pátá hvězdička filmu unikla proto, že události kolem puče jsou pro fanoušky historie detailně známé a film v tomhle ohledu nemá čím překvapit. Z hereckých výkonů stojí za zmínku Kenneth Branagh v roli generála Tresckowa. Singerova režie je profesionální a divák si dosytosti užije napětí při manipulaci s roznětkami nebo s aktovkami naplněnými výbušninou. Jen pro dodatek, Hitlerova smrt mohla skutečně zkrátit válku o několik měsíců, ale vyhlídky samotných pučistů byly mizivé, neměli jednoduše dostatečnou podporu a poté, co by vešly okolnosti zavraždění Hitlera ve známost, byli by bezpochyby odstraněni. Spiklenci ostatně nikdy netvořili nějakou kompaktní skupinu, byli tam umírnění nacionalisté i liberálové a jen obtížně hledali společnou řeč. Jejich představy i vzhledem ke spojencům byly naivní, očekávali, že se dohodnou na příměří a čestném míru, který podle jejich představ zahrnoval i řadu územních zisků z probíhající války. Jenže po úspěšně provedené invazi do Normandie a rozdrcení německé armády v Bělorusku už spojenci nic jiného než bezpodmínečnou kapitulaci nebrali. Celkový dojem: 80 %. Filmu jsem mimochodem nevěřil nejen já, ale i velká americká studia, která očekávala, že umělecká rekonstrukce událostí, které se bezprostředně nedotýkají amerického angažmá za 2. světové války, u publika propadne. (28.12.2009)