Séraphine

Tak obrovská byla a tak křehká ve svých náladách; kdy propadala smutku, že její zvěčněné květiny jsou pouhým výplodem primitiva, který mimoděk vyměnil hadr za štětec. Že není jen loutkou, která jakousi náhodou byla objevena v zatuchlých zdech francouzské honorace. Tam to začalo a tam to mělo končit. Yolande je úžasná, taková zkroušená bludička, která nemluví - spíš se vyjadřuje skrz plátno. Usíná s představami, že se zavděčí andělům, aniž by si všimla, že jí všechno utíká skrz prsty, že se jí urousané, zpité vlasy až příliš často vpíjejí do maleb. Přál bych si, aby film byl jen o ní. Detailně s ní šel přímo do nitra hlavy, kde by vyplula na povrch minulost, která ji nutila měnit obvodové zdi v umění. Andělé byli, myslím, zástěrkou. 70% (17.11.2012)

O tejto maliarke som doteraz nevedel nič, no tu sa toho divák okolo nej dozvie naozaj dosť... Výborne zahraná komorná dráma s veľmi pomalým tempom o jednej talentovanej umelkyni, s ktorou sa život nemaznal. To najlepšie na snímku je bezpochyby samotná postava Seraphine (Yolanda Moreau), ktorá tu bola výborná po všetkých stránkach, a to pritom treba uznať, že táto ženská rola teda nebola vôbec jednoduchá. Samotný dej ma však nedokázal udržať po celý čas v stave stopercentnej zaujatosti, niektoré scény ma mierne nudili. Problém vidím hlavne v tom hrozne pomalom tempe. Na druhú stranu ale jednotlivé obrazové výtvory a hlavne zmysel pre farebnú kompozíciu boli pastvou pre oči. Slabší nadpriemer. 70/100 (22.11.2017)

Viděla jsem na TV5 předávání Césarů, kde si pro ně přišli za tento film tuším 8x, takže jsem byla samozřejmě zvědavá, jestli oprávněně. A myslím, že ano. Film je velmi zvláštní nejen svou "hrdinkou", která opravdu není moc sympatická a je celá taková divná (výtečně zahraná), ale hlavně poetickou kamerou a pomalým až letargickým tempem vyprávění. Tak jako ocením, když někdo udělá v divadle Figarovu svatbu v dobových kostýmech s brokátem a fižím a ne v maskáčích a se samopaly, jak to teď dělá každý, tak jsem nadšená, když v dnešní módě střihačských orgií, záběrů nevímodkud a jejich přesného odsekávání uvidím zpomalený film a vím, že ta pomalost má smysl. Úplně cítíte tu únavu utahané posluhovačky, posedlé malířky, jakousi letargii, já nevím, jak to napsat. Pro mě opravdu zážitek a nádherný film. (13.01.2012)

Nehezká Séraphine mi přišla v některých scénách až krásná a mnohý z jejich obrázků bych si ráda doma pověsila. Nejvíc mě ale okouzlila její dílka z doby, kdy její umění prý ještě nebylo tak vyzrálé. Zářila z nich stejná čistota a jednoduchost, jako z malířčiny duše. To, jak se Séraphine začala později měnit a zdála se být mamonem přitahována více než samotným uznáním svých děl, bylo možná způsobeno už její počínající duševní chorobou. (12.12.2014)

Přes první půlhodinu Séraphine jsem se překodrcala až na třetí pokus. Jde o velmi, velmi zdlouhavý (mám pocit, že se někdy zdlouhavost nevhodně zaměňuje za evropský styl) životopisný snímek. Určitě by snímku prospěla kratší stopáž, nicméně mu neupírám nesporné kvality..... herecký výkon Yolande Moreau, citlivou kameru a především seznámení s osobností malířky, jež mi byla po hříchu utajena. (03.07.2014)