Invictus: Neporažený

V prvom rade sa mi páčili herci (Matt Damon, Morgan Freeman), ktorý vedeli potiahnuť film.Hlavne Freeman, ktorý už síce dosť zostarol ale stále ešte vie.Matt Damon to zahral klasický dobre ako v ostatných filmoch.Dej filmu bol jednoduchý ale celkom fajn zrežírovaný.Hudba bola tiež taká typicky dobra.Občas ma to až tak moc nezaujalo, ale záverečný zápas bol dobrý.Keď to tak zhrniem do kopy tak to bolo dobré, ale len dobré.Nič viac som v tom filme nenašiel a necítil. 70% - 3* (29.05.2010)

Moc jsem se těšil na další spolupráci Eastwooda a Freemana. Zatímco Clintova režie nebyla vůbec špatná, ale moc emocí ve mně vyvolat nedokázala, Morgan jako Nelson Mandela byl pro mě naprostou jedničkou, tu roli by opravdu nemohl hrát nikdo jiný. Ano, bylo zde hodně patosu, patriotismu, velkých slov a činů, ale u té JAR to tak nějak beru, včetně faktu, že i sport jako je ragby (jehož obliba se u mě nikdy nesetkala s pochopením) mohl zemi s rasovou problematikou alespoň na chvíli spojit. Z filmu mám dobrý pocit, a přestože konec byl jasný už od začátku, nenudil jsem se ani chvíli, takže ve výsledku slušné 4*. (20.05.2010)

C. Eastwood už snáď ani nedokáže natočiť horší ako priemerný film. Aj keď je to predsa len o niečo slabší kúsok ako jeho posledné filmy, stále je to výborné. Hviezdnemu obsadeniu jednoznačne dominuje M. Freeman , o ktorom sa pred rokmi sám Mandela vyjadril, že ak by ho niekto mal hrať, tak jedine Freeman. Skromného, slušného a poctivého Mandelu stvárnil Freeman skutočne presvedčivo. Nik okrem Mandelu neverí , že úspech v rugby dokáže spojiť rozdelenú a rozhádanú krajinu. Hádam, aspoň diváci v našich končinách nepochybujú, že je to tak. Spomeňte si na futbal či hokej. Hlavne vďaka Freemanovi sa film príjemne pozerá a aj humor a nečakané adrenalínové prekvapenia, ktoré ako prezident svojim ochrankárom pripraví /lietadlo nad štadiónom/, pôsobia sviežo a nevtieravo.80%. (31.08.2010)

Tak tohle jsem od Eastwooda nečekal ani v těch nejhorších snech. Něco podobného se snad nevidí ani na Nově v dvoudílném německém megafilmu. Od sportovního žánru se nějaký ten patos a citové vydírání očekává, ale to co zde Clint předvedl, to hluboce překračuje hranice dobrého vkusu a je mi úplně jedno, do jaké míry jde o rekonstrukci. Prvních pár desítek minut jsem trpělivě čekal, kdy se konečně začne něco dít, kdy nám přestanou tlouct do hlavy, že rugby je jediný způsob jak sjednotit národ a kdy Mandela přestane mluvit ve filozofických frázích o budoucnosti, bratrství a víře (jeho první rozhovor s kapitánem rugbyového týmu je asi nejkreténštěji napsaná smrtelně vážně míněná scéna jakou jsem poslední dobou v áčkovém filmu viděl). Nestalo se, rugbysti vyhráli a film skončil stejně hloupě jako začal, akorát se všichni usmívali, měli se rádi bez ohledu na rasu a postavení a asi se i vymítila chudoba a AIDS. Mandela je ve Freemanově podání tak přehnaně úžasný přemoudřelý vševědoucí superstařík, až mi lezl fest na nervy, stejně jako všechny ostatní postavy, prodělávající tu ohromě originální proměnu z odpůrců na fanoušky. Scény ze hřiště jsou nevídaně nudné, přiznám se, že pravidlům moc nerozumím a rugbyový zápas jsem nikdy celý neviděl, ale zde jsem si připadal jako když koukám do pogujícího kotle pod pódiem Visacího zámku kolem druhý ráno – dvacítka oplácaných třicátníků těžkopádně vykopává nohama, postrkujují se, občas nějakej upadne a pak se strhne mela, při které se tahají za trička. Jenže tady u toho nadšeně křičí přeplněný stadión a vlastně i celá Afrika. Mám právě podezření, že z mnohamiliardového rozpočtu zrovna probíhajícího MS ve fotbale pořádaného JAR šlo pár milionů právě do Eastwoodovi kapsy, aby ještě před zahájením šampionátu natočil tento propagandistický film, abychom my všichni potenciální návštěvnící viděli, že se nemáme čeho obávat, JAR je v dobrých rukou a ulice jsou bezpečné, protože dobrá hra nasytí hladové. Naštěstí domácí nepostoupí ani ze skupiny, takže se snad za pár let nedočkáme podobně oslavného blábolu – to máte za ty zkurvený vuvuzely. (22.06.2010)

Rugby vyloženě neholduji, ale v rámci právě běžícího MS ve fotbalu se jednalo o více než zdravé proložení potetovaných hereček z Brazílie tvrdými chlapy ze zaostalých zemí. Snímek byl dle očekávání naprosto klasicky eastwoodovský. Nelson Mandela byla postavička rozhodně zajímavá. Obsazení Morganem Freemanem byl naprosto úžasný tah, protože žádný jiný negr ze sebe nedokáže sypat budovatelská moudra s takovou kadencí. Úplně mě za srdíčko nechytila zhruba první polovina snímku, která je těžce politická. Jakmile se ovšem do děje v plné své síle vložilo rugby, tak už se na snímek dalo skvěle koukat. Zvlášť ocenit musím skvěle vybranou hudbu Eastwoodova synátora a i přiměřený příval emocí. Krásná ukázka toho, jakou moc jsme jako lidstvo dali sportu. To, že dokáže spojovat rozdělené národy jaksi úplně přesahuje hranice sportu. (07.07.2018)