Warrior

Klišé nad klišé, kdy vše jede podle stokrát viděného mustru, v předpokládaných kolejích, kdy není sebemenší problém odhadnout vývoj děje na dlouhé minuty dopředu, dokonce i ty dialogy můžete v duchu přežvýkat předem, než je herci vypustí z úst. Srovnávání s Rockym je troufalé, ten byl, více než jiného, především originální a netuctovou milostnou romancí, ve Warriorovi není originální a netuctové zhola nic. PS: Na tolik zde vzývaného Oscara, chlapci a děvčata, rovnou zapomeňte. (10.12.2011)

Ode dneška trénuju zásadně za zvuků Beethovenovy Ódy na radost. A víte, že ve Státech existuje nový druh trestu smrti?? Nazývá se Oktogon a spočívá v tom, že Vás vhodí do zápasnické klece spolu s Tomem Hardym... Asi bych měl poděkovat za to, že jsem 67% melancholik, přívalové emoční vlny se tak dají vnímat intenzivněji a že jich tady byl rozbouřený oceán. Herecké výkony, které zde byly k vidění, se sejdou možná jednou dvakrát do roka, souboje v kleci působí dobře, pořád jsou sice ještě kousek jinde než skutečnost, ale už to není alespoň tak okatě nahrané jako před dvaceti lety v Rockym. Dost řečí, nemá smysl říkat víc, důležitější je stejně to, co zůstane v každém po skončení filmu, takže si to všichni užijte, protože něco podobného se asi nebude opakovat dost dlouho. Pětihvězdičkové dvouhodinové vytržení z reality. (04.12.2011)

Po první půli, kde se postupně odkrývá charakter a motivace jednotlivých postav je natolik zručně zfilmováno, že se mě postavy vryly pod kůži a tím si mě režisér přímo přikoval k sedadlu a přilepil oči na obrazovku. Druhá „zápasnická“ polovina má spád a pečlivě buduje napětí až do infarktově strhujícího finále, kde závěrečný emotivní song hřeje na srdci i několik dní po zhlédnutí… „It's ok Tommy... It's ok... I love you...“ (12.12.2011)

Jeden bráška má trauma z Iráku, druhý z Hypoteční banky a z toho, že musí učit negry fyziku. Tatínek je navíc notář a udržet si v obýváku tu katalogovou bloncku, to chce pořádně dlouhý charm nebo macaté konto. Ideální podmínky pro to, vypustit tu zkurvenou mizérii z klece, vběhnout do klece, a rozkopat si držky v nějakém něžném, ultimativním turnaji. Dva hloubaví, sympatičtí intelektuálové proti bandě tupých hovad s ovarovými krky. No, dokonalá mýdlová opera pro holky s pytlíkem, u které vás však ani na chvíli nenapadne žehlit a jen dvě hodiny s otevřenou hubou zíráte jako pubertální mažoretka na Rockyho! Mistrovské!! Tomáš Tvrdýy je navíc žhavý kandidát na Zlatého, bezpohlavního naháče a jeho charisma je tak nakažlivé, že jsem měl po závěrečných titulcích neodolatelnou chuť jít ven a dát někomu strašlivě na tlamu! (05.12.2011)

To je proč se dívám na filmy..abych našla perlu jako je tohle. Emoce mi lezly ušima, srdce bušilo o 106 a po tváři mi tekly slzy. Drama v kombinaci se sportem je tak trochu tenký led. Zápasy musí bavit, nesmí být přehrané a neznamenají vůbec nic, pokud se nepovede dramatická stránka. Tady je ale základ pevný, příběh chytlavý a herci mají do herectví až neuvěřitelnou chuť. Úžasný filmový zážitek. 5* (07.12.2011)