Zjizvená tvář

Při pohledu na stopáž se kdekomu rozklepou kolena, ale v tomto případě úplně zbytečně. Film má skvělé tempo, občas sice zpomalí, ale rozhodně nenudí. Tvrdit, že Zjizvená tvář patří mezi špičku mafiánských filmu, je zbytečné, protože ta špička už je zatraceně široká. Zkusím De Palmův nejlepší kousek vyzdvihnout jinak. Dal jsem mu vyšší hodnocení než legendárním Mafiánům a kultovnímu Kmotrovi, to podle mě mluví samo za sebe. (03.01.2011)

170 minut. 170 minut plných Al Pacina, drog a krve. 170 minut, ze kterých mě nenudila ani jediná minuta. A 170 minut, které si s radostí zopakuju - to je Scarface, opravdová legenda mezi filmy. Tedy nejen mezi nimi (kdo miluje, stejně jako já, hru GTA: Vice City, tak musel poznat lokace a příběh). Nevím, čím to je, ale k opravdovým klasikám a k opravdu dokonalým filmům je těžké napsat něco nového nebo něco duchaplného. Takže napíšu jen, kdo tenhle film neviděl, tak ať to rychle napraví, aby taky mohl obdivovat výkon Al Pacina (nominace na Oscara je jako kde?!) a krásu Michelle a Mary. Klenot, který nezestárnul. 100 %. (27.09.2011)

Tenhle film je hned od začátku bomba. Al Pacino hraje opravdu perfektně a působí takovym brutálnim dojmem. Vše je opravdu super a při scéně s pilou to je ještě lepší, škoda pak toho trochu nudnějšího prostředku, kdy se z Tonyho stává troska, protože to neni už uplně ono. Vše ale zachraňuje geniální hudba (nepřipomělo vám to GTA Vice City?) a závěrečná přestřelka je taky good. (26.08.2005)

Snímek Zjizvená tvář z roku 1983 představuje v dějinách moderní americké gangsterky víceméně ojedinělý experiment – a to navzdory tomu, že vlastně obměňuje docela klasické vzorce. Nabízí vzestup a pád gangstera, přičemž příběhu o zločineckých praktikách rozvíjí v paralele k soudobé politické situace. Tato je navíc vedena z levicové perspektivy… je kritikou americké hamižnosti, obrazem sebe požírání kapitalistického systému. Dvojí tendence filmu směřujícího (a) od jedince k systému společensko-zločinecko-politických vztahů a (b) od systému těchto vztahů k jedinci dosud představuje jeden z nejagresivnějších, nejošklivějších a nejpodmanivějších filmů osmdesátých let, a to zdaleka nejen těch gangsterských. Z hlediska výstavby scénáře i výsledného filmu je příznačné už to, že Zjizvená tvář nikdy nedovolí divákovi cítit se s postavami dobře, a to už kvůli tomu, že všechny postavy jsou od samého začátku v jistých ohledech odpudivé. Na filmu je přitom výrazně vidět kooperace dvou velmi odlišných tvůrčích osobností: otevřeně politického přístupu scenáristy Olivera Stonea a otevřeně cinefilního přístupu režiséra Briana De Palmy. Více jsem o filmu napsal na Poznámkách. (15.05.2020)

Kultovní hlášky, syrové scény a brilantní Pacino, kterého postupně destruuje mamon. Bohužel i přes to pro mě Scarface nedostála své pověsti. Ať už film hodnotím v rámci žánru krimi nebo filmografie režiséra, vychází mi, že existují mnohem kvalitnější snímky (např. Carlitova cesta, Mafiáni, z novějších pak Donnie Brasco). *Spoilery* Hnusný a egoistický Tony aka kubánská naplavenina si na začátku zamane ženu, tu také získá. Chce uspět v drogovém byznysu, to se mu také podaří. Všechny kolem si znepřátelí, hlavu si vyválí v koksu jako Dave Lister v bramborové kaši a na konci zjistíme, že měl svou sestru radši víc, než je zdrávo, což jsem si myslela už od jejich první společné scény, kdy ji držel za boky. Scenáristicky nesmírně ukecané, což automaticky neodsuzuju, ale zde se dialogy neposouváme ani dějově a ani se nesbližujeme s jednotlivými charaktery. Vypravěčsky přímočaré, avšak podivně stagnující./// Filmu nevyčítám, že hlavní postava je záporák a jen těžko se s ním dá ztotožnit. Jiné gangstery bylo zajímavé sledovat, Tony jen plácá, agresivně nadává a postupně ho pohlcuje hysterie a paranoia. Hlubinná studie duše kriminálníkovy? Kdepak. Když k tomu připočtu téměř tříhodinovou stopáž, nefungující milostnou linii s barbínkou Pfeiffer a trapnou opakující se Moroderovu hudbu, vychází mi průměrný zážitek, který už si nebudu chtít zopakovat. Když se něco neblahého chystá, nabídne skladatel (tutéž!) "napínavou melodii", když se postavám daří a dolary tečou, tak popovou písničku a při nečekané střelbě si dáme varhánky. Tak atypickou, okatě návodnou, nepatřičnou a de facto spoileroidní hudbu k natolik významnému filmu jsem ještě neslyšela./// Mám půjčenou krásnou steelbookovou sběratelskou edici s řadou bonusů. Vracím. Al Pacino byl sice vynikající, jenže kdy on není, hm? A odkdy zklamání vykompenzuje nabitý konec nebo jedna surová scéna s motorovkou? Viz několik komentářů. P.S. Uznání patří hledačům (opuletní vila s vanou, kterou beru hned), designerům a dekoraterům interiérů (potahy auta, místnosti) a kostýmérům. (07.02.2013)