Bílá paní

Zajímavá satira na dobu budování a komunální politiku, kdy strana byla zákon a nezištná zázračná pomoc je nežádoucí, když ji nezařídil MNV. Absurdní podívaná mi sice nepřišla až tak vtipná, ale množství vynikajících herců nahrazuje hluchá místa ve scénáři, střídající se s vtipnými nadčasovými víceznačnými výroky postav. (27.11.2012)

Toto je neskutečně půvabný filmeček, který se škodolibou ztřešťeností a cynickým nadhledem kritizuje společenské poměry a zřízení komunistické vůbec. Skoro všechno je jen přetvářka a šalba. Říkat pravdu je nebezpečné. Líní byrokrati jsou obdivuhodní ve své okázalosti při hře na dělání práce a tím zlepšují podmínky pro život v báječné komunistické společnosti. Jsou zde perly v dialozích, které už v současné době vykouzlují úsměv ve tváři. I když stále z toho něco přetrvává. Nebo kolik lidí má opravdu potřebu říkat pravdu? Vždyť tady není žádný most! Ty a ta tvoje pravda! Drž hubu a plav! Vždyť to není pravda! on to ví, ale nemůže to říci, ať žije předseda! Musíme s tím opatrně, aby lidi nezačali moc přemejšlet. Kastelán Jindřich Pupenec (dobrý Vlastimil Brodský) si stojí za pravdou, i když je za ní většinou trestán. A nakonec i povýšením se dá člověk umlčet. Předseda MNV František (skvělý Rudolf Hrušínský) je nádherný představitel komunistického funkcionáře, který i neúspěch dokáže zahalit do hábitu úspěchu komunistické strany. A ten nádherný projev na balkóně, kterým paroduje Ádu. Tajemník MNV (skvělý Miloš Kopecký) je ctižádostivý ve své touze po kariérním postupu ve straně a zprvu odmítání věcí pod vlivem předsedy proměňuje ve svůj trumf pro blaho obce a větší slávu strany. Bílá paní Perchta (Irena Kačírková) je vyvolána za jednoho úplňku partou opilců větou: Věř a komu věříš měř. A začala plnit skromná přání uklízečky Blažkové (Darja Hajská). Před zneužitím jejích schopností je odstaněna silou, která nechce za žádných okolností podlomit víru v tak skvělé společenské zřízení, kde nic starého nemá místo k životu. Další zajímavé postavy: servírka Andula (Jiřina Bohdalová), která v roli Bílé paní pěkně zavařila Pupencovi, pracovník zvláštního oddělení ministerstva školství a kultury Alois Kudrna (dobrý Josef Bek), který měl fascinující odjezd z Komonic po prvním střetnutí s Bílou paní a jeho stav byl na pokraji nervového zhroucení z toho, že imperialističtí nepřátelé by mohli mít navrch, referent dr. Tomeček (Čestmír Řanda), kterého Bílá paní na chvíli uvěznila ve svém obrazu, psychiatr Boukal (Václav Voska), který si jediný užíval se živou Bílou paní, Pupencova manželka Anežka (Vlasta Chramostová), ředitel školy (Vladimír Hlavatý), horlivý komunista, který vlivem Bílé paní trochu obrací, a přednosta úřadu na ministerstvu (Ilja Prachař), který si za každé situace věděl rady. Nádhera a skvost, pravda a půvabný ironický humor. (10.02.2011)

Zřejmě jeden z absolutních vrcholů Podskalského tvorby. Jemný humor černobílé komedie víc než obstojí vedle obdobně koncipovaného staršího Jasného filmu AŽ PŘUJDE KOCOUR. Satira se vzbouřivší se posmrtnou šlechtičnou slouží účinně jako lučavka pohledu na soudobou společnost posledních předlednových let. Není podstatnější části maloměstského života, aby nemohla být dotčena nesmlouvavým pohledem nemilosrdné věcnosti. Hledáme-li příčiny povrchnosti naší doby, v tomto starším československém filmu nalézáme hned celou přehršel možných a vždy přesných odpovědí. Příležitost pro dnes již vymřelou hereckou generaci velikánů (Brodský, Menšík, Hrušínský II., Bohdalová, Kačírková, Kopecký) byla v tomto případě využita beze zbytku. Opakovaně uzavírám větou, že je pro mne nepochopitelné, proč tak kvalitní dílo již dávno nebylo převedeno na DVD nosiče. Jeho zhlédnutí potěší, jeho poznání obohatí. Trvale. (05.11.2007)

Znásilnění společnosti totalitní komunistickou mocí je snad nejlépe vidět právě na téhle politicko-sociální alegorické satiře... Všechno to relativizování a překrucování skutečnosti, pravdy, slov, jejich významu... Osobně jsem překvapen, že Zdeněk Podskalský mohl tenhle film natočit již v roce 1965. Postupné uvolňování a tání v éře 60. let bylo zjevné, ale takhle otevřený film bych skutečně čekal až za nějaké dva tři roky. Scénárista Karel Michal se zaměřil na frázovité vyprázdnění obsahu sdělení komunistického newspeaku a všechna ta klišé o budování a pravdě zanesl do kontextu reálného života jednoho typizovaného maloměsta...nestává se často, že vznikne filmové díle, kde doslova co obraz, co replika, to trefné pojmenování skutečnosti. V Bílé paní se tahle premisa naplnila...když si s tím spojíte obsazení téměř celé herecké dobové špičky (casting jak v Majoru Zemanovi:-) ), vyjde vám jeden z úhelných filmů naší filmové historie... a jak typické pro ni - (tragi)komedie... Podobné filmy: Farářův konec (16.11.2006)

V šedesátých letech se nejspíš nálada ve společnosti vylepšila. Hrůzné časy 50.let byly pryč. Tři roky před Pražským jarem vznikla tato satira, která je opravdu přesná. Lidé ve vysokých funkcích moc nechtějí aby lidé přemýšleli, radši jim mažou med kolem pusy a manipulují. No a občánkovi, který chce mluvit pravdu hrozí jenom problémy. Dají se tady najít naprosto přesné paralely s činnostmi tehdejšího režimu (divadelní hra, která má divákovi vnuknout ,,jedinou´´ pravdu.) Bilá paní je ovšem komedie a vše je podáno jenom s velkým humorem, ironií a cynismem. Někdo vtom ani politiku vidět nemusí. Film funguje i jako univerzální taškařenice, která neustále překvapuje svou bláznivosti, má naprosto vražedné tempo, geniální dialogy a obejde se bez jediného hluchého místa. Výborně jsem se bavil. O plném počtu hvězd nemůže být pochyb. (18.07.2019)