Powder Blue
Režie:
Timothy Linh BuiScénář:
Timothy Linh BuiKamera:
Jonathan SelaHudba:
Didier RachouHrají:
Jessica Biel, Forest Whitaker, Eddie Redmayne, Ray Liotta, Patrick Swayze, Riki Lindhome, Lisa Kudrow, Sala Baker, Chandler Canterbury, Kris Kristofferson (více)Obsahy(2)
Naděje umírá poslední. Z dílny bratrské dvojice vietnamských emigrantů Tony Bui (nar. 1973) a Timothy Linh Bui (nar. 1970) známe dva snímky, spjaté s jejich rodnou zemí. Jednak Tři sezóny (1999), líčící v propojených povídkách příběhy několika lidí žijících v Ho Či Minově městě, a pak Zelený drak (2000), v němž se odvíjejí osudy několika přistěhovalců, kteří se po ukončení války ve své zemi dostali do kalifornského uprchlického tábora. Ve filmové kariéře pak pokračoval pouze starší ze sourozenců, který se odpoutal od své etnické příslušnosti a natočil drama Čekání na zázrak, v němž sledoval několik obyvatel Los Angeles, jejichž zoufalé a osamělé osudy se v předvánoční době protnou. Striptérka Rose (Jessica Bielová), starající se o nemocného synka, plachý majitel pohřebního ústavu Qwerty (Eddie Redmayne), propuštěný kriminálník Jack (Ray Liotta), váhající nad pomstou, a bývalý kněz Charlie (Forest Whitaker), hledající sílu ukončit svůj život – to jsou hlavní protagonisté filmu, odehrávajícího se z velké části pod rouškou tmy. Melodramatické příběhy postav v sobě mají nepopiratelnou citovou působivost hlavně díky prestižnímu hereckému obsazení, které dokázalo překonat i některé scenáristické naschvály. Zvláštní zmínku si zaslouží práce francouzského kameramana Jonathana Sely, přesvědčivě zachycující v noirových odstínech noční zákoutí Los Angeles a svým namodralým laděním (jež zřejmě dalo filmu originální název) také citové rozpoložení hlavních aktérů snímku. (Česká televize)
(více)Recenze (168)
Mrazivé a depresivní Los Angeles... film Powder Blue kráčí ve stopách vyšlapaných Magnolií nebo Crash. Několik smutných příběhů proplétajících se dohromady. Pravda, není to už nic originálního, ale zpracování je velice slušné. Hudba, kamera, vizuální styl i herecké výkony jsou klady. Zato předvídatelnost a méně originální příběh mínusy. Pěkný film, pro fanoušky podobných dramat určitě doporučuji. ()
Dobře se mi dívalo na nedobré osudy losangeleských občanů nižší kategorie, kteří musí každodenně nést mimo své hlavní břímě ještě vedlejší produkty života neúspěšných, zlomených, osamělých či odlišujících se lidí, přičemž vyhlídky k splnění jejich tužeb jsou dosti mizivé - přesto žádný z nich nepřestává bojovat, i když to na první dojem nemusí být zjevné. Divák je nenásilně vtažen do tíživých situací, jejichž naléhavost graduje skvělým hudebním podkresem, každou postavu si svým způsobem oblíbí (dokonce i Raye Liottu, který, doufejme, přezrál natolik, že nikoho nenapadne obsazovat ho do rolí osudových svůdníků, to by byla dost osudová chyba) a závěr mu přichystá úlevné vydechnutí, skoro jako odměnu za sdílení strázní čtyř lidí najednou. A myslím, že Scarlettino strip číslo bylo tím nejlepším filmovým, které jsem viděla. ()
Výborně obsazený koktejl (dalších) lidských osudů, který se ale bohužel těžko odlišuje od těch jiných spletenců z časů minulých (To, co dýchám, Crossing Over). Poslední filmová role důkladně nalíčeného Patricka Swayzeho, výborný a častokrát nedoceněný Ray Liotta, standardně dobrý Forest Whitaker, velmi zajímavý Eddie Redmayne i odhalená, ale hlavně uvěřitelná Jessica Biel.. Když se spojí slušný scénář a poctivá režie, která se v tomhle případě blíží stylu Michaela Manna, může z toho vylézt atmosférická podívaná. Tvůrci si ale až moc přejí, aby divák ujížděl a přemýšlel nad každou scénou, která se právě odehrává. Jenže Powder Blue obsahuje mnoho pro mně těžko akceptovatelných náhod i nevyjasněných motivů. Výtvarně chladná stylizace ponurého L.A. navíc už není takovou sázkou na jistotu (jako třeba v Crash).. neobjevných 65%.. ()
To co jsem nedostal ve Winged Creatures (kde rovnez hreje Forest Whitaker) se o neco lepe povedlo tomuto snimku. Oba spojuje, ze vynikaji zajimavym obsazenim a obsahem - drama nekolika lidi, jejichz zivoty se nekde protnou. Narozdil od WC toto bylo o neco silnejsi a skoda trosku toho konce, ale sledoval jsem to v zajimavem rozpolozeni a celkem me to sedlo. Dalsim plusem byla pomerne slusna hudba. 3,5* ()
Jsem si naprosto jist, že nechci vidět své dítě umírat, sedět čtvrtstoletí v base, zabít někoho při autonehodě ani nechat se zastřelit prostitkou s pinďourem. A už vůbec necítím potřebu týrat se sledováním podobných příběhů, neboť pohřbů blízkých mám za sebou již docela dost a ve filmu hledám spíše zábavu či odreagování. Přesto jsem si z dosud nezjištěného důvodu Powder Blue odvážně vrazil do přehrávače a tak jsem zjistil, že tohle není emocionálně ničící forma dramatu, takže jsem si po skončení nemusel ošetřovat žádný nový šrám na duši. Nakonec se musím omluvit Jessice Biel za to, že jsem na ní civěl tak drze, až jí to mohlo být poněkud nepříjemné. ()
Reklama