Čekání na zázrak

To co jsem nedostal ve Winged Creatures (kde rovnez hreje Forest Whitaker) se o neco lepe povedlo tomuto snimku. Oba spojuje, ze vynikaji zajimavym obsazenim a obsahem - drama nekolika lidi, jejichz zivoty se nekde protnou. Narozdil od WC toto bylo o neco silnejsi a skoda trosku toho konce, ale sledoval jsem to v zajimavem rozpolozeni a celkem me to sedlo. Dalsim plusem byla pomerne slusna hudba. 3,5* (13.05.2009)

Nádej je asi to správne slovo, ktoré vystihuje tento mozaikovitý príbeh. Nádej na zmenu k lepšiemu, nádej na vyrovnanie sa so svojimi chybami a nádej na odpustenie a lásku. Obsahová, myšlienková stránka filmu je veľmi dobrá, príbeh má čo ponúknuť. Len forma bola na mňa trochu pomalá, akoby zasnená a bez energie či atmosferického náboja. Platí to hlavne pre prvú polovicu, potom sa to v tomto smere zlepšilo a ja som si na tempo postupne zvykol. Ide o takú hodnotnú jednohubku, ktorá je ale trochu zasnená a komótna, preto snímok nemusí sadnúť každému . 70/100 (16.06.2014)

3,5. Zajímavě se rozvíjející drama přeplněné hvězdami se po čase ubere do klasického klišé, kterým dnešní dramata podobného typu přetékají. Vidět Foresta samozřejmě potěší, ale ne pořád v té samé roli ovdovělého nešťastníka, který neví co se svým osudem. Jessica to herectví v sobě přeci jenom má a postupně se expí ke svým výšinám. Bohužel, chybí tomu taková ta jiskra, ten moment, kdy vás má takovýto film zasáhnout... (04.06.2009)

Po včerejším emocionálním nářezu, který se jmenoval Gran Torino jsem si dnes pustil tento film. Sice to nebylo tak silné, jako Gran Torino, ale své kouzlo to mělo. Hodně se mi líbila Jessica a není to jen tím, že se nám konečně odhalila v celé své kráse, (a tahle holka je čím dál krásnější!!!), ale taky proto, že jsem měl pravdu, co se jejího herectví týče. Myslím, že pokud bude dostávat role jen v těch lepších filmech a nebude točit sračky, tak jednou by z ní mohla být herečka první úrovně. A o Forestu Whitakerovi, či Rayi Liottovi mi připadá zbytečné psát, že byli skvělí. Mám pouze jednu výtku: Chtělo by to silnější konec. Ale ani tenhle fakt mi nijak neovlivní mé hodnocení, které je z velké části pro Jessicu. (24.06.2009)

Do chvíle, než začne sněžit, se jedná o vizuálně velmi povedený mozaikový film. S pádem první vločky padá i úroveň filmu, v momentě, kdy je taťka zasypán hromadou sněhu a z rukou mu padá fotografie, mně spadla čelist a já v němém úžasu sledovala, jak hluboko je najednou možné klesnout. Z deprese do patosu za necelé dvě hodiny, to je celkem šrumec. Bohužel si ten závěr ani při nejlepší vůli nedokážu odmyslet, nad některé přepjaté scény bych se i povznesla (druhé setkání s transsexuálem je jednou z nejhloupějších sekvencí vůbec, některé její scény by se neztratily v dobré parodii), ale patos nad umělými vločkami neskousnu. (18.08.2021)