Katyň

Pořád jsem měla z toho masakru vichr a oddalovala to, pak to vyšlo v trafice, tak jsem si řekla, že mi to neuteče...., když ale nad Katyní spadlo to "magické" polské letadlo, tak už nebylo zbytí...kupodivu mě ten samotný masakr tak nezasáhl, spíš pak ty věci kolem, když přišli komunisti k moci a začalo se to tutlat...dost mi to přišlo povědomé.... (14.04.2010)

Hrozne pomalé tempo, ktoré prebieha z jednej strany na druhu... nevie kam sa zaradiť a osobne neviem ani ja kam ho zaradiť. Beriem to ako výpoveď historickej udalosti v trochu lepšom obale ako obyčajne. Emócií je tuna dostatok, avšak celkový dojem nie je hlboký, aj napriek ústrednej téme. 6/10 pán Wajda. (24.04.2009)

Nechci rovnou všechny ty kritiky vyčítající Katyni akademický chlad, povrchnost, přehnanou pietnost a údajnou nudnost nazývat ignoranty, ale rozhodně s nimi nesouhlasím a nad některými recenzemi jsem citoslovce jako "pcha" nebo "tsss" vypouštěl v bezmála kulometné kadenci. Wajdův decentní odstup a směřování k tiché leč upřímné úctě popraveným důstojníkům a celému (po)válečnému Polsku se mi hodně zamlouval a připadá mi jako projev absolutního nepochopení, když někdo tvrdí, že se film snaží z diváků násilně tahat slzy. Ubrečenosti a vášnivé emocionalitě se Wajda naopak elegantně vyhnul, přestože mnozí diváci sledují filmy s druhoválečnou tématikou právě s očekáváním, že zase uvidí boje o napůl shnilé jídlo v koncetráku či zlem napěchované SSáky bezcitně vraždící každého, kdo se jen podívá špatným směrem a režiséři jim rádi vycházejí vstříc. (Nakonec, proč tu všichni tak vychvalují závěr? Stylisticky je se zbytekem filmu totožný, liší se pouze tím, že zde "konečně" vidíme ztvárněný samotný katyňský masakr...). Ani ta skvělá výprava nemá omračovat (nevím, kde se berou komentáře typu "nepovedený pokus o evropský velkofilm"), nýbrž pomáhat budovat ve výsledku excelentní dobovou atmosféru podpořenou sebejistými výkony hereckého ansáblu. Postavy jsou přitom typizovány záměrně, neboť s jejich pomocí se snaží Wajda ukázat pokud možno všechny následky, jež v lidech katyňská událost zanechala. Je pochopitelné, že se to v dvouhodinové stopáži nepovedlo bez skicovitosti, přehané popisnosti (zejména v dialozích) a s použitím výlohové smyboliky, a proto mi nečiní problém tyhle nedostatky tvůrcům odpustit. Závěrečný chorál by měli lidé v kinech poslouchat ve stoje - nejen jako výraz úcty ke katyňským obětem, ale i k Andrzeji Wajdovi a jeho štábu. 80% (30.10.2008)

Nemám nic proti té extrémní úctě k události, ale tady spíš škodí. Ten film je zkrátka jen zhmotněný odstavec z učebnice dějepisu. Vyloženě mě mrzí, že nebylo mnohem víc prostoru věnováno té samotné lži a událostem následujícím, zobrazování masakru samotného je možná působivé, ale v podstatě o té události nic neříká... (11.02.2013)

Informace o Katyni do naší země pronikly v šedesátých letech, když spolu začala trénovat vojska Varšavské smlouvy a českoslovenští vojáci se o incidentu dozvídali od polských spolubojovníků. Nenávist Poláků vůči Sovětům byla v té době ohromná a zajišťování kvalitních výkonů Armády míru stálo Sověty spustu sil, neboť polské "paňstvo" za svoji solidaritu vyžadovalo výrazně nadstandartní služby. Vyrovnat se s historií a ukázat světu jednu válečnou sviňárnu se však Wajdovi nepovedlo zdaleka tak dobře, jak by si toto téma zasloužilo. (06.07.2009)