Předčítač

Stejně jako si mílovými kroky pro Oskara v Duelu Frost/Nixon kráčí Frank Langella, tak si pro pozlacenou sošku vykračuje i Kate Winslet. Předčítače si pro sebe ukradla právě ona, v první polovině svým nahým tělem, v té druhé svým herectvím. Zbytek osazenstva je dalo by se říci jen do počtu, Ralph Fiennes na tak malém prostoru nepředvede nic ucházejícího a hraje svůj standart, a tak jediný kdo se Kate alespoň trochu přiblížil byl mladý David Kross, se kterým jsem měl tu čest poprvé a který si mě svým přirozeně civilním výkonem získal. Celkově film působí strašně televizním dojmem, což "kazí" jen hvězdné obsazení, výprava a záběry z vylidněného koncentračního tábora. Slibované téma holocaustu je tu obsaženo v míře minimální, vlastně se tu o něm jen mluví. Film je mnohde uváděn i jako válečný, což je mimo mísu už úplně a divák si tak udělá o filmu naprosto mylný obrázek. Nebýt laciného looku a naopak se zaměřit na sblížení se diváka s mladým Michaelem, neváhal bych s maximálním hodnocením ani vteřinku. Takhle jsem sledoval jen dva lidi, kteří si ublížili jak nejvíc mohli a nemělo to na mě žádný emocionální dopad. (01.02.2009)

Oscar je ve správných rukou, to je jasný, Kate Winslet tu je absolutně famózní, navíc vypadá dobově a její stárnutí tu je udělaný uvěřitelně a nepřehnaně, ale jinak jsem už viděl spoustu lepších dramat, sice se tomu rozhodně nedá upřít výborně napsanej scénář, skvělýho Krosse a Fiennese a snaha o co nejmenší citový vydírání tu je celkem zjevná, ale tak nějak to na mě celou dobu působilo odtažitě a chladně a ani konec, kterej měl být určitě vyvrcholením celýho filmu, na mě nezapůsobil tak, jak bych si představoval, určitě to šlo udělat ještě líp (24.02.2009)

Dobré. Veľmi dobré. Vlastne výborné. U mňa zatiaľ asi najlepšia z tohtoročných oscaroviek (ešte ma čakajú Milk, Doubt a Frost/Nixon). Ja som to vnímal predovšetkým ako veľmi zvláštnu romancu a až v druhom pláne ako nezvyčajný, akéhokoľvek moralizovania a jednostrannosti zbavený pohľad na holocaust a jeho vinníkov. To, ako funkčne sa tieto dve roviny navzájom dopĺňajú, je jednoducho fascinujúce. The Reader je však hlavne film, ktorý je silnejší a silnejší s každou ďalšou minútou. Čakal som, že po procese a vynesení rozsudku už to pôjde dole, ale až potom prišla skutočná emocionálna nakladačka. Jedna scéna (Ralph v cele) hraničila s prvoplánovým žmýkaním sĺz, ale následná návšteva jednej z obetí to napravila. Vrstevnaté, premyslené a Daldry presne vie, čo chce každou scénou povedať. O hercoch ani nemá cenu hovoriť. Kate je úchvatná, ale toho Oscara prevzala aj za Ralpha, Bruna Ganza či vynikajúceho Davida Krossa. (21.03.2009)

║Rozpočet $32miliónov║Tržby USA $34,194,407║Tržby Celosvetovo $113,019,290▐ Tržby za predaj DVD v USA $12,641,345 //počet predaných kusov 686,566║ Režisér Stephen Daldry si vybral výborný námet na spracovanie(inšpirovaný skutočnými udalosťami), len škoda že prvá tretina filmu ma postupne tendenciu uspávať, našťastie táto slabšia tretina filmu doznie samým záverom filmu, takže celkovo film vyznie ako dosť silná dráma, kde je k nejakej tej dokonalosti cítiť ešte nejaké tie rezervy. Kate Winslet tu zahrala opäť skvele, aj keď možno až tak úplne to nebola úloha na Oscara ale zas na druhú stranu za jej doterajšiu hereckú kariéru si ho zaslúžila. Vo filme skôr dominuje mladý herec David Kross, postava Michaela Berga v jeho stvárnení je plná pocitov a silného zafarbenia, povyšujúceho túto drámu tam kam sa v konečnom dôsledku dostáva a to do dosť silnej emocialnej drámy o ľuďoch žijúcich zo svojimi chybami z minulosti, ktoré im zväzujú ruky v ich konaniach. /80%/ (13.03.2009)

Je samozřejmě výtečné, že se podařilo vzbudit pozornost kolem tématu Osvětimského procesu z let 1963 až 1965. Kate Winslet je zajímavou volbou pro hlavní roli, ačkoli víme, že hrát umí, pro takto složité postavy je přeci jenom až příliš známá. Bylo by zajímavé v této roli vidět nějakou dobrou německou herečku. Bernhard Schlink napsal knihu, která vzbudila mnoho emocí, otázek, diskusí. A množina témat, která se jím line jako červená niť, do sebe zdánlivě zapadá jen obtížně. Opak je ale pravdou. Velmi kontroverzní jsou části líčící rozhovory se studenty práva 60. let a závěrečné setkání s někdejší obětí. Osobně považuju za krajně problematické celé vyznění románové fikce, ale to není Schlinkova chyba, to je problém obecného fenoménu denacifikace. Chod dějin nelze změnit potrestáním nejslabšího článku. Nota bene nelze se takto vyrovnat s holokaustem. P. S. Určitě souhlasím s danliofer, že vzhledem k tématu filmu je lepší zvolit dabing, protože sledovat ty německé reálie v angličtině nedává žádný smysl. (12.01.2020)