Bouřlivá dvacátá léta

Nebolo to zlé, príjemne prekvapil silný dramatický náboj nesúci sa celým príbehom (čo robí dnešný Hollywood že to neremakeuje? - trefná skomolenina)... Žiaľ predsa len tu už cítiť zub času a o čom si dnešný divák neprečíta fúru pamätnického až odborného materiálu, to nemá šancu prežiť naplno. Tri hviezdičky (bez výčitiek)! (09.05.2007)

Pokúšal som sa zistiť, čím sa tento film odlišuje od iných žánrovo príbuzných filmov. A domnievam sa, že iba rokom nakrútenia. Inak je to ako cez kopirák o vzostupe a páde, akurát tu je pozadím prohibícia a nie drogy. Filmu nie je veľa čo vyčítať. Ale ani chváliť. Prekvapil ma James Cagney, pretože ten sa podľa mňa do svojej úlohy vôbec nehodil. Premeniť ho s Bogartom, to by som už neváhal ani so štyrmi hviezdičkami. (09.09.2018)

James Cagney a Humphrey Bogart uprostred neslávnej éry prohibície. Bogart je ešte pred Casablancou, takže tu nie je hlavnou hviezdou, ale svojej úlohy hajzlíka bez škrupule sa zhostil výborne. Šéfom je James Cagney, vypočítavý, namyslený, ale nejde cez mŕtvoly a ako gangster z tej doby je veľmi uveriteľný. Celé to má ako režisér pevne v rukách Raoul Walsh (napr. aj White Heat z Cagneyim z roku 1949). V podstate je to hraný dokument o histórii prohibície, žánrovo patriaci ešte do éry gangsterských filmov tridsiatych rokov, ale príbehová nepredvídateľnosť a skvelá kamera už ohlasuje nastupujúci noir. (27.08.2023)

Dojmy z filmu zráža na kolená fakt, že momentálne sledujem tento seriál, ktorý zobrazuje prakticky identické obdobie, gangsterské pletky počas prohibície a vzostup a pád samozvaných pánov mesta. Na tú dobu mohlo ísť o podobne prevratný masterpiece, akým je v súčasnosti spomínaný seriál, dnes už to neni tak úderné a hodnoverné, divácky pútavé tak ostávajú už len herecké výkony, slušná atmosféra a celkom svižné tempo. Príbeh už spadá do kategórie naivných, dialógy tiež neohromia a záver ma tiež neknokautoval. 60%. (30.03.2015)

Kvalit Veřejného nepřítele tento film nedosahuje, ale na druhou stranu neztrácí na něj tolik, jako nepochopitelně opěvovaný snímek Angels with Dirty Faces. Bouřlivá 20. léta je snímek, který uzavírá kapitolu gangsterských filmů 30 let a myslím, že to dělá důstojně a s noblesou. Nepůsobí totiž tak pateticky výchovně a politicky korektně jako většina filmů stejného žánru z druhé poloviny 30 let. Naopak místy až dokumentárně mapuje období celé "antialkoholové" dekády a skvěle zachycuje atmosféru doby i s problémy, které ji provázely. Občas je snímek až nezvykle kritický. Vykreslení charakterů hlavních postav je zde rovněž výborné. Scénář představuje tři různé postavy a tři různé povahy. Zkaženého a vychytralého George (Bogart), poctivého idealistu Lloyda (Lynn) a třetí postavu, kterou považuji za nejreálnější a na filmu nejhodnotnější - Eddieho (Cagney). Ten je někde mezi dvěma výše zmíněnými, zhmotňuje tu šedivou zónu lidského charakteru. Potěšilo mne, že James Cagney v této úloze nezklamal. Naopak. Podává famózní všestranný výkon srovnatelný s tím z Public Enemy. Velice přesvědčivě hraje ve vedlejší roli i Humphrey Bogart, který v té době zdaleka neměl v Hollywoodu své hvězdné "casablancovské" postavení. (15.07.2005)