Předčítač

Film, ktorý si od začiatku buduje u diváka dôveru. Citlivá a senzitívne natočená dráma so silnou psychologickou stránkou postáv, a je nutné povedať, že v postave Hanny Schmitz je toľko materiálu pre sólistický herecký koncert, že Kate so svojimi schopnosťami to inak a lepšie ani urobiť nemohla. Originálny námet, originálne spracovaný, každá scéna je iná, neočakávaná a pútavo natočená. Skvelé načasovanie prelievania času minulosti a fiktívnej (minulej) prítomnosti. Možno sa vám bude zdať film zo začiatku pomalší a sčasti prvoplánový, ale v ďalšom plynutí deja nájdu tie scény stopercentné uplatnenie v jeho následnom zmysle a záverečnej pointe. Tichý, rozvážny dej občas vyburcuje k napätiu decentná a pochmúrna hudba. Všetky zásadné otázky, ktoré si film berie na mušku sa divákovi rozložia počas deja ako šlabikár, ich očakávané uvedomenie si príde však až v závere. A záver prišiel skôr, ako som očakával. Čo som však očakával viac, bolo väčšie záverečné brnkanie na city. Oko však ostalo suché, čo je možno také mierne podvedomé sklamanie, pretože tentokrát sa mi žiadalo trochu ho zvlhčiť. 85%. (15.04.2009)

Začalo to jakoby nevinně, nevědomky, ale přerostlo to ve vášnivě-literární vztah. Jedno poděkování se zvrhne v intenzivní pouto, které se však jednoho dne záhadně zpřetrhá, aby se po letech mohlo opět náhodně setkat - jenže v soudní síni na lavici obžalovaných. Komorní drama o bolesti z provinění a soucitu aneb poválečné Německo z trochu jiné perspektivy. Právě to mi přišlo nejvíce osvěžující, právě v druhé „nacistické“ polovině Daldry (třetí oscarová nominace – z dosud tří natočených filmů – za režii) nejvíce cloumá emocemi. Ano, britský režisér Stephen Daldry. Na dvakrát se velmi pozitivně zapsal do povědomí diváků i kritiků; prvně dojemnou story o vydupávání si štěstí skrze tanec, poté osudovým spojením tří žen s románem Paní Dallowayová spisovatelky Virginie Woolfové. I Předčítač natočil s nevídanou lehkostí, promyšleností i švihem. Brání se vizuálním exhibicím, v úsporně komponovaných záběrech nechává vyniknout jak herce, tak celý příběh. Kate Winslet (tři hlavní ceny sezóny – BAFTA, Zlatý glóbus i Oscar) pomocí svého bohatého hereckého rejstříku citlivě vykresluje postavu introvertní Hanny Schmitz i s jejím „ostudným“ tajemstvím, autor hudby Nico Muhly plně využívá minimalistické zvukové plochy a dvojice kameramanů Menges-Deakins (společně 12 nominací na Oscara, včetně dvou proměněných sošek) nasnímala artově vyhlížející dílko, včetně vkusně natočených sexuálních peripetií. Bolestivé drama hodno pozornosti.. 80%. (17.03.2009)

Dokonalý film, kdyby mi ho trošku nenarušilo "předávání peněz v plechovce americké Židovce". přitom gesto, že si nechala jen tu ošuntělou plechovku bylo skvěle symbolické, ale ten trapný dlouhý rozhovor před tím se nějak nepovedl. Klobouk dolů před KW, když se tak odvážně pustila do scén "bez", ale samoúčelné to tu rozhodně nebylo a Kate má co nabídnout a to nejen svým excelentním herectvím. (09.02.2009)

Je samozřejmě výtečné, že se podařilo vzbudit pozornost kolem tématu Osvětimského procesu z let 1963 až 1965. Kate Winslet je zajímavou volbou pro hlavní roli, ačkoli víme, že hrát umí, pro takto složité postavy je přeci jenom až příliš známá. Bylo by zajímavé v této roli vidět nějakou dobrou německou herečku. Bernhard Schlink napsal knihu, která vzbudila mnoho emocí, otázek, diskusí. A množina témat, která se jím line jako červená niť, do sebe zdánlivě zapadá jen obtížně. Opak je ale pravdou. Velmi kontroverzní jsou části líčící rozhovory se studenty práva 60. let a závěrečné setkání s někdejší obětí. Osobně považuju za krajně problematické celé vyznění románové fikce, ale to není Schlinkova chyba, to je problém obecného fenoménu denacifikace. Chod dějin nelze změnit potrestáním nejslabšího článku. Nota bene nelze se takto vyrovnat s holokaustem. P. S. Určitě souhlasím s danliofer, že vzhledem k tématu filmu je lepší zvolit dabing, protože sledovat ty německé reálie v angličtině nedává žádný smysl. (12.01.2020)

Je radost až na kost vidět takto přeceňovaný film. Nevím proč, ale novopečení germánští herkové plejí začasté tak, že by Udo Kier byl snad raději Albáncem. Především Davídek Krossů je dřevěný jako totem. Možná jen v okamžicích, kdy si nezávazně poblinkává po ulicích Karl-Marx-Stadtu, ze sebe vyndavá nějaký ten ,,talent" (vysvětlivka č.1 - tím je míněna starověká váhová jednotka). SPOILERY jako kráva! Historické nepřesnosti jsou věcí, která mě dokáže mírně nažhavit, dělá-li však někdo z logiky ementál, činí mne přímo ohňometným. Nemyslím si, že výběrové sdružení se zprofanovanou zkratkou SS, do něhož se v prvních letech jeho existence blonďáček nedostal, pokud měl jednu jedinou plombu, nabíralo negramotné hysterky od Siemense. A leží-li někde na kapačkách pozůstatky poválečného šalinového konduktéra, asi vám potvrdí, že se jeho povolání považovalo za relativně uznávané. Kdo neznal bukvy (výjimečně zde míním písmena), svezl se na plošině leda tak za kačku. Ku podtržení marnosti - Kejt je docela dost vydojená. Díky Bohu alespoň za ukázkový happy end. Lilleček - je to strašně sehraná a nelogická sračka, prdelko! A potahuji nejraději nad www.maminkam.cz.) (10.06.2013)