Bratři

Jim Sheridan netočí špatné dramatické filmy, tudíž jsou jeho Bratří spíše sázkou na jistotu než-li krokem do neznáma s nejistým výsledkem. Možná jsou až neprávem opomíjeným snímkem, který má tu smůlu, že se jedná o remake s evropskými kořeny. Pravdou je, že až příliš často sklouzávají k líbivosti s pomocí místy ne úplně vhodného soundtracku. Ale díky sympatiím k hereckému obsazení jsem si ve výsledku nemohl pomoci. Uvažoval jsem o řadě hereckých kombinací, které se zřejmě nikdy nestanou skutečností, ale někdy se přeci jen poštěstí a vidět na plátně vedle sebe Tobeyho, Natalii a Jakea je nejenom smrtící kombinace, ale i zatraceně těžký a neprůstřelný kalibr. Navíc Tobey už opravdu není tím Spidermanem a je jen dobře, že se hnul z místa a pomalu komiksový kabát věší na hřebík. Bratři tak za sebou zanechávají líbivá rádoby dojemná dramata Johna Lee Hancocka a Nicka Cassavetese. Sheridan dobře udržel otěže až do mrazivého konce, kde čekají jen ti opatrně optimističtí U2. PS: Poster alá 3-Iron si ale mohli v propagaci odpustit :) (08.02.2010)

Někdy se ptám, proč Američané vlastně takovéhle remaky natáčí, když k výslednému dílu nepřidají žádnou přidanou hodnotu a v podstatě jen zkopírují jiný, obvykle neanglicky mluvený film. Tady je mimo jazykové roviny rozdíl jediný, a to 5 let, které dělí oba filmy od dob jejich vzniku. Bratři, tedy remake stejnojmenného dánského filmu, by se tak mohl proměňovat s vývojem politické situace v Afganistánu. Ten je ale celkem konstantní, takže proč vlastně? Snad jen fakt, že film s hollywoodskými hvězdami Maguireem, Gyllenhaalem a Portmanovou uvidí několikanásobně více diváků po celém světě, než by kdy vidělo dánský originál, a tak se divácké ocenění dostane bezesporu originální a zajímavé látce. Američtí tvůrci také z filmu vypreparovali dánský naturalismus ovlivněný normotvorným manifestem Dogma 95 (především kameru snímající z ruky) a soustředili se jen na výstavbu klasického melodramatu, takže výsledný film je přeci jen trochu jiný. Tomu je podřízeno vše včetně hereckých výkonů a filmové hudby. Americká verze Bratrů tak nabízí především novou skladbu U2, nespornou řemeslnou kvalitu a ústřední herecké trio...a taky trochu toho plagiátorství... (07.11.2011)

Chvilku mi trvalo, než sem se rozhoupal k tomu, jestli si nejdřív pustit původní dánskou vezi a nebo tenhle remake, oboje má super hodnocení i dobrý herce, ale přece jenom tady hraje Natalie Portman, takže sem šel do amícký verze a nemyslim, že jsem prohloupil, drama to je fakt výborný, Toby Maguire s Gyllenhaalem skvělý a takový řek bych už herecky i vizuálně vyspělí, ale chyba tohohle filmu je podle mě v tom, že to co Maguire zažije v Afghánistánu divák vidí hned jak se to děje, neni žádný postupný odhalování, ani flashbacky, co se stalo, celej příběh pak v druhý půlce ztrácí sílu a jediná záchrana je pak excelentní, dramatickej a vyhecovanej konec. (15.01.2010)

V dánské předloze Bratrů mě neskutečně iritovala neumělecká kamera, která byla schopna diváka nabít kinetikou během klidného úvodu, přičemž opravdu vypjaté scény pak nepůsobily tolik věrohodně. Tento remake má, jakožto hollywoodská tvorba, očividně hladší režii, plynulejší přechody a přirozenější spád, netlačí tolik na sugestivitu a surovost - otázkou však je, zda je to takhle reálnější, nebo zkrátka jen konformnější pro široké publikum... Další zásadní rozdíl v této, jinak naprosto věrné předělávce, představují herci - laťka byla položena vysoko, ale známá jména nezůstala ve stínu danských kolegů a zejména Gyllenhaal mě svým prvotřídním herectvím skutečně oslovil (opět). Celkově mohu říct, že krutá a působivá výpověď o vlivu války na člověka zůstala stejně kvalitní, přičemž běsnící scény a závěr vyzněl lépe u dánské předlohy. 7/10 (20.12.2009)

[imdb: 7.4/10] | me: Výborná dráma plná silných momentov a citlivých miest. Dej je zaujímavý, ale herecké prevedenie je to, čo tento film robí výborným filmom. Ústredné trio je fakt skvelé. Natalie Portman je krásna, pôsobí veľmi žensky a nežne a celkovo dodáva filmu ten špecifický nádych (mňa si totálne získala). Maguire a Gyllenhaal hrajú výborne (aj napriek tomu, že Tobey je po telesnej stránke skôr dobrý spiderman ako mariňák je veľmi presvedčivý) a práve vďaka hereckým výkonom (hlavnej trojky) sú jednotlivé scény dostatočne emotívne a vypäté. Film tečie, prechádza z jednej polohy do druhej a dej sa vyostruje ... až do silného záveru. U mňa zanechal pocity, ktoré pretrvali. (4 a pol *) (07.04.2010)