Thor

Viz Radek99. Možná je mé zklamání způsobené přílišným očekáváním na základě slušných až nadšených ohlasů, ale i když jsem čekal jenom oddechový letní blockbuster, překvapilo mě, jak moc je to myšlenkově mělké a snadno zapomenutelné. Jediným kladem je nadhled Kennetha Branagha, který si moc dobře uvědomoval, jakou stupiditu točí, a nebral se moc vážně. Na druhou stranu toho žánrového balastu a patosu je tam na můj vkus příliš. Opravdu jsem nečekal, že se mi víc budou líbit Snyderovi Strážci... Celkový dojem: 40 %, a to ještě směrem k plusu ovlivnila mé rozhodování půvabná Natalie Portman. (06.10.2011)

No... a o čem že to naivní mytologicky monumentálním barytonem pronášené povídání pro děcka vlastně bylo? Ani nevím. Takže asi Branagh vytvořil nějakou podivnou časoprostorovou anomálii, protože i když je ten obsah vlastně směšný a nepatřičný, je Idris Elba ve zlaté zbroji nezpochybnitelně cool:) Koktající Natálka je zas roztomilá jako dlouho ne, a... sakra proč tam musí být všichni tak sympatičtí, když je to taková doplacata a zatraceně natenko vyválená vyprávěnka? To asi patří k té anomálii - režisérský um to určitě nebude:) Ale vážně - Thor jako film je prostě něčím divný, něco mu chybí. Nejlíp to podle mě vystihuje hudba od Patricka Doylea - když si ji pustíte, tak to tak hezky zní, ve filmu je to paráda...ale když začnete poslouchat, všimnete si, že si z ní vlastně nemáte důvod něco pamatovat, prostě jen tak nějak je. 70% a víc ani náhodou. (22.08.2013)

Když jsem se před několika týdny bavila s Patrickem Doylem, popisoval mi nadšeně Thora, ke kterému zrovna skládal hudbu, a tvrdil, že ho z pohledu diváka považuje za velmi podařený film. Ačkoliv jsem měla víru v jeho pravdomluvnost (označit některé své bývalé projekty za špatné se rozhodně nebál) i úsudek (jeho filmový vkus mi seděl), nějak jsem si nedokázala představit, jak z toho, co ukázal trailer, může vzniknout něco pozitivního. Teď už rozumím. Kenneth Branagh totiž při budování svého prvního skutečného velkofilmu prokázal, že většinou operuje s desetinásobně nižšími rozpočty, a více než na velkolepé bitvy ala Michael Bay tak vsadil na svou oblíbenou situační komiku (nabízí se srovnání s Mnoho povyku pro nic) a místy až Shakespearovsky vypjaté scény (král a jeho dva synové). Hlavně jeho zásluhou se tak Thor z běžného letního popcorňáku stává velmi příjemnou a netradiční pohádkou, která v té záplavě Marvel filmů valících se nyní do kina rozhodně nezapadne. Po dlouhé době přichází komiksový film, u kterého mi stopáž nepřišla přemrštěná a klidně bych snesla nějaký delší director's cut. (S tím by měl mít ostatně Kenneth po čtyřhodinovém Hamletovi hodně zkušeností.) Zkrátka a dobře ten nejshakespearovštější a nejvtipnější filmový Marvel, co jsem kdy viděla. Zcela vážně uvažuju, že si na něj tady v Británii do kina zajdu ještě jednou. | Dodatek 22. května 2011: Thor podruhé. Tentokrát už jsem se tolik nesmála vtipným narážkám (přece jen jsem si polovinu gagů stále pamatovala), zato jsem si znovu užívala budování oné marvelovské galaxie, ve které se všechny filmy navzájem propojují a federální agent tak při pohledu na obřího robota pronese: "Is that one of Stark's?" V tomhle duchu je také velmi zábavné sledovat, jak se při podobných marvelovských narážkách zasměje vždy jen část kina a jak 4/5 diváků odejdou hned během první minuty závěrečných titulků. Těch, kteří vědí, že sáhodlouhým seznamem lidí, kteří se na filmu podíleli, příběh ještě nekončí, je málo a onu poslední (po-titulkovou) scénu filmu s Hiddlestonem, Skangardem a Jacksonem nás tedy vidělo asi jen dvacet. Thor will return in The Avengers a já už se teď těším. (25.04.2011)

Jak to jen říct a neurazit? Branagha mám docela rád a Hopkinse, Skarsgarda a Portmanovou vlastně také. Nevím, nějak mi chyběla jakási hloubka a to na všechny způsoby, které vás právě napadly. Takový lehce netradičně odvyprávěný příběh, ale nic víc. Přihazuji obligátní "nemastné neslané". Ve skutečnosti to je ale nenapínavé, předvídatelné, zbytečně vyumělkované a místy i dokonce zarážející. Párkrát jsem se sice pobavil a pokochal nějakou tou vizuální stránkou věci, ale to je pořád dost málo na to, abych před tímto filmem padl do nějaké katarzní extáze a servilně běžel do knihovny shánět něco o pohanské mytologii a k tomu ještě cestou poslouchal Manowar, který slovo Thor, Asgard a Odin pregnantně integruje do každého svého textu. (05.09.2011)

Thor mi dal přesně to, co jsem si po trailerech myslel, že přijde. Nenáročnou pohodovku, která se místy nebere vážně a přejde spíše z komiksového filmu do komedie. Scény z Asgardu byly přímo magické, hned bych tam jel na dovolenou, popíjel bych s Hopkinsem, pojedl se Stevensonem a polaškoval s Jamie. Jinak Chris Hemsworth je opravdový sympaťák, role Thora mu absolutně sedla a Natálka mě opět potěšila (vypadá to, že kvůli mateřství bude tohle na delší dobu její poslední role, tak uvidíme). Snímek jako takový nenudí, pobaví (při pár scénách jsem si vzpomněl, odkud Kenneth pochází, protože to bylo znát, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu) ale až při posledních deseti minutách jsem se opravdu bavil. A to je na film, který těch minut má bez mála 12krát tolik, přeci jen málo. Ale konečně mě něco parádně navnadilo na The Avengers (nenechte si ujít scénu po titulcích!) a na Thora 2 se budu těšit. 80 %. (11.10.2011)