Smrt čeká všude

Pro většinu je válka nehostinným místem, pro někoho však může být i domovem. Kathryn Bigelow naposledy zazářila s K-19 a nyní se vrací s výtečným psychologickým dramatem o zneškodňování výbušnin v Bagdádu. V prvé řadě zaujme kvalitní vizuální stránka, hned mi to připomnělo Jarhead vs. Black Hawk Down, dále potěším i příznivce slow motion záběrů - výbuchy, padající nábojnice. Napětí, stres, vedro, přestřelky, neustálá hrozba, která na vás číhá v každém okně, uličce nebo autě, tvoří společně s "přívětivostí" místních obyvatel z tohoto snímků výbornou adrenalinovou podívanou, která ač používá jako hlavní hnací motor zelené mozky, má na rozdíl od podobných válečných filmů nejen koule, ale i hlavu a patu. Vizuál je navíc ještě umocněn Marcem Beltramim, který do probíhající akce ještě pumpuje svou skvělou hudbu. Amíci možná mají/měli záběry z Iráku dennodenně na talíři, ale já jsem tuto válečnou vřavu rozhodně uvítal. Film, který je více o lidech a válečném konfliktu, ale přesto do sebe nemíchá politiku. (8/10) (27.02.2009)

Scénář: Mark Boal .. Kathryn Bigelow má v hlavě více testosteronu než kdejaký chlap - našemu světu rozumí a opět vytvořila drsnou podívanou. Válka je droga. Hurt Locker je jeden z prvních pořádných pohledů na Irácký konflikt. Neřeší politiku, jen pocity na bojišti. 85%. (08.02.2009)

Hurt Locker je materiál, na který se dlouho nezapomene a může zaujmout hned v několika provedeních, třeba hlavně tím, že ho točila režisérka, režisérka opravdu zkušená, která přesně ví, co chlap chce, a tak mu naservírovala ne příběh, ale scénky při kterých tuhne krev v žilách, ale popravdě jsou naprosto dokonale natočené a kouká se na ně jedna báseň. Nestalo se mi dlouho, abych byl tak překvapený. Film se nesnaží zaujmout krví, nebo zlým negativním prostředím, o to mu vůbec nejde, jen ukazuje scénky ze života pyrotechnika v Iráku, jak to funguje, co si za pár týdnů jsou schopni prožít nebo jak to tam vypadá a udělat si obrázek. Ve filmu je plno pravd, které jsou kruté, leč pravdivé, a s tím se prostě musí žít. The Hurt Locker nešokuje nijak závratně, prostě jen syrově ukazuje pravdu, krutou pravdu, která je trošku o něčem jiném, než v plno válečných filmech. Vím, nedokážu si představit, jaká válka je, ale řekl bych, že díky filmům jako je například tento, se k tomu lehce přiblížím, a při sledování si uvědomuju, že když se mi dělá nevolno ze scének v tomto filmu, tak je to stále tak 5 procent z celé války, respektive uvědomění si, že něco takového vůbec existuje a na světě se děje, no a pak je ta reality, kdy voják stojí přímo předtím, a má ten pocit bezmoci, kdy nemůže udělat naprosto nic. Tyto a plno dalších myšlenek mi po filmu rotovalo hlavou, hlavní je ale stejně fakt, že tohle prostě musí každýho chlapa bavit, škoda jen toho, že u nás se tento film do distribuce zatím nedostal, dostane? (04.06.2009)

Že by mě tohle oceňované oskarové drama srazilo do kolen, to rozhodně říct nemůžu, a do mé topky válečných filmů se taky nezapíše, na to příliš absentuje souvislá dějová linka a postavy jsou, snad s výjimkou hlavního hrdiny, opravdu jen načrtnuté. Jde vlastně o zachycení několika útržkovitých scén z působení jednotky zaměřené na zneškodňování náloží. Absolutně lze ocenit autentičnost ve smyslu zachycení celkové atmosféry v Bagdádu a Iráku zasaženém občanskou válkou. Ve srovnání se snímkem Kathryn Bigelow působí hollywoodské tzv. válečné filmy, jako např. Tři králové, spíš trapně. S autentičností jednotlivých scén a příhod hlavního hrdiny to už taková sláva nebude, jak napsal můj oblíbený uživatel flanker27, v reálu se určitě hraje daleko víc na jistotu a podobný sólista holdující adrenalinu by neměl pochopení ani u svých kolegů z jednotky ani, a to především, u svých velitelů. Odhaduju, že nejméně třikrát by si z předvedených eskapád vykoledoval ukončení mise. Americké jednotky jsou specializované a obvykle v případě mimořádných situací povolávají příslušné speciální jednotky na jejich vyřešení, aby se pyrotechnici pletli do práce ostřelovačům nebo čistili přilehlé sektory od teroristů, je pouhá fikce. Ocenit se na tomhle dramatu dá taky absence obvyklého vlasteneckého patosu, profláknutých klišé a především politické korektnosti. Kathryn Bigelow se vyhla i zbytečným naturalistickým nechutnostem, válka v jejím pojetí je stres, únava, stálé napětí, špína a čekání na konec mise. Celkový dojem: 80 %. (01.04.2010)

S týmto filmom bojujem. Všetku atmosféru a napätie ťaží z banálneho faktu, že bomba môže (a takisto nemusí) kedykoľvek vybuchnúť. Pričom postavy sú nezaujímavé, dialógy príšerné a dramaturgická kostra takmer žiadna (ide iba o niekoľko doradu nasekaných situácií, ktoré musia postavy so smrťou v očiach riešiť). Na druhú stranu je to všetko o to realistickejšie a hodnotnejšie čoby výpoveď z daných miest. Možno len chcelo ujasniť si, či chceme nakrútiť strhujúci thriller alebo zaujímavé docudrama. (20.12.2009)