Střepy v hlavě

Obsahovo vyprázdnená nuda, nehodná žánrového označenia horor. Režisér si tu možno vyskúšal ako oblbnúť diváka (a som prekvapený, že oblbol aj tunajších hororových harcovníkov), ale žiaľ zostal verný svojmu debutu. Čiže čo sa scenára týka, nabudúce poprosím viac atmosféry a menej "artu". Filozofických presahov mám už totiž po krk. Možno, že MIRRORS sú "primitívnejšie", ale tému "zrkadla" zvládajú - na môj vkus - lepšie. (20.3.2009) (20.03.2009)

Atmosféru a pár slušných '' lekaček '' to bezesporu mělo, ale místy to bylo opravdu utahané, možná až nudné... Ona ponurá atmosféra připomínala Children of Men, námět zas Mirrors - oba považuji za skvělé filmy, ale tohle bylo prostě něco úplně jiného - kdyby nehrála hl. roli moje oblíbenkyně, šel bych ještě o hvězdu níž 60%. (18.07.2009)

Tohlencto téma lupičů těl je taková má filmovo-žánrová slabůstka ......Někdo to uchopí lépe(invaze zlodějů těl 1978) jiný hůře(Fakulta1998,invaze 2007)ale vždy to má minimálně ohromně děsivý potenciál......the Broken na celé téma jde tak trochu od lesa ,komorněji a po svém ..a není to vůbec na škodu=S divákem si tak lehounce hraje,kousek po kousku skládá střípky rozbitého zrcadla až se najednou přistihnete,že té ženské v jejím čím dál zoufalejším poodhalování skutečnosti fakt fandíte.........Na dokonalý kus tohodle žánru ještě čekám,protože zatím asi nikdy nebyly všechny jeho pravidla a zákonitosti využity naplno ale tenhle nenápadný snímek budu řadit rozhodně k těm lepším. (09.12.2010)

Britský tvůrce Sean Ellis se předvedl neuvěřitelně příjemným snímkem Cashback, kde si umně pohrával s formou. Vizuálně atraktivní režii nabízí i tentokrát, jen totálně změnil žánr a přispěchal s tichým, atmosférickým hororem. Výsledek je ale přes slibný námět hodně rozporuplný.. spousta náznaků, spousta nedořečeného a nakonec docela guláš. Když už Ellis klouže mimo divácká chápání, tak ho naštěstí podrží herci, zejména spolehlivý Richard Jenkins a tajemná kráska Lena Headey.. (24.08.2010)

Nasaju kouř do plic a nechám ho tam stát, když dostane se do mozku, začne si se mnou hrát, to pak mám zas ty svoje šílený stavy, dělám co mi řeknou ty hlasy z mojí hlavy... Ale jo, mrazivá atmosféra se tomu upřít nedá, příběh docela zajímavý, pár fajn bubu scén a pozadí... ehm, pozadí Londýna, ofkórs, taky pěkný ;-) Ale zároveň i docela nůďa a takovej ten pocit 'who cares', bude vám asi jedno, kdo, kde, kdy a proč. A to není nikdy moc dobře... (19.08.2015)