Warrior

Vynikající výkony zúčastněných, atmosféra též, souboje museli kluci nadřít, předpokládám, že byli asi byli dost umlácený a zbytek je na kameře jako vždy. Ta to utáhla v ringu na jedničku. Nehledala jsem chyby, to snad ani nešlo, jen jsem krátce předtím viděla seriál Kingdom (2014), který byl celý taky o MMS, ale šel víc do hloubky a ten mně žel chytnul víc. Plusem pro mě byl i Frank Gillo, který tady hrál trenéra hecíře, takže byl tenhle sympatickej kluk v obraze i co se týká vychytávek při MMS. Kdyby to bylo obráceně, tak jdu nahoru. (17.03.2017)

Scénář: Gavin O'Connor, Anthony Tambakis, Cliff Dorfman .. Box už není in (a vedle Warrior se může jít Fighter zahrabat ještě o něco hlouběji). Gavin O'Connor kočíruje svůj vlastní příběh rukou pevnou a je nutné si přiznat, že bez spousty klišé a průhledného vývoje příběhu by nebyl tak emocionálně efektivní. V jednotlivých segmentech fantastická podívaná (byť jistě spoustu diváků mine), se stopáží problém nebyl žádný, nikde nedrhne a samozřejmě lahodící Óda na radost. (07.12.2011)

Ještěže jsem s bráchou zadobře a neplánuju refinanci své hypošky. Nechtěl bych se zrovna s ním (a s tím) dostat do tak frapantní situace jako hrdinové tohoto drama. Mno, pokoukání bylo napínavé do samotného závěru, pěkně natočené, zkrátka všichni, kdo na tom filmu makali, odvedli dobrou práci. Ve výsledku je to znát, stejně jako ve finále samotného zápasu. (23.09.2013)

Klišé nad klišé, kdy vše jede podle stokrát viděného mustru, v předpokládaných kolejích, kdy není sebemenší problém odhadnout vývoj děje na dlouhé minuty dopředu, dokonce i ty dialogy můžete v duchu přežvýkat předem, než je herci vypustí z úst. Srovnávání s Rockym je troufalé, ten byl, více než jiného, především originální a netuctovou milostnou romancí, ve Warriorovi není originální a netuctové zhola nic. PS: Na tolik zde vzývaného Oscara, chlapci a děvčata, rovnou zapomeňte. (10.12.2011)

Vítám ozvláštnění schématu „dostanu přes držku – dám přes držku – jsem vítěz“ rozdělením pozornosti mezi oba aktéry finálního střetu, kteří jsou navíc bratři (takže trocha biblické symboliky navrch). Současně mne mrzí nevyužití zápletky ke generování větší ambivalence. Zdůrazněním rodinného podtextu a záslužnou učitelskou prací jsme nenápadně směrování k tomu, abychom zatínali pěsti, když pěstí dostane Brendan, ne Tommy, jemuž je systém ukradený (což se přece nesluší). Film ani neukazuje zoufalost z věčného kolotoče proher a vítězství jako Wrestler. Tam, kde bylo Aranofského drama kritické, je Warrior patetický. Od bezduchého mlácení neodrazuje, agresivní hudbou k němu spíše podněcuje. Dobrovolná sebedestrukce navíc představuje pro oba bratry od začátku jedinou možností, jak zachovat (případně vylepšit) svou existenci. Film v zájmu vlastní dramatické funkčnosti jinou možnost nepřipouští. Brendan zápasí, aby uživil rodinu, Tommy zkrátka proto, že mu adrenalin dodává sílu (citlivěji tuto poválečnou neschopnost přestat válčit vystihl The Hurt Locker), což je další důvod, proč mít víc pochopení pro Brendana. Výkon Toma Hardyho mne přesto přiměl litovat, že celý film není věnován pouze jemu. Sebegeniálnější herec ale nezamaskuje mechanickou výstavbu dramatu: syn nemá rád otce, otec se ztříská, syn otce polituje a svou frustraci ventiluje, když během zápasu rozdrtí soupeře. Takhle krásně jednoduše to ve filmech chodí, kdesi v nitru možná dokonce toužíme, aby tomu tak bylo, ale emocionální působivost rádoby psychologického filmu tím trpí. Dobře Warrior dělá, když přibližně po osmdesáti minutách na nějaké psychologické nimrání rezignuje a dále už jenom z různých úhlů ukazuje, jak do sebe dva chlapi mlátí a kopou a jak je ostatní pozorují. Zápasy jsou zrežírované stejně neinvenčně jako dialogové scény, jež nás ubíjejí věčným střídáním záběru s protizáběrem. Kamera buď zůstává mimo klec, a/nebo se snaží napodobit nepřipravené záběrování televizních kameramanů a simulovat tím zkušenost z domácího, případně živého sledování podobných mačů. Násilí O’Connor neestetizuje jako třeba Scorsese v Zuřícím býkovi, nečiní z něj jednání vymykající se všednodenní zkušenosti, čím vlastně jen podporuje znecitlivělost diváků, dojem, že jde o něco běžného. Zkrátka – a bohužel – nekritický film. 70% Zajímavé komentáře: novoten, Arbiter, SarumanKo, Triple H (09.10.2018)