Fantastický pan Lišák

Aneb kterak Wes Anderson neohnul hřbet před žánrem, ale žánr ohnul hřbet před Wesem Andresonem. Typická záležitost s vypiplanou retro dramaturgií, poťouchle monotónním tempem, nápaditou kamerou a obsahem na pomezí pohádky a životní filozofie nad ranní miskou corn flakeů. Nebýt prostředka, kde pokus o psychologické rozbory roztomilých loutek trochu přesahuje skutečné možnosti Andresonova filmu je to bezchybná záležitost, staromilská, nápaditá, autorsky svéhlavá... film předurčený k tomu, aby komerčně neuspěl, ale byl přitom bezmezně milován. Bravo, Wesi! (28.03.2010)

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $21,002,919║Tržby Celosvetovo $46,498,922▐ Tržby za predaj DVD v USA $9,501,326 //počet predaných kusov 617,749║ Dobrý bábkový nápad, má to správny nadhľad, vypointovanie scén, taký Slepačí "Líščí" úlet, pobavilo. /60%/ (20.02.2012)

Nečakal by som, že Anderson staví až na takúto jednoduchosť spracovania, ale prekvapivo mu to všetko vychádza. Žiadny zamotaný dej, dialógy pestré, no priame bez zbytočných filozoficko-dvojzmyselných fráz. Občas nejaké to hluché miesto a klišé v dialógoch zbrdia celkový dojem, no až toľko sa ich nenaakumulovalo. Hudba samotná pridala filmu na percentách, navyše nadabovanie postáv je trefné a účelné. Takže tradícia nepustí a Anderson si u mňa opäť prilepšil o jednu hviezdičku. A ak ďalší jeho film ocením plným hviezdičkovým ziskom, tak bude mať odo mňa ich kompletnú zbierku. 75%. (12.05.2010)

Darjeeling animated. Klasicky rodinně dysfunkční Anderson se všemi klady a zápory spolu v obětí s Dahlovou poetikou. Animovaný film širším publikem zřejmě těžko stravitelný, nikoliv kvůli obsahové stránce, ale díky zvláštní animaci. Byť jsem díky ní měl chvílemi pocit, že jsem se dostal do alternativního světa, kam by mohl každou chvilku propadnout Jack z Předvánoční můry noční. Schwartzmanův Ash vede. (17.01.2010)

Snímek s prostorovými loutkami a modely prostředí pojatý z části (ve velkých cecích) jako ploškový animák o tom, že být jiný je vlastně fantastické. Vyprávění překypující nápady je pevně provázané s formou a současně zůstává věrné typickým Andersonovským výstřednostem a charakteristické melancholické atmosféře (sekvence s vlkem je nezapomenutelná). Třikrát fuj českému majiteli práv za to, že takto skvělý snímek nepustil do kin a čtvrté fuj českému publiku za to, že distributora k tomuto rozhodnutí nepřímo přimělo. (28.03.2010)