Imaginárium Dr. Parnasse

Gilliamovo alegorické imaginárium je doslova vratkým a kodrcavým double deckerem, který v sobě ukrývá všechno možné i nemožné, fungující i nefungující, krásné v ošklivém, staré či nové a zábavné spolu s nudným. Stejně, tak jako filmový ďábel pokouší duše všech smrtelníků možností volby, tak i Gilliem nutí diváka volit a v řadě případů je to volba dost nelehká. Ačkoliv je jeho imaginace bezbřehá a vizuální koncepce některých scén dokonalá a dech vyrážející, stejně mi v tom všem něco chybělo, možná nějaká ta pomyslná duše. Gilliam často vypadává ze symbolického řádu a místy nastoluje obrazové šílenství ad absurdum. Ve výsledku je Imaginárium přeci jen prázdným místem otevřeným hlavně divákově imaginaci. Tam, kde triky nestačí by měla přijít na řadu lidská představivost. Jenže ta moje zřejmě selhala a já odcházel z kina s pocitem, že Ledgerovou poslední rolí měl opravdu zůstat Temný rytíř. Místy imaginativně hravé, ale hlavně dekadentně nudné. 65% (novinářská projekce) (08.01.2010)

Tak ja nevim, na film jsem se docela tesil a nezklamal me, ale proste mam dojem, ze to mohlo bejt i lepsi. Je fakt otazka, jak to brat. Muzu to brat jako naprostou slataninu bez nejakyho poradnyho pribehu, ale taky jako dvouhodinovej vylet mezi Terryho perfektni napady. Film strida zabery ze soucasnosti, kde se hlavni particka snazi bavit lidi a nikdo o jejich show nema zajem, protoze to proste vypada hnusne a osuntele. A to ma fakt prijemnou atmosferu, lehce depkoidni. A pak tu jsou zabery z fantasy sveta, coz ma bejt asi jakoze Parnassovo mysl a ty jsou trikove sice slaby, misty fakt hodne, ale jinak to je vizualni pastva pro oci a co zaber, to nejakej perfektni napad. Samotnej dej pak docela slusne odsejpa a proste behem toho dvouhodinovyho vyletu do fantasie jsem se ani na chvily nenudil. Navic skvely herci, jak mrtvola vypadajici Plummer, krasna Cole a pak samozrejme posledni role Ledgera. Jeho meneni podob, jak tu mnozi zminujou, pusobi docela prirozene a nijak nerusi, na druhou stranu, jelikoz se xicht nemeni nikomu jinymu, je precejen videt, ze to asi nebyl puvodni zamer. Jinak krome Ledgera, tak trojka nahradniku se objevi vzdy jen na chvily a jejich herecky umeni ma sestupnou uroven, podle toho, kolikatej xicht tu mame. Takze to jde od paradniho Deppa, az po herecky nic moc Farrella. No a samozrejme musim zminit paradniho Verne "Mini Me" Troyera. Takze proste dvouhodinova parada, od ktery jsme cekal vic. Nicmene nejlepsi film od 12 opic. No tak po druhym skouknuti uz misty silna nuda, slabsi 4*. (10.02.2010)

Dámy a pánové přistupte blíže. Zvu vás do mysli, ohromné mysli doktora Parnasse..... Předvádět na plátně fantasmagořiny by chtěl kde kdo. Ale je jen pár vyvolených. Imaginární svět - to musí být něco výjimečného, zábavného, strašidelného a úžasného. Třeba jako v mysli T. Gilliama. Jeho svět tam za zrcadlem přináší mnoho zajímavých nápadů, bohužel jako celek jede příběh tak na ¾ plynu. Což zase není tak málo, jen mám občas pocit, že to chtělo ještě víc přitlačit, protože představivosti a snaze zmocnit se ,,mé“ mysli se meze nekladou. Každopádně, nálepka POSLEDNÍ FILM HEATH LEDGERA z něj udělá věc téměř nesmrtelnou. Stejně jako TADY. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (31.03.2010)

Nejslavnější pohrobek legendárních Monty Pythonů zřejmě natočil (jistěže nevědomky a nezáměrně) filmový pomník především sám sobě. Imaginárium Terryho Gilliama. Vítejte! --- Absolutní synkretismus, staromilské nimrání se v detailech a vůbec výtvarné i obecně umělecké staromilství dosti okatě prezentované, občasné montypythonovské výstupy a výjevy (angličtí ,,bobíci" tancující v minisukních a síťovaných punčocháčích, hlava vyjíždějící z pískového podloží atd.), úžasně fantaskní svět moderního mýtu či autorské pohádky pro dospělé, surrealistické vize a obrazy oslňující imaginace... Terry Gilliam je skutečně jedinečný a nezaměnitelný tvůrce a jeho autorský rukopis je jedním z nejvýjimečnějších v dějinách fenoménu zvaného kinematografie. Srší a srší nápady, je to vulkán imaginace.. Jeho film je místem, kde promlouvá především obraz a jeho nespoutaná fantazie, kde však také povážlivě vázne dějová složka a narativní světy jsou trochu nepřehledné a nejasně koncipované. Celkově jsem měl z Imaginária trochu rozporuplný pocit - na jedné straně geniální vizuálno a přehršel nápadů, na straně druhé trochu okoukaná a nepůvodní faustovská historka o lidské touze být nesmrtelným. Mefistofelská variace s tváří Toma Waitse byla ovšem sugestivní a zábavná. Celkový dojem tedy převážil do pozitivna, Terry Gilliam je po nepovedeném grimmovském intermezzu zpět. (30.03.2010)