Smrt čeká všude

Spád bitvy je často silný a smrtící návyk, protože válka je jako droga.. (Chris Hedges). VÁLKA JE DROGA!!....Velice zajímavý pohled ,,pod ruce“ chlapcům od roty Bravo, specialistům na EOD, na jejich každodenní boj o to zůstat na živu. Tedy pokud máte pud sebezáchovy. To není jako vozit si v Humvee prdel po Iráku. Přitom jde o obyčejný film postavený na napětí, které přináší zneškodnění výbušnin a válka. Hlavně situace –,,jeden na jednoho“ (seržant James vs. EOD) si neskutečně užívám! Dobrá hutná atmosféra! PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE **** NAPĚTÍ **** Co uvidíme (možná) příště? Nevím, ale doufám že neuvidím likvidační tým EOD u svýho baráku. Ani kdyby jim velel sám J.Renner. (04.03.2009)

S týmto filmom bojujem. Všetku atmosféru a napätie ťaží z banálneho faktu, že bomba môže (a takisto nemusí) kedykoľvek vybuchnúť. Pričom postavy sú nezaujímavé, dialógy príšerné a dramaturgická kostra takmer žiadna (ide iba o niekoľko doradu nasekaných situácií, ktoré musia postavy so smrťou v očiach riešiť). Na druhú stranu je to všetko o to realistickejšie a hodnotnejšie čoby výpoveď z daných miest. Možno len chcelo ujasniť si, či chceme nakrútiť strhujúci thriller alebo zaujímavé docudrama. (20.12.2009)

Důkaz, že alespoň jedna ženská za kamerou umí, a že Stone natočil Četu jako moralistický a povrchní blábol, který vlastně za moc nestojí. Ne vedle Hurt Locker, kde se přistupuje k věci opravdu realisticky. Nikoliv s hollywoodským pozlátkem a hromadou osobních výžbleptů. You suck, Oliver. Kathryn rules. 9/10 (22.12.2009)

(1001) Ta nervózní kamera mě silně znervózňovala. Jinak asi nejsem nejlepší druh diváka pro takový film, protože za á, jich podobných nemám mnoho nasledovaných (a kolik jich vůbec kvalitních vzniká?) a za bé, můžu leda posoudit, jak režisérka zachází s filmovými postupy, ale nemám dostatek znalostí (dost velký přehled, vyhraněný názor) na to, abych dokázala rozklíčovat, jakým způsobem zachází s realitou, informacemi, (pravdou?). Protože z tohohle hlediska mám dojem, že její cenová senoseč byla zapříčiněna tím, že jde více méně o produkt, který se trefil do momentální poptávky. Trošku ve stylu toho, co ve svém komentáři praví uživatel verbal: (Parafrázuji:) Kdyby v roce 2009 Američané válčili s Německem, tak Oscara dostane Quentin Tarantino za Hanebný pancharty. Tolik jen poznámka k politice Akademie. Musím nicméně říct, že jsem si vcelku užívala, jak si nikdo nevšímá "příběhu" a že jde více méně o kresbu. Na druhou stranu si ale nemyslím, že by se tady podařilo dosáhnout takové míry univerzálnosti, za jakou člověk obdivuje Četu, Apokalypsu nebo Olověnou vestu (protože takovými přirovnáním se to všudemožně hýří). Pokud se jim Smrt vyrovná, posoudím to až s větším odstupem, ale osobně si spíš myslím, že s dalším během času na tenhle film spíš zapomenu, než že by se mi některé jeho obrazy měly vracet. Řekla bych, že "na vině" je určitě práce se zvukem a hudebním doprovodem, protože já jsem ten typ, který dává přednost výrazné manipulaci místo nenápadného dokreslování. Od Marca Beltramiho se mi hodně líbila hudba k Vlaku do Yumy, ale od té doby to s ním šlo celkem do kytek. Hudba u scény prohledávání "prázdné budovy" mě možná udržela v napětí, ale žádný moment mě nezabil do sedačky a nedal mi najevo, že sleduji něco zásadního. Noční inferno obrazově působivé, ale zvuk nevyužitý naplno a tím pádem pro mě ta scéna opět spíš vyšuměla do prázdna. Možná je to taky tím, že se mu v ten moment kamera nepodívá do očí, které to všechno vidí. Možná je to taky tím, že scény nedostanou potřebný čas, aby se mohly proměnit v něco víc. Nevěřila bych, že si někdy budu stěžovat u filmu, který mě úplně nenadchnul, že je moc krátký, zvlášť když má dvě hodiny, ale je to tak: V některých případech to má dobrý důvod, proč jsou všechny ty "zásadní eposy" tříhodinové. A ten konec je obzvlášť taková zkratka na ránu. Doufám, že to byla nějaká znouzectnost a ne záměr. (06.11.2014)

Kathryn Bigelow nezaháľa, naopak tentokrát poriadne pritvrdila. A buď je to chlap v sukni alebo ženská s guľami. Po dlhej dobe politickými otázkami izolovaný vojnový film, ktorý prichádza s príbehom prežitia vojakov v jednej vojenskej jednotke. Pokiaľ jeden vojak odpočítava dni, kedy sa skončí ich doba služby v krajine, iný riskuje svoj život a prežívať mu umožňuje len dobrovoľné nasadzovanie svojho života v najnebezpečnejších situáciách. Tento pohľad do vnútra postáv jednotlivých vojakov zlyháva niekde v polovici cesty, napokon možno aj preto, lebo mu nie je venovaná dostatočná pozornosť a ani herci by možno herecky nezvládli psychologickejšie rozpoloženie svojich postáv. To ale však nie je podstata. Podstatné je, že film nezlyháva tam, kde som to od neho čakal. Už prvé minúty totiž naznačili, že po akčnej stránke bude film pre divákov s testosterónmi skutočnou lahôdkou. Akcia strieda akciu, žiadna komplexná zápletka však film nesprevádza. S každým výjazdom roty prichádzajú nové adrenalínové dobrodružstvá a majú v sebe toľko šťavy a potenciálu, že každé z nich by svojou zápletkou utiahli celý samostatný film. No a distribútorov je škoda komentovať, zostáva nám len krútiť hlavou. Nebyť oscarových triumfov, tak by oň tuzemskí diváci nemali šancu v kine zakopnúť. 85%. (15.05.2009)