Bouřlivá dvacátá léta

Najlepšie na filme boli dokumentárne predely s komentárom. Prvá polka sa dosť vlečie, mal som hodnú chvíľu problém namotať sa na etapovitý príbeh, ale mladý maličký Cagney sa na rolu komicky ladeného rojka celkom hodí. Grády dostáva film až v druhej polovici, v ktorej konečne dochádza aj na nejaké dramatické a akčné prvky a herecky to celé dvíha Bogart. On sa hodí na rolu gangstra určite viac ako Cagney. (17.07.2018)

WOU Eddie Bartletta byl teda frajer. Život se s nim nemazlil. Přežil válku, doma na něj kašlali, ale nakonec si dokázal vybudovat impérium se spoustou gangsterů a prachů. Cagney tady hrál neskutečně dobře. Celej film to táhne a jeho postava má skvělí charakteristický rysy. Mrzelo mě akorát, že Bogart tady hrál celkem zápornou postavu. (16.11.2013)

Dynamické, osudové (u milostné linie jsem se nemohl zbavit pocitu již známého, než mi došlo, nakolik připomíná tu z Artušovského mýtu), snad jen místy vzhledem ke zbytku děje neadekvátně naivní a tu a tam herecky nekonzistentní (Priscilla Lane je příliš často teatrální, Bogart v závěru jakbysmet). Přesto i přes svůj věk nebývale funkční - za což může především dvojice Cagney - Bogart (ten se znovuobjeví v pravý čas, kdy už filmu hrozí polevení na tempu). (29.04.2013)

James Cagney v další skvělé roli, kdy ukazuje, že by klidně mohl hrát i naprosto normální postavu,ale okolnosti tomu nechtějí a on se musí dostat do role grázla, kterému ale fandíte, a nakonec s ním budete muset strpět i jeho osud. Škoda, že to není scenáristicky trochu zajímavější, stejně tak zde chybí dobré ženské herecké výkony, ale Cagney a nakonec i Bogart vám to vynahradí. (10.10.2015)

Kvalit Veřejného nepřítele tento film nedosahuje, ale na druhou stranu neztrácí na něj tolik, jako nepochopitelně opěvovaný snímek Angels with Dirty Faces. Bouřlivá 20. léta je snímek, který uzavírá kapitolu gangsterských filmů 30 let a myslím, že to dělá důstojně a s noblesou. Nepůsobí totiž tak pateticky výchovně a politicky korektně jako většina filmů stejného žánru z druhé poloviny 30 let. Naopak místy až dokumentárně mapuje období celé "antialkoholové" dekády a skvěle zachycuje atmosféru doby i s problémy, které ji provázely. Občas je snímek až nezvykle kritický. Vykreslení charakterů hlavních postav je zde rovněž výborné. Scénář představuje tři různé postavy a tři různé povahy. Zkaženého a vychytralého George (Bogart), poctivého idealistu Lloyda (Lynn) a třetí postavu, kterou považuji za nejreálnější a na filmu nejhodnotnější - Eddieho (Cagney). Ten je někde mezi dvěma výše zmíněnými, zhmotňuje tu šedivou zónu lidského charakteru. Potěšilo mne, že James Cagney v této úloze nezklamal. Naopak. Podává famózní všestranný výkon srovnatelný s tím z Public Enemy. Velice přesvědčivě hraje ve vedlejší roli i Humphrey Bogart, který v té době zdaleka neměl v Hollywoodu své hvězdné "casablancovské" postavení. (15.07.2005)