Katyň

Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo! Jedna z krátkých zastávek po cestě na vrchol krutosti a zrůdnosti lidské rasy. Velmi naturalistický pohled na neodpustitelnou událost, kterou je třeba (vedle holocaustu) neustále připomínat. Celá tato masová vražda nemá ani žádný logický důvod. Snímek Katyň nám přináší možnost nahlédnout do osudů samotných obětí a jejich rodin. Herecké výkony jsou výborné, ovšem doktor Müller (SS) dle mého nehraje svoji roli přesvědčivě, jinými slovy, nehodil se mi na roli esesáka, nevěřil jsem mu to. Kamera je v průběhu filmu také výborná, zachycuje přesně to, co je v daný moment nejdůležitější a co jen dodá na syrovosti a přirozenosti příběhu. Prolínání s autentickými záběry stojí také za pochvalu. Závěrečné retro je natolik naturalistické a drsné, že ani nepotřebuje bližší komentář. Dovedete si představit sami sebe v oné situaci? Skvělé přenesení na plátno, ovšem ani sebelepší tvůrce filmu nám nedokáže naservírovat to, co ti lidi doopravdy museli prožít. I ta nejsyrovější scéna je jen slabým odvarem skutečné události...K dokonalosti chybí opravdu málo, takže něco mezi 4-5* .... Hudba: Krzysztof Penderecki ... [v kině; 30.3.09] (30.03.2009)

Pořád jsem měla z toho masakru vichr a oddalovala to, pak to vyšlo v trafice, tak jsem si řekla, že mi to neuteče...., když ale nad Katyní spadlo to "magické" polské letadlo, tak už nebylo zbytí...kupodivu mě ten samotný masakr tak nezasáhl, spíš pak ty věci kolem, když přišli komunisti k moci a začalo se to tutlat...dost mi to přišlo povědomé.... (14.04.2010)

Dobře, pane Wajdo, velmi dobře. Film prosím zavázat ozdobnou mašličkou a poslat současným oficiálním ruským místům, protože za zdůvodnění jejich společné "epizody" s nacisty " To byl strategický plán v boji proti nacistům" bych je nejradši nakopal do prdele. Bylo vidět, že Wajdovi na tom filmu hodně záleží, ještě aby ne, když v Katyni přišel o tatínka, jenže ta snaha byla právě ke škodě. Přesněji řečeno časově nesouvislé vyprávění příběhu. Z mého pohledu právě tohle rozmělění do dvou časových pásem, byť je od sebe dělí jen pár let, hrozně ubralo na celkové síle. Ale dobrý, absentující souvislá časová postupka je vlastně jediná výtka a kvůli tomu tenhle film nehodlám sestřelit. Naopak Katyň má pro nás všechny obrovskou vypovídající hodnotu a z hlediska dneška, kdy za slovem Katyň - následuje trapné mlčení nejen ze strany Ruska, ale i celého světa, považuju tenhle film za jasný hlas, kterýho si já osobně velmi cením. Stejně tak tleskám panu Wajdovi i za menší, ale velmi emotivní detaily - začátek, kdy společně přijedou jak největší kamarádi nackové a sověti, ukázka toho jak se "dělá" pravda, kdy nejdříve nacisti a za pár let sověti používají naprosto totožné metody jak "informovat" o Katyňi a i když tohle byla síla sama o sobě, tak na závěrečnou scénu ........... ufff to musí pozůstalý a zřejmě i ostatní Poláky fakt hodně bolet. (04.09.2009)

Snad větší zrůdnost, než katyňský masakr sám, bylo to, že se mnoho let pravda nesměla říct. Válka si vždy vyžádá oběti, ale mělo by být dost na životech, nemusejí být obětována ještě srdce pozůstalých. Závidím všem, komu film připadal málo dramatický a utahaný, na koho padl byť jen stín nevědomí o konci blízkých, prožívá film od první do poslední minuty a trne. Ve světle tragédie v Katyni se člověku intuitivně nechce věřit závěrečné zprávě o leteckém neštěstí ve Smolensku o 70 let později. (02.08.2017)

Režisér A.Wajda sa rozhodol oživiť pre poliakov asi najväčšiu tragédiu, pre ostatných hlavne mladších, veľká neznáma alebo ak známa, tak iba ako tisickrát opakované klamstvo, ktoré sa stalo pravdou. Kto iný ako A.Wajda, ktorého otec sa rovnako nevrátil, je povolanejší? Už úvodná scéna na moste odkrýva to, čo si asi máme odniesť ako to "zásadné" z filmu, a to, že poliaci asi sami nevedia, ktorí z dvojice agresorov sú pre obyvateľov väčšie zlo. Ako jeden z mála filmov ukazuje pravdu, ktorú sme ani v školských učebniciach nenašli (neviem či sa niečo zmenilo), t.j. že Poľsko nenapadlo len Nemecko ale aj Rusko. Celý film je o hľadaní a popieraní pravdy, žiadne vojnové scény nehľadajte, ide o postupné odhaľovanie právd a klamstiev, o nádeji, ktorú v sebe nechávajú žiť ženy dôstojníkov a hlavne pohľad zajatých vojakov, z ktorých Andrej ako jedna z hlavných postáv píše denník, udalosť po udalosti, zastávku po zastávke... a končí u Smolenska v katýňskych lesoch. Scény popráv v závere sú najsilnejším momentom celého filmu a v porovnaní s kľudným tempom príbehu, zrazu pôsobí ako poriadne brutálna sprcha. Drsné popravy zvýrazňuje nekľudná hudba, alebo skôr zvuky, ktoré naháňajú strach. Žiadne fakty v závere sa nekonajú, zato režisér nechal za posledným záberom jednu dlhú zatmievačku ako čas na to, aby každému bolo jasné, že vražda vyše 20.tis. vojakov je strašná tragédia a obrovská nevyliečiteľná rana pre poliakov. Až polstoročie trvalo rusom kým priznali vinu... Film 80%. (26.05.2009)