Bouřlivá dvacátá léta

Dynamické, osudové (u milostné linie jsem se nemohl zbavit pocitu již známého, než mi došlo, nakolik připomíná tu z Artušovského mýtu), snad jen místy vzhledem ke zbytku děje neadekvátně naivní a tu a tam herecky nekonzistentní (Priscilla Lane je příliš často teatrální, Bogart v závěru jakbysmet). Přesto i přes svůj věk nebývale funkční - za což může především dvojice Cagney - Bogart (ten se znovuobjeví v pravý čas, kdy už filmu hrozí polevení na tempu). (29.04.2013)

Na filmu nejvice ocenuji "dobove tydeniky", ktere nastinuji divakovi dobu, ve ktere se dej filmu odehrava. Pak ocenuji vybornou kameru Ernesta Hallera a z hercu Jamese Cagneye s jeho proslulou pravackou a pak Gladys George. Naopak, obsazeni Priscilly Lane do role Jean povazuji za nestastny. Jinak slusna gangsterka, i pres nekolik dejovych otazek. (02.05.2016)

Búrlivé dvadsiate roky od Raoula Walsha dali bodku za gangsterkou 30. rokov. Divák má možnosť vidieť situáciu pred, počas a po prohibícii, zároveň jej dopad na príklade jedinca Eddieho Bartletta. Hlavné party si strihli obľúbené vychádzajúce hviezdy James Cagney a Humphrey Bogart._________V Búrlivých dvadsiatych rokoch je Cagneyho postava nútená dať sa na zločineckú dráhu kvôli zlej spoločenskej situácii. Ako vojak prichádzajúci z francúzskeho frontu si nedokáže nájsť pracovné uplatnenie. Do karát mu zahrá prohibícia, na ktorej sa dá veľmi dobre zarobiť. Stačí tak málo: odvaha, tvrdé päste, ostrý jazyk. V postave Eddieho vidíme schematicky vzostup a pád, či následnú (hrdinskú) smrť na schodoch. 10/10 (05.09.2008)

Nebolo to zlé, príjemne prekvapil silný dramatický náboj nesúci sa celým príbehom (čo robí dnešný Hollywood že to neremakeuje? - trefná skomolenina)... Žiaľ predsa len tu už cítiť zub času a o čom si dnešný divák neprečíta fúru pamätnického až odborného materiálu, to nemá šancu prežiť naplno. Tri hviezdičky (bez výčitiek)! (09.05.2007)

Kvalit Veřejného nepřítele tento film nedosahuje, ale na druhou stranu neztrácí na něj tolik, jako nepochopitelně opěvovaný snímek Angels with Dirty Faces. Bouřlivá 20. léta je snímek, který uzavírá kapitolu gangsterských filmů 30 let a myslím, že to dělá důstojně a s noblesou. Nepůsobí totiž tak pateticky výchovně a politicky korektně jako většina filmů stejného žánru z druhé poloviny 30 let. Naopak místy až dokumentárně mapuje období celé "antialkoholové" dekády a skvěle zachycuje atmosféru doby i s problémy, které ji provázely. Občas je snímek až nezvykle kritický. Vykreslení charakterů hlavních postav je zde rovněž výborné. Scénář představuje tři různé postavy a tři různé povahy. Zkaženého a vychytralého George (Bogart), poctivého idealistu Lloyda (Lynn) a třetí postavu, kterou považuji za nejreálnější a na filmu nejhodnotnější - Eddieho (Cagney). Ten je někde mezi dvěma výše zmíněnými, zhmotňuje tu šedivou zónu lidského charakteru. Potěšilo mne, že James Cagney v této úloze nezklamal. Naopak. Podává famózní všestranný výkon srovnatelný s tím z Public Enemy. Velice přesvědčivě hraje ve vedlejší roli i Humphrey Bogart, který v té době zdaleka neměl v Hollywoodu své hvězdné "casablancovské" postavení. (15.07.2005)