Warrior

V té předlouhé řadě strhujících boxersko-zápasnických dramat patří O'Connorův Warrior rozhodně k tomu (skoro) nejlepšímu, co kdy bylo v rámci tolik oblíbeného žánru natočeno (zvlášť když se nejen motivem dvou bratrů-zápasníků dost podobá výbornému loňskému Fighterovi), ale zcela nejlepší zápasnický film to rozhodně není (na mém Olympu stojí Wrestler a kolem pobíhá Zuřící býk). Warrior je vynikající film, má všechno, co má mít, bravurní herecké - i zápasnické - výkony (z nichž sálá doslova fyzické herectví), skvěle zpracovanou řemeslnou stránku, dobrý scénář, emoce, napětí, intenzitu, tempo, gradaci, zajímavou reflexi ,,amerického snu", sociální přesah, ale celý příběh mi přijde tak trochu vykalkulovaný, sice jen krapítek, ale přesto jsem jako divák zapochyboval, že by Osud vysypával cestičky svým hrdinům právě takto... Nic to ovšem nemění na tom, že Warrior filmovou událostí bezesporu je... (13.12.2011)

Po první půli, kde se postupně odkrývá charakter a motivace jednotlivých postav je natolik zručně zfilmováno, že se mě postavy vryly pod kůži a tím si mě režisér přímo přikoval k sedadlu a přilepil oči na obrazovku. Druhá „zápasnická“ polovina má spád a pečlivě buduje napětí až do infarktově strhujícího finále, kde závěrečný emotivní song hřeje na srdci i několik dní po zhlédnutí… „It's ok Tommy... It's ok... I love you...“ (12.12.2011)

// Ne, ne a ne a ne a ne! Čekal jsem všechno, opravdu všechno ale tohle fakt ne. Kdo stále nevěří, ze to není jen pouhé hype by se hodně rychle měl sám přesvědčit, protože tohle se jen tak nevidí. Fighter ? Bitch, please. Jo, Rocky mě taky dostal do kolen. Ale Warrior mě položil hned 3x a to už je sakra něco. Husina, slzy, radost. Tom Hardy/Joel Edgerton, smekám pánové. Stejně tak pan režisér a vůbec, všichni kdo přiložili ruku k dílu. Óda na radost indeed. Kvůli tomuhle miluju filmy. Poctivá filmařina ve své nejhezčí podobě. (08.12.2011)

Zrádně povědomá dějová šablona, chlapský pot v každé minutě a problémy, které vám navždy zůstanou koukat z očí. Warrior je na první pohled jakýmsi scénáristickým kalkulem. Bere si z různých dějových premis slavných boxerských dramat a všechno balí do témat, na která slyší diváci i kritici. Protne se tu Irák, hrdinství, trauma, střední škola, dluhy, alkoholismus a v centru všeho zůstávají ty nejpevnější rodinné hodnoty obalené kolem trpkých vzpomínek. Jenže ono to funguje a to tak, že dokonale. Gavin O'Connor se z Hokejového zázraku poučil, že některé emoce fungují lépe naznačené a beze slov a s každou další scénou, která zabředává do rozbitých rodinných vztahů, stupňuje atmosféru neutuchajícího fandění a touhy po usmíření. A v neposlední řadě má v první linii Toma Hardyho, který svou nosorožčí silou rozbije všechny pochyby. Těžko říct, čím to je, že chlapi tak snadno podlehnou ve chvíli, kdy se ozve charakteristický zvuk rány dopadající na osvalené tělo, ale ten adrenalin, který ve mně během každé výraznější bitky vystoupal, by mohl pohánět nějakou oblastní elektrárnu. Když při finálním songu vybublají i ty nejskrytější vzpomínky a city s nimi spojené, není už proti síle tohoto vyprávění obrany. (09.12.2011)

Tento skvělý film mi doporučil kámoš, který se MMA amatérsky zabývá. I když mě bitky, rvačky a souboje nijak extra neberou (zejména kvůli velké klišovitosti příběhů, čemuž se částečně nevyhnul ani Warrior), tohle mě dostalo. Je to fakt podívaná na úrovni, plná emocí a hlavně - skvěle, opravdu skvěle herecky obsazená i skvěle zahraná. Hlavní postavy si v sobě nesou i stinnou část minulosti, někdo méně, někdo více, přesto s nimi nelze nesympatizovat, právě pro jejich ohromující uvěřitelnost. Reálnost soubojů posoudit nedokážu, jak píšu výše, tohle mě moc nebere, ale tady je tento sport (?) popisován poměrně syrově a hlavně zde není jediným "motivem pachatelů" (tedy hlavně režiséra a scénáristy), ale tvoří kompaktní celek se scénami, v nichž se místo bušení do hlavy mluví a vyjasňuje se kdo, co, kdy, proč... Uff, fakt mě to dostalo. Doporučuji všema deseti (pokud se vám nedělá zle z toho, když si dva chlápci rozbíjejí ciferník). (17.04.2012)