Bratři

Dánští Bratři režisérky Susanne Bier se dočkali výrazného mezinárodního ohlasu a bylo proto víceméně jasné, že časem dojde na americkou předělávku. Na tu v roce 2009 skutečně došlo, už dle prvních informací ovšem nebyl hned důvod na americkou předělávkou lámat hůl. Režie americké předělávky se chopil Jim Sheridan, režisér skvělého Ve jménu otce. V hlavních rolí se navíc objevili Tobey Maguire, Jake Gyllenhaal či Natalie Portman a celkově to tak vypadalo, že vyloženě zbytečnou předělávkou američtí Bratři být nemusí. Je tomu ovšem skutečně tak?   Po Bratrech od Bier to Sheridanovi Bratři měli tak nějak automaticky těžké. Dle očekávání je hollywoodské zpracování naleštěnější, očividně dražší a Sheridanova verze rozhodně nezklame. Původní námět je v americké podobě zpracován víceméně vděčněji, přičemž Sheridan umí vést herce a postupně solidně vést vyprávění. Zápletka je v podstatě stejná, i tihle Bratři dokážou dojmout a přivést k solidním neklidným stavům.   Ve velkém v tom pomáhají i herecké výkony. Natalie Portman a Jake Gyllenhaal pochopitelně nezklamou, za zmínku ovšem stojí především Tobey Maguire, kdy Bratři mohou dopomoct k tomu, aby byl Maguire vnímán také jako někdo jiný než pouze Spider-Man. Především v zásadní scéně ve finále Maguire předvádí neskutečně silný výkon, kdy by mu člověk z fleku uvěřil někoho, komu skutečně přeskočilo. I díky jeho výkonu zásadní emocionální moment tolik funguje.   Háček přichází právě až v ten moment, kdy si člověk uvědomí, že původní Bratři šli více pod kůži. V několika momentech přitom američtí Bratři skutečně dokáží přijít s mrazivou atmosférou, která by se momentům z původního dánského filmu mohla vyrovnat. V součtu to ovšem pořád funguje méně než v původním filmu. A bohužel v tomto případě je přidaný americký rukopis příliš poznat a v některých momentech prostě nejde nic jiného než si vzpomenout na dánský originál. Bez opomnění existence původních Bratrů poté američtí Bratři fungují o poznání lépe, přesto ovšem nepřichází o své lehčí neduhy.   Přesto jde o solidní řemeslnou práci, kdy Sheridan prostě umí a například scéna u stolu funguje naprosto skvěle. Těchto silnějších momentů by možná film potřeboval víc, v součtu je tam cítit lehká brzda, kterou dánský originál postrádal. Přesto dokážou i američtí Bratři myšlenku skutečně prodat, závěrečné běsnění skutečně vyvolá husí kůži a ukáže, že je Maguierovy herecké pauzy strašná škoda.   Američtí Bratři nedosahují kvalit dánského originálu, přesto nejsou vyloženě zbytečným remakem. Dánský originál je sice emocionálně silnější, ostřejší a pod kůži se dostal o poznání výrazněji, američtí Bratři jsou ovšem řemeslně solidní a díky hereckým výkonům skutečně zapamatovatelní. Jeden z těch případů, kdy si americká předělávka automaticky nezaslouží ignoraci...... (22.09.2021)

Předem by se nejspíš slušelo říci, že dánský originál jsem neviděl. Nebudu tak srovnávat ani polemizovat o zbabraném či povedeném remaku. Bratři se mi na chvíli pod kůži dostali a můžou za to hlavně tři hlavní představitelé - Jake Gyllenhaal jako největší pohodář a ta správná osoba pro utěšování právě ovdovělé matky dvou dětí, Tobey Maguire jako syn kráčející v otcových, v armádě vyšlapaných šlépějích a Natalie Portman, jako ideální matka a ideální manželka. Jim Sheridan skvěle stupňuje napětí jednotlivých scén (scéna u večeře s nafukovacím balonkem), výborná je hudba Thomase Newmana a za nic se nemusí stydět ani kameraman Frederick Elmes. Tvůrci původního snímku můžou být podle mě nadmíru spokojeni, že si skrze povedenou Hollywoodskou předělávku diváci najdou cestu i k dánské předloze, alespoň já tak učiním. (22.03.2010)

Sázka na jistotu. Dramatický potenciál byl cítit už z traileru, ten samý potenciál evidentně využil i dánský originál (neviděl jsem, nemůžu srovnávat) a ani Brothers Jima Sheridana nestojí pozadu a z divácky vděčného tématu ždímou očekávané emoce. Očekávané, to je to slovo. Zejména v první polovině Bratři skutečně nepřekvapí a člověk by je (i kvůli zaměnitelnému režijnímu stylu Sheridana) málem zaškatulkoval jako "standardní, lehce předvídatelné rodinné drama", herecké mistrovství ústředního trojúhelníku a množství ukázkově mrazivých scén (psychopatický Tobey, korzující po domě s kvérem, přerovnávající skleničky nebo zuřící u večeře) ale Bratry katapultují do výšin nadprůměru. Aspirují na Oscara, v hereckých kategoriích určitě. 85% (30.12.2009)

Všichni tři hlavní představitelé tohoto filmu tu předvádí, že ty prachy za hraní neberou jen tak z legrace. Film je moc pěkné komorní drama, u kterého prostě nejsem moc spokojená s koncem, tak asi proto dávám 3*. Trailer byl pro mne lehe zavádějící, domýšlela jsem si věci, které se nikdy nestaly, což je docela škoda, protože jsem si docela přála, aby se staly (kdo uvidí, pochopí). Původní film jsem neviděla, a ani ho nechci vidět. Tohle mi stačilo. Možná jsem prostě jen trochu víc zklamaná, protože jsem se na to tolik těšila. Takže - pokud chcete vidět trochu lidské bolesti, trochu lidského štěstí, příjemné výkony aktérů a sviňskou válku, film je stvořen pro vás. Jen je docela možné, že vás občas budou štvát přechytračelé malé holčičky, ale to se teď stalo takovým trendem, takže člověk si už musel zvyknout. (11.01.2010)

A po návratu domů z Afghánistánu začíná vojákově duši operace Trvalá nesvoboda.. Klasicky vystavěné melodrama o traumatech války, jejich dopadech na rodinu, bratrské lásce a stupních otcovské hrdosti. Směrem od dánského originálu a Homérovy Odysey nebyl důvod utíkat, obzvláště když máte hvězdnou hereckou sestavu. Přirozená N.Portman, temnou stránku probouzející Spiderman, který mě děsil, aniž by mi prasknul nafukovací balónek či mrkáček Jake, který si hraje to svoje už od doby, kdy na něho spadl letecký motor. Něco přinesli i Sam Shepard a dětské představitelky a všichni měli podíl na uvěřitelnosti ať už pod povrchem bublajících, či naopak tryskajících emocí. Sheridan tradičně nezapomněl propašovat U2 a musím říct, že při scéně u krbu měla balada „Bad“ své zvláštní kouzlo.. (14.07.2016)