Noc na Karlštejně

Jeden ze stále se opakujících a ohraných muzikálů s klasikami typu Brodský, Marvan, Brejchová, Kopecký, Matuška a jeho chlupatá hruď.... Vtipné a zajímavé mi to přišlo tak potřetí ale po 50tý už se mi to ani nelíbí. Ty tři * za to, že je to kultovní a známé a tak trochu typicky české a proto tak oblíbené, dá se říct až zbytečně moc... (15.04.2012)

Táto historická muzikálová komédia ma sklamala vo všetkých troch žánroch. Počas celého filmu som mal pocit, že bol výsledkom zohnania dostatku peňazí, ktoré prilákali množstvo známych hercov a spevákov. Tých vyobliekali a vystrojili tak, aby ladili s historickým prostredím Karlštejna, Vrchlický dodal jednoduchý príbeh o porušení kráľovského príkazu, Svoboda chytľavú pesničku a Podskalský sa postaral o to, aby rozpočet filmu nebol predmetom obvinenia z defraudácie. (09.10.2020)

Tenhle film je jako parta přátel, navštěvujete se často a je úplně jedno, že se slyšíte po milionkráté, jste prostě rádi spolu............................jo když se sejdou výborní zpěvoherci, Karlštejn, hra od Vrchlického, hudební skladatel těch nejchytlavějších songů (Svoboda jak jinak) a režie, která tomu všemu hemžení dá tvar a nadhled, není co řešit. Muzikály mi nikdy nic neříkaly a říkat nebudou, ale ("vůbec ne tichá")noc na Karlštejně je paráda. Když připočítám chlapa v montérkách s bicyklem mezi rytíři a tu nejkrásnější českou herečku všech dob (Brejchová), není o čem..............protože slova jako "jak se struny v ženě naladí" dostávají úplně jiný rozměr. (07.12.2006)

"NUŽ, DEJ SEM ČÍŠE PÁŽE, A DOLEJ VÍNA. JE Z PRVNÍ RÉVY, UROZENÍ PÁNOVÉ, KTERÁ DOZRÁLA ZDE V ČECHÁCH. ZPRVU TROCHU TRPKÉ ZDÁ SE, ALE JEN NA PRVNÍ OCHUTNÁNÍ. A TAK JE TO SE VŠÍM V TÉTO ZEMI..." Roztomilý historický patriotický muzikál. Výtečně obsazeno (Bróďa na hrad!) a odehráno a písničky jsou jedna vedle druhé pecky. "OPĚT ŠŤASTNĚJŠÍ NEŽ JÁ..." (11.12.2011)

Škoda, že je to nepřenosné, ale tohle je geniální film. Miluji scénu, když Brejchová coby královna řekne Högrovi coby arcibiskupovi: "Ale tys lásku nepoznal, ty jsi kněz." a přitom se dívá jinam. A on v tu chvíli hodí pohled a úsměv, který by vydal na román, protože je naprosto jasné, že poznal. A když královna stočí opět zraky na něj, arcibiskup se zas tváří důstojně a kameně. Ta scéna netrvá ani minutu, ale já bych za ni Högrovi přála Oscara! (30.06.2010)