Valkýra

Singer se sice nevyhnul určité hollywoodizaci příběhu, tedy zjednodušení pozadí, motivů a charakterů postav, ale udržel to v mezích únosnosti. Snad jen gen. Olbricht je tu až moc váhavý a bojácný, taky mi vadí užívání hodnosti seržant, která ve Wehrmachtu neexistovala. Atmosféra je hutná a napínavé je to až do konce, a až na jednu výjimku je to osekané o patetické rozlučky, což kvituji s povděkem. Skoro mi bylo líto, že to netrvalo trochu dýl, aby bylo možno víc rozvinout důvody jednotlivých aktérů a jejich povahu. Pozdrav pro Kennetha Branagha. A rád jsem zahlédl pár tváří z Pádu třetí říše. (14.02.2009)

Film chladný jako hlaveň nacistické pistole (takové té hnusně hranaté, němečtí inženýři si vždycky vystačili jen s pravítkem), ale stejně tak spolehlivý a pečlivě seřízený. Singer chytře spoléhá na herecké výkony, autentické kulisy a bezchybnou rekonstrukci nejslavnějšího atentátu na Hitlera. Vůbec nevadí, že víte jak to dopadne, zvyknete si i na perfektní angličtinu německých oficírů, protože jejich charisma coby herců je zkrátka větší než role, která je jim svěřena. Potíž je v tom, že Singer svůj ansámbl těží jen povrchově. Jsou to pro něj velmi výkonné figurky, která však nehodlá koukat pod čepice. Vzhledem k přehršli událostí v tehdejším Německu má sice film spíš problém s pochytáním všech souvislostí (raději si do kina vezměte nějakou související četbu, jinak vám všechny ty šarže začnou z hlavy vyskakovat nejbližším volným otvorem), ale dýku do zad mu vráží především emocionální plochost charakterů. Kdyby Cruise neměl pásku přes oko a další tucet tělesných deformací, byl by to pro vás člověk bez duše. Jednoduché rozřazení do dvou týmů (dobří Němci, špatní Němci) filmu notně ubližuje, a to i v závěru, který se důsledně, ale zcela marně, snaží být "nad věcí". Na thriller je to příliš dokumentární, na biografii příliš ploché. Na něco mezi jsem byl pravděpodobně příliš dobře naladěn, takže těsné čtyři. Ale mluví ze mě fanoušek pancéřových pěstí a nebudu zapírat, že jsem těm "hodným" fandil bez ohledu na výsledek. (23.01.2009)

"Initiate operation Valkyrie!" Přesná jako hodinový strojek švýcarské provenience, chladná, přísná a odměřená jako německá dozorkyně (toto není zápor!), navzdory obeznámenosti s vyústěním napínavější než cokoli uváděného v kinech za dlouhé měsíce zpět, režijně bravurní jako ehm... od Singera a zcela prostá akademických i empatických ambicí, čímž vniká kapku schématický a vojensky nažehlený, leč dokonale funkční dojem. Taková je Valkýra, pokud ji nechám stát se obětí generalizace a mé lenosti psát delší komentář, byť bych se bez studu mohl rozepsat o úžasné kameře, střihu, hudbě, zvuku, výpravě a hereckých výkonech. Nechť tak učiní povolanější. Z opatrnosti uděluji pouze 4*, ale je velmi pravděpodobné, že repetice na DVD vynese hodnocení výše. Zvláště pokud se dočkáme nastavené režisérské verze. Jakožto nepokrytému milovníku WWII tématiky (a poctivé filmařiny) by mi k navození absolutního blaha postačilo přinejmenším... půl hodiny navrch? :) P.S. V pátek 13. můj 1313 ohodnocený film zde na scfd. Štěstíčko! (13.02.2009)

Je nutno zabít Hitlera dříve, než zabije Německo. Tom Cruise zahrál hrdinného vojenského šéfa atentátu na Hitelera plk. Clause von Stauffenberga přesvědčivě a vojensky rázně, ale výborní byli vlastně všichni herci. Film má spád, napětí a já jsem ztěžka dýchaje hltal scénu za scénou. I když konec je dopředu jasný, že to byla tak velkolepá pučistická akce jsem se dozvěděl až zde. Singere, díky. Trailery: http://www.csfd.cz/film/233151-valkyra-valkyrie/videa/ (08.02.2010)

Singer sice zabil X-Meny svou sprostou dezercí ke gayovi v rudých kozačkách se spodky navrch, ale vrátil se mezi seriózní filmaře tímto "hraným dokumentem", který dokázal masám podat věrohodný a hlavně při zachování snesitelné - ne ovšem dokonalé - úrovně srozumitelnosti (resp. orientovatelnosti se v postavách) komplexní obraz Stauffenbergova historicky profláklého atentátu na Zářícího Spasitele alias Führer-Scheina...který vlastně nebyl Stauffenbergův;) Stálo to spoustu peněz, bylo to rozmáchlé a bylo to moc dobré, i když na rozdíl od Letu 93 jsem navzdory stejné znalosti dějinného vývoje ani na okamžik nevěřil, že by to přece jen mohlo vyjít;) "K tanci a poslechu" hraje velmi slušná a kupodivu i vizuálně historii věrná herecká sešlost made in UK, takže na závěr jde asi říct jenom to, že štěků hvězd Verhoevenovy Černé Knihy byla i z tohohle pohledu trochu škoda. 80% (08.01.2012)