Che Guevara

Řekl bych, že snímek o tak významné a konzervativní postavě světových dějin na zasloužil výraznější film. V Che jeho hlavní postava téměř zaniká mezi ostatními. Nehrát ho Benicio del Toro, tak bych možná chvílemi ztrácel přehled, který ten fousáč vlastně Che je. Scénáristé rozložili těžiště na hodně pilířů, a tak ten hlavní, po kterém se film jmenuje zaniká ve změti ostatních. Z tohoto filmu nelze poznat, proč respektive kvůli čemu se Ernesto Guevara stal ikonou, také díky tomu, že se tvůrcům zkrátka nepodařilo vtisknout mu jakýkoliv charakter. Možná takovým byl i v skutečnosti, o čemž pochybuji, ale pak bych zvolil rozhodně svižnější formu vyprávění. Film možná popisuje hodně událostí, ale spousta z toho je zbytečný plevel, který film zbytečně natahuje a devalvuje téměř na hraný dokument. Jako prohru režiséra beru přestřelku v závěru filmu. Tu se mu totiž podařilo natočit bez šťávy a zajímavosti. (19.10.2009)

Já jsem se tak těšil :-( Nicméně po skončení filmu jsem si uvědomil, že kromě Dannyho parťáků se mi žádný Soderberghův film nelíbil. Je mi jasné, že je bezpochyby nesmírně náročné natočit film, který se zakládá na historických faktech, a který mapuje natolik významné období v dějinách Kuby dvacátého století, ale taky si myslím, že lze takovou látku zpracovat poutavě. A to se dle mého mínění Soderberghovi absolutně nevyvedlo. Neustále chození džunglí, objímání a vítání, ošetřování raněných. Všem divákům je dobře známo, že Che Guevara byl lékař, a že se se svými souputníky dozajista srdečně vítal, ale není třeba kvůli tomu natahovat film o desítky minut. Sečteno a podtrženo, nuda k uzoufání, kterou nevytrhne ani skvělý a přesvědčivý Benicio Del Toro. Budu hodně zvažovat, zda jít na druhý díl. (12.01.2009)

Jen Soderbergh má jako jeden z mála americkejch režisérů koule na to natočit film, kterej je z téměř 90% namluven v cizím jazyce. Soderberghovy filmy jsou sice z velké většiny komerční propadáky (vyjma Dannyho Par'táků a pár dalších výjimek), ale já tenhle způsob natáčení prostě sakra zbožňuju. Více o Che se asi rozepíšu v komentu k druhé části. (08.01.2009)

No... když jsem uvěřil řečem o nezaujatém pohledu a možnosti vytvořit si vlastní názor, byl jsem opravdu naivní. Sodenbergh dělá z Guevary, když ne ikonu, hypermoudrého člověka, který sype tolik životních pravd a inspirujících vět, že by to stačilo na volební kampaň průměrného politika. Pokud ale na tuto častou hru biografických filmů přistoupíte a oprostíte se od zjištění, že dvouhodinový film o charakteru Ernesta Guevary nevypovídá o moc víc než tričko s jeho podobiznou, můžete si film i užít. Hrdinům jsem fandil a přál jim úspěch, což vzhledem k tomu, že víme jak to dopadlo, bylo nečekané. Forma opět zvítězila nad obsahem. (12.12.2009)

Che Guevara, jméno samo o sobě velký pojem. Po Fidelu Castrovi možná nejznámější muž kubánské revoluce. Part one mapuje cesty tohoto rodilého Argentince v rozmezí asi zhruba 10 let, po jeho první setkání s Fidelem, plány na revoluci, nábor nových lidí a potom její samotné uskutečnění, kterým také tahle první část končí. Jsou zde i záběry např. z OSN, kde Che vystoupil, v typicky plamenném projevu, plném ideálů, kterým nejen on, tehdy bezesporu věřil. A i když film trošku škobrtá a je někdy malinko nudnější, sáhnu nakonec ke čtyřce. hlavně za Benicia, který ne, že by podal nějaký světový výkon, ale dokázal Ernesta zahrát velice věrohodně a pak také zhruba za poslední bojovou půlhodinku filmu, která se mně moc líbila. A jsem moc zvědav na Partyzánskou válku, ale to až někdy jindy. (18.07.2014)