Thor

Jestli Thor něco tematizuje, tak vzájemné nepochopení panující mezi nadpřirozeným světem bohů a karteziánsko-newtonovským modelem vědy, který cokoli spirituální patologizuje a zavrhuje jako nehodné seriózního zkoumání. Ve středu tohoto konfliktu tak stojí postava samotného Thora, se kterým je na Zemi nakládáno buď jako s bláznem nebo se ho, a posléze i další mytické figury, snaží lidé zařadit do nějakého známého popkulturního rámce, a jeho kladivo, které je v jednu chvíli naprosto nesmyslně označeno za družici a je kolem něj vybudována velice komplexní sestava nejrůznějších kamer, čidel, lešení a bůhvíčehoještě, mající za úkol jej nějakým způsobem analyzovat. Samozřejmě se tyhle snahy uchopit něco mytického technikou ukazují jako neproduktivní a směšné, stejně jako jakýkoli pokus racionalizovat cokoli božského. Odpovědí nakonec je, že vědu musí v klíčových otázkách zastoupit, jakožto ultimátní tvůrčí síla, láska, což je samo o sobě hezké, jen kdyby to ale v tomhle filmu všechno nestálo na těch nejotřepanějších žánrových klišé a nevěrohodných vnitřních proměnách hrdinů. Je mi jasné, že Thor je v jádru především pohádkou o dospívání jednoho kluka, ale kdybych měl dětem něco v tomto duchu vybrat, mnohem mnohem radši bych zvolil třeba disneyácké Tangled, které dle mého názoru po všech stránkách funguje lépe (přestože tohle srovnání není úplně fér). (10.05.2011)

Scénář: Ashley Miller, Zack Stentz, Don Payne .. Pěkných, zábavných, bezproblémových a vtipně comicsových 75% - s tím, že nejhorší momenty z celé kinoprojekce obstaralo zjištění (a slyšení) dabingu k mého nejočekávanějšího snímku roku; SUPER 8. ___ Mål, mål - men finländarna... (04.05.2011)

No... a o čem že to naivní mytologicky monumentálním barytonem pronášené povídání pro děcka vlastně bylo? Ani nevím. Takže asi Branagh vytvořil nějakou podivnou časoprostorovou anomálii, protože i když je ten obsah vlastně směšný a nepatřičný, je Idris Elba ve zlaté zbroji nezpochybnitelně cool:) Koktající Natálka je zas roztomilá jako dlouho ne, a... sakra proč tam musí být všichni tak sympatičtí, když je to taková doplacata a zatraceně natenko vyválená vyprávěnka? To asi patří k té anomálii - režisérský um to určitě nebude:) Ale vážně - Thor jako film je prostě něčím divný, něco mu chybí. Nejlíp to podle mě vystihuje hudba od Patricka Doylea - když si ji pustíte, tak to tak hezky zní, ve filmu je to paráda...ale když začnete poslouchat, všimnete si, že si z ní vlastně nemáte důvod něco pamatovat, prostě jen tak nějak je. 70% a víc ani náhodou. (22.08.2013)

Thor mi dal přesně to, co jsem si po trailerech myslel, že přijde. Nenáročnou pohodovku, která se místy nebere vážně a přejde spíše z komiksového filmu do komedie. Scény z Asgardu byly přímo magické, hned bych tam jel na dovolenou, popíjel bych s Hopkinsem, pojedl se Stevensonem a polaškoval s Jamie. Jinak Chris Hemsworth je opravdový sympaťák, role Thora mu absolutně sedla a Natálka mě opět potěšila (vypadá to, že kvůli mateřství bude tohle na delší dobu její poslední role, tak uvidíme). Snímek jako takový nenudí, pobaví (při pár scénách jsem si vzpomněl, odkud Kenneth pochází, protože to bylo znát, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu) ale až při posledních deseti minutách jsem se opravdu bavil. A to je na film, který těch minut má bez mála 12krát tolik, přeci jen málo. Ale konečně mě něco parádně navnadilo na The Avengers (nenechte si ujít scénu po titulcích!) a na Thora 2 se budu těšit. 80 %. (11.10.2011)

Ach, ty komiksy. Ty mi dávají. Ve finále o krapet menší blbost, než jsem očekával. Bohužel hlavně hodně nekonzistentní. Snímek je totiž bohužel poměrně neucelený a moc neví, kde je mu lépe. Hybridní Thor je nicméně velmi sympatický archetyp svalnatého hrdiny, který naštěstí mile a obratně dávkuje nekřečovitý humor (zvlášť dobře působí v civilní části). Potěší i svérázně pojaté vizuální efekty a Doylova hudba. Natálka tentokrát bohužel na půli cesty.. Asi budu jeden z mála, kterého vůbec neznervózňuje pomalu se blížící datum premiéry Avengers.. (13.11.2011)