Zima za války

Válečné drama trochu jinak. Hrdinou snímku není žádný Zajcev, kapitán Miller nebo Oscar Schindler, ale obyčejný mladý kluk Michiel, který se učí slovu "válka". Celý snímek se točí kolem něj. A to je obrovské pozitivum. Není to žádná vedlejší dětská postava, ale hlavní postava plná odhodlání, psychické síly a odpovědnosti. Už "Chlapec v pruhovaném pyžamu", který je vystavěn na dvou dětských postavách mě velice bavil. Tenhle je sice o něco horší, ale není to nijak přehrávané, patriotské, ale ani Vás neušetří nějaké té myšlenky nad tím "Co bych dělal v této situaci já?". A ještě bych měl určitě vychválit soundtrack, který provázel celý film. Nevím jestli to byla práce pana Donaggia, ale pokud ano, tak to se mu povedlo. Určitě stojí za zkouknutí. 75% (21.01.2012)

Pohled na válku očima dospívajícho chlapce, pro něhož je odboj pouhým dobrodružstvím. Deziluze se dostaví až mnohem později, když se tragédie pramenící z němeké okupace dotkne jeho nejbližších. Evropský pohled na válku mi bude vždycky bližší ať už svou atmosférou nebo specifičností podávání. Nezklamal jsem se ani teď. 80% (19.03.2012)

Smál jsi se s Němci…. Zaplést se do války, když jste dospívající kluk a myslíte si, že všemu rozumíte může být snadné. Nota bene, máte li v ruce dopis, který byl určen člověku z odboje. Válečná zima není válečný film, ale film o odboji v provedení mladého chlapce a jeho pohled na svět kolem. Kdo je hrdina a kdo ne? Zdání občas klame a nejen slaboši přežívají válku v bezpečí. Přestože se jedná o velmi zvláštní film o důvěře odvaze a přátelství, ve kterém není o dramatické situace nouze, něco mi brání dát 4*. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (10.10.2009)

Rok 1945 a drsná nizozemská zima...tak jo, zase tak drsná nebyla, ale stačilo, že tam byli němci, to už samo o sobě muselo být dost drsné...a v tomto snímku se můžete podívat, jak si v těchto krušných časech vedl mladý chlapec, který se nechtěně "zapletl" do konce války. V těchto filmech je důležité, aby navodily atmosféru bojů, strachu, války, ale i lásky, naděje a odvahy. To vše je zde zachyceno věrohodným způsobem a navíc, především díky malému klukovi... 82% (02.10.2009)

V porovnání s jiným nizozemským snímkem, který se zabývá nešťastnou historií holandského kolaborantstvím, který má tak blízko naší historii, Černá kniha, tento film vyhrává ve své opravdovosti oproti umělosti Verhoevenova snímku. Je jasné, že Paul Verhoeven je zručnější režisér, který dokáže diváka jedním střihem upoutat, ale ve Winter in Wartime jsem našel, co jsem u Černé knihy nenašel - lidskost příběhu, který se mohl stát. (24.09.2009)