V síti CIA

Výborný první a třetí díl. Moc dobrá zápletka s agentem Sašou. Famózní Molina a Keaton ve svých rolích, které byly výtečně napsané a herci se jich dokázali stejně dobře zhostit. Seriál měl místy výbornou napínavou atmosféru, kterou příšerně zkazil druhý díl se svými klišoidními scénami a průběhem maďarského povstání. Tato pasáž je místy až trapná a je vidět, že v této oblasti scénaristé tápali. Postavy i průběh událostí v Maďarsku vypadaly mimořádně nevěrohodně a celé prostředí mimořádně kulisově. Seriál jednoznačně táhly z mého pohledu praktické, cynické a egoistické postavy Torritiho a Angletona. Scény s nimi a dialogy měly hlavu a patu. Mravenčí špionážní práce Angletona poháněná jeho fanatičností, narcisismem a paranoiou...to byla paráda sledovat - hlavně pro věrohodnost postavy a dokonalé Keatonovo herectví. Naopak scénaristům neodpustím jejich "good guy" postavu - naivního McCauliffa v podání Chrise O Donnella (průměrný výkon - žádné charisma). Tato postava mi v příběhu neseděla, ale její poslání bylo do očí bijící. Objevila se jen proto, aby nepříliš náročný divák měl v seriálu možnost chytnout se stébla morálky, korektnosti a patriotismu. Aby se v šedi amorálnosti a intrik studené války vyskytla postava, s kterou se může "každý" divák 100% ztotožnit. Je to škoda. Studená válka křivila charaktery a posouvala hranice etiky a morálky do hodně šedých vod. Škoda, že scénáristé a tvůrci seriálu neměli dost odvahy to dotáhnout do konce...Nevim no, možná by pak na ten seriál nikdo nekoukal kromě mně:-) Přesto ale celkově hodnotím seriál jako velmi povedený. Poctivé 4 hvězdy. P.S Souhlasím s DaViD´82 že Kauza CIA od DeNira byla lepší a to o celou jednu hvězdu. (09.09.2010)

Vyšetřování, skrývání, podezírání, intriky, ale i nefalšovaná krvavá akce, která bere dech. Company nabízí všechno. Všechno, co si od války můžete slibovat. Bitvy, které uchvátí, zrady, které zklamou a plány, ze kterých občas zamrazí. To vše ve scénáři, který je tak chytrý, že vám po celou stopáž (a v gradujícím finálním díle obzvlášť) budou šrotovat závity, aby vše zapadlo kam má. 85% (01.09.2008)

První část trilogie odehrávající se v Berlíně rozděleném železnou oponou nastavila laťku docela vysoko. Měl jsem pocit, že jde o minisérii s chytrým příběhem, výborným obsazením, napínavými akčními scénami a velkým rozpočtem, která má tudíž všechny předpoklady pro vysoké hodnocení. Druhá část ale přinesla určité vystřízlivění a při sledování třetí se dostavily nemalé rozpaky, protože dle rozuzlení několik desítek let trvající špionážní hry mají tvůrci o světě špionáže podobnou představu, jakou měl Hurvínek o válce. Historie zná jen dva případy průniku sovětského krtka do CIA. Scénárista si pohrává s myšlenkou třetí nejzáludnější a nejrafinovanější infiltrace, jakéhosi amerického Kima Philbyho (ten má ostatně v příběhu taky svou roli). Samozřejmě, známe jen příběhy odhalených špiónů a nelze vyloučit, že byli tací, kteří unikli pozornosti a v klidu dožili, jenže vyústění zápletky, s jakou tvůrci přichází, je spíš úsměvné. Miniseriál nepředstavuje protipól majstrštykům typu Jeden musí z kola ven (ten tvoří spíš popkornovky typu bondovek nebo Mission Impossible), je spíš důkazem toho, že nestačí jen slibné rozehrání, je nutné zvládnout i koncovku. Za sebe bych podotkl: jeden z největších debaklů CIA - neúspěšné vylodění kontras v Zátoce sviní - nebyl určitě způsobený únikem informací, ale naprosto mylným odhadem nálad kubánského obyvatelstva a selháním analýzy o poměrech a možnostech kubánského režimu. Celkový dojem: 60 %. (14.01.2016)

Studená válka je dnes již ustálené slovní spojení, termín označuje konflikt mezi zeměmi, které ale situaci neřeší vojenským střetem, jde spíše o zdiskreditování daného národa na ekonomické, politické, příp. ideologické rovině. Poprvé byl pojem studená válka použit finančníkem Bernardem Baruchem roku 1947, v obecnou známost se termín dostal téhož roku díky knize Cold War: A story in U. S. Foreign Policy amerického žurnalisty Waltera Lippmanna. [==] Nejznámější konflikt probíhal mezi USA a tehdejším SSSR v letech 1947 - 1991 (počátky ale lze vystopovat již na konci druhé světové války). Právě tyto události mapuje televizní minisérie The Company na základě bestselleru The Company: A Novel of the CIA, jehož autorem je americký spisovatel a novinář Robert Littell. Do jaké míry je knižní předloha založena na pravdivých historických faktech a fikci, ví snad jen autor sám, nicméně série působí velmi realisticky a důvěryhodně, sám jsem si říkal, že takhle nějak se to mohlo skutečně udát. [==] Divákovi je nabízen pohled na situaci "zevnitř", prostřednictvím tajných služeb USA (CIA) a SSSR (KGB). Zakomponování skutečných televizních záběrů z nejrůznějších politických jednání hlavních představitelů dané země či vojenských konfliktů (maďarské povstání, kubánská krize apod.) divákovi zprostředkovává pohled "zvnějšku" (tzn., jak to viděla většina lidí). Tento kontrast mezi výše uvedeným ještě více posiluje diváckou percepci, více vtahuje do děje, činí z diváka "zainteresovaného" a dává mu pocit, že ví více než ostatní. Výjimečnou ale minisérii činí především výsostně propracovaný děj, atmosféra, která diváka neustále drží v napětí, a vynikající herecké obsazení. [==] V seriálu se to hemží velkým množstvím dvojitých, snad i trojitých agentů, přeběhlíků a špionů šířících samé deziformace. Množství postav a charakterů činí z mnohovrstevnaté minisérie The Company na první zhlédnutí nelehko vstřebatelnou podívanou, všechna vodítka a informace lze dle mě pochytit až po několikáté projekci, poté ale budete odvděčeni komplexně propracovaným dílem, jakým The Company bezesporu je. Smekám! (03.01.2008)

Vynikajicí třídílný seriál, díky kterému jsem si doplnil vzdělání, urovnal některé historické souvislosti a dozvěděl se spoustu zajímavých fakt o studené válce a o vyhrocených vztazích mezi CIA a KGB. Z podobně kvalitních televizních seriálů bych jmenoval také, zde často zmiňované, Bratrstvo neohrožených, které mě taktéž bavilo od začátku do konce. Takovým způsobem by se měl ve školství začít učit dějepis. 90% (17.04.2008)