Katyň

Fakticky i scénáristicky lehce nadprůměrný historický snímek o události, která jako ne jediná staví mezi fašismus a komunismus rovnítko. Film se zaměřuje převážně na pozůstalé po zhruba dvaceti tisících polských důstojnících, kteří byli povražděni Stalinem v Katyňském lese. Vyobrazení samotných poprav se tvůrci až do samého závěru vyhnuli, ale pocity falešné naděje žen a dětí, lživá propaganda Sovětů a převlečkabátnictví některých Poláků jsou dostatečné atributy na to, aby se člověkovi zvednul kufr. Za to, co přijde v samotném závěru, přihazuju čtvrtou hvězdu. 75% (25.03.2014)

Film o zapomenutých hrdinech každé války a polemika nad samotnou pravdou. Polský filmový veterán Andrzej Wajda se rozhodl odvyprávět Katyňskou jizvu z docela jiného pohledu než jsme všeobecně zvyklí. Katyň se totiž z valné části věnuje dosti opomíjenému boji. Boji za pravdu, rodinu a přežití daleko za bojovou linií. Tam totiž válčí rodiny odvelených a pozatýkaných manželů a otců. Jsou to právě ženy, které vedou svůj urputný a někdy i dost marný boj za své manžely a přitom netrpí o nic míň jako jejich druhové v zákopech. Ty zdrcující minuty čekání, marných nadějí a snah o zcela normální život jsou stejně tíživé jako vina sovětských okupantů. V momentě kdy se z vrahů stávají osvoboditelé, přestanete dýchat a věřit v jakkoukoliv spravedlnost. Wajda ani na chvíli nezapomíná o čem vypráví a celý film je natolik celistvý, že mu několik těch "šustivých" dialogů ještě rádi odpustíte. (25.04.2008)

Překvapivě akademicky a chladně vyznívající (je všeobecně známo, že režisér je v zobrazované události silně citově angažován, neboť jedním z popravených byl jeho otec) historický velkofilm polského nestora Andrzeje Wajdy. Čtvrtou hvězdičku dávám hlavně za poněkud opomíjené závažné téma katyňského masakru, což je historická látka ponejvíce objevná, ukazuje totiž, že zločiny nacistického Německa a bolševického Sovětského svazu jsou si více než rovny... Škoda, že celý film nemá sílu závěrečné půlhodiny... (03.09.2009)

Jako Steven Spielberg prohlásil, že Schindlerovým seznamem plnil dluh vůči "svému lidu", tak Andrzej Wajda Katyní vedle toho plnil i dluh svůj osobní. A jelikož je shodou okolností i vynikající režisér, vzniklo něco, co Vám nedá spát. Atmosféra totalitní moci, která sveřepě brání zjistění pravdy, je hmatatelná, a scény, kdy je v podstatě dokumentárně znázorněno, že i sovětští soudruzi uměli výborně vystavět stroj na smrt, jsou děsivé. Trochu problém je, jak film skáče mezi dvěma časovými rovinami - to jeho sílu tříští. I tak ale není nad čím váhat:skvělý historický film, dnes - jak jinak - jedněmi označovaný za nástroj propagandy, druhými využívaný k buzení hysterie, každopádně předurčený k využití ve vzdělávacím procesu. A nejen ke studiu informační války:P 80% (18.06.2020)

Hodně problematický film. Natočen je poměrně dobře a navíc ukazuje událost, na kterou se už dávno zapomnělo. Přesto však mi tento film připadá jako neskutečná snůška žvástů. Připadalo mi, že z nás tvůrci dělají v první polovině blbce, že nevíme jak to doopravdy bylo s Katyní, a proto onu slavnou scénu vytasí na závěr jako šokující konec. Bohužel zapomněli, že za těch předchozích 100 minut už dávno nemám myšlenky na to, jak to dopadne, ale na to, za jak dlouho to už skončí. Příběh žen důstojníků je taky originalita jako hrom. Prakticky od chvíle, kdy se dozvědí, že důstojníci jsou mrtví, tak hned všechny vědí, že to spáchali Rusové. Takže nějakou šokující vypjatou scénu s ukázáním pravdy zde nečekejte. Polská kinematografie má jeden hodně velký kaz a tím je jejich národní naivita. Prakticky ve všech historických filmech jsou Poláci ti utlačovaní, ti ukřivdění a ti, kteří mají vždycky pravdu. Tím nechci zpochymňovat onen masakr, ale spíš děj filmu, kdy třeba Rusové jim tam začnou pouštět lživý dokument, přičemž všichni začnou skandovat, že to je lež, což není reálné a to mě právě u Poláků sere. (28.06.2010)