Šílenci z Manhattanu

Kolísavý seriál, který více než aby vyprávěl příběh, tak důkladně mapuje dobu, místo a lidi. Tři série se víceméně jen rozkoukáváme v minihistorkách rodinných, chlastacích a pracovních, které nikam nevedou a nikam se dějově neposouváme. Až ve čtvrté sérii se dají věci do pohybu, ale o to víc pak oceníme, jak jsme se mezitím s postavami sžili. Don Draper je každopádně fascinující charakter. (01.01.2014)

Subtilnost není něco, co bychom si spojovali s reklamou. Reklama má udeřit, i v těch nejlepších je cosi vulgárního. A přesto jsou Mad Men, drama o jedné reklamce na Madison Avenue, seriál s nejlepším scénářem, jenž je plný podpovrchového vření a podtextu. Sice ne extra dějoví (tady by ta podobnost s reklamou byla), přesto jsou „Ad Men“ podivně strhující od pilotní epizody s názvem Smoke Gets in Your Eyes. Kouř se mi hned napoprvé dostal nejen do plic, ale rovnou do mysli. Byť seriál odstartoval už v roce 2007, možná svoji nejlepší řadu (S05) i nejlepší epizodu (S04E7 The Suitcase) odvysílal v uplynulé dekádě. Až na tu poněkud pulpovou otázku identity a občasné záměrné bizarnosti se scénář chová uměřeně (Don snažící se podplatit někoho, kdo mu vyhrožuje, místo více „seriálového“ pokusu o vraždu – poučení pro House of Cards), porušuje očekávání (Peterova zbraň z níž se nevystřelí), aby pak zasadil až groteskní úder (sekačka v kanceláři). Nejen že je to špičkové drama, zároveň se jedná o jeden z nejvtipnějších seriálů vůbec. Matthew Weiner napsal v Donu Draperovi (Jon Hamm) a v Peggy Olsen (Elizabeth Moss) možná nejvrstevnatější seriálové postavy a zasadil je do precizně zkonstruovaného dobového prostředí. Ve stylu 60. let smekám fedoru. (01.02.2024)

Představte si seriál o skupině zaměstnanců jedné firmy, o jejich trablech na pracovišti ale i v soukromém životě. O honbě za kariérou, o útěku před minulostí, o konfliktech, o nevěře a o rodinném životě. Vychází vám podobný nekoukatelný paskvil jako například Pojišťovna štěstí? Pod produkcí tuzemských televizí možná. Přidejte ale kvalitní scénář, špičkovou režii, skvělé herce a herečky. Celé to vložte do autentického prostředí New Yorku 60. let 20. století a doplňte to pořádnou dávku stylu a onu celou společnost zaměřte na marketing. Je až neuvěřetilné jaký dojem se dá vytěžit díky jedinečné atmosféře USA tehdejší doby. Obrovským plusem jsou sympatické a skvěle napsané postavy. Shrnuto a podtrženo - Žádná Pojišťovna štěstí... nýbrž jeden z nejlepších a nejchytlavějších seriálů současnosti. (10.11.2008)

Přes takřka neprůhlednou kouřovou clonu ke mně dorazila záležitost natolik stylová, že se v tom svém vlastním stylu snad až přestylizovala. Chvíli mě to bavilo, ale pak jsem zjistil, že mi nechutná pasivní kouření ani přes monitor a testosteronové kreativce jsem ponechal svému osudu. Jsem si jistý, že oni to beze mne zvládnou a já se bez nich patrně taky obejdu. (31.12.2015)

Mad Menům chvíli trvá, než se člověku dostanou pod kůži - a není to díky pomalému rozjezdu, tempo je totiž pomalejší pořád (nikoliv na škodu), jde o to, že tento seriál nevypráví prostřednictvím očividně úderných scén, či twistů. Mad Men se raději soustředí na nenucené, avšak komplexní vykreslení doby, prim dokonce nehraje ani samotné řemeslo reklamního agenta, jde spíš o pohled na tvorbu reklamy skrze pracovníka. Na řadu tedy přichází vztahy na pracovišti a tak nějak obecně život v 60. letech - občas vyprávěn i v takové šedi, jaká je realitě nejpodobnější - avšak vždy, a na každém dílu, je něco (opět zdůrazňuji) nenuceně, či mimoslovně zajímavého... Mad Men si zkrátka po vzoru The Sopranos plyne vlastním životem (nepodbízí se diváku)... 8/10 (06.05.2011)