Sólista

Celkem prostý příběh o hudebníkovi-bezdomovci a žurnalistovi, který vychází ze skutečných událostí, povýšil Joe Wright svou režií na velmi kvalitní zážitek. Sólistu, přestože vypráví o skutečných lidech, snad ani nelze brát jako klasický životopisný film, neboť není pevně semknut s určitou postavou, jejíž život by zprostředkoval divákovi, místo toho se téměř rovnoměrně věnuje jak psychicky labilnímu hudebníkovi Nathanielovi Anthony Ayersovi, tak i žurnalistovi Steve Lopezovi, přičemž, jelikož film vychází právě z Lopezových novinových článků o Ayersovi, je vše podáno jakoby z jeho pohledu (plus několik flashbacků z Ayersova dětství). Film tedy nevypráví jako klasický životopis o životě hudebníka, který skončil mezi bezdomovci, místo toho je to příběh o tom, jak se jeden novinář s ním sbližuje a přitom odhaluje střípky z jeho života. Na životopis je tento film prostě málo informativní a zabývá se jen drobnými výseky z Ayersova života a místo toho se zaměřuje hlavně na Lopezovu zkušenost s ním a vztah, který mezi nimi postupně vzniká. Sólista má oproti Wrightově předešlému Pokání výrazně jednodušší a ne až tak atraktivní příběh, o to více se ale zaměřuje na samotné postavy a vztahy mezi nimi a já věřím, že kdyby neměl Wright k dispozici tak skvělé herce, jako je Robert Downey Jr. a Jamie Foxx, mohl tento film lehce skončit katastrofou, neboť právě na jejich skvělých výkonech stojí prakticky celý Sólista...na nich, na krásné klasické hudbě, opojné režii a kameře a decentně podaném obsahu. A jelikož jsem rád za každý film, ve kterém dostane Downey Jr. prostor na to, aby předvedl svůj herecký um, jelikož zbožňuji mimo jiné i tu klasickou hudbu a jelikož mám rád film se zajímavými postavami, Sólista si mě naprosto získal, přestože chápu, proč spoustu lidí tento film bude spíše nudita a uvidí v něm jen "vykalkulovaný akademický doják"...to ale není můj případ, proto hodnotím tak, jak hodnotím. 90% (29.08.2009)

Zatim bez debat nejslabsi film Joe Wrighta, ktery ma ale stale pomerne dost co nabidnout. Primarne hledani hudebniho genia v labyrintu schizofrenni mysli a v prostredi LA ghetta. Herecky me to nevzalo, protoze Downeyho i Foxxe nezeru, co ale rozhodne zeru je Ludwig Van v podani Daria Marianelliho, na ktereho se muzete kdykoliv spolehnout, coz Joe Wright moc dobre vi, zatim kvality kazdeho Wrightova filmu tvorila z vice, nez 50% hudba a doufam, ze to bude pokracovat. 5/10 (06.07.2011)

Po vzoru Homera Simpsona: "Nuda!". Půl roku se na to těším, trailer jsem málem "prošoupala" a pak přijde taková patlanina- Film s potenciálem, při jehož dvou hodinách jsem si málem hodinky vykoukala. Jamie Foxx měl příležitost zahrát si fantastickou postavu, ale zahodil ji. Jako Nathaniel Ayers mi lezl nesnesitelně na nervy, jeho běsi mi nepřišli nijak prožité, schizofrenii jsem mu žel taky nevěřila - prostě kde nic, tu nic! Díky alespoň za Roberta Downeyho. Ten je opět vynikající (i poté co se dvakrát "vykoupe" v moči) , jakožto novinář předvědčivý a s postavou skvěle propojený (jen ty slzy si mohli odpustit). Celý film je jaksi rozvleklý, obsahuje odbočky a narážky na situace a postavy se kterými se už dál vůbec nepracuje (syn Thomas - trochu mi uniká, proč ho tam vůbec zmiňovali) a, aby toho asi nebylo málo, navíc naprosto debilně zakončený. (06.08.2009)

Miluju hudbu. Sice ne zrovna vážnou hudbu, ale v tomto případě mi nevadila. Možná i proto, že jí tu moc není :-) Horší už to bylo se samotným obsahem. Příběh jednoho z 90 000 bezdomovců v Los Angeles mně k srdci nepřirostl a to ani díky jeho výjimečnému uměleckému nadání. Ty dvě hvězdy jsou za herecké výkony a někdy lahodící melodie... 40% (20.07.2009)

Průměrnej film. To mě napadá, když bych měl shrnout svoje dojmy po jeho shlédnutí. Průměrnej ve všem, kromě herců a hudby. Průměrnej příběh (já vím, fakticky je založenej na opravdovejch událostech) si křičí o Oscara (anebo jiný sošky), průměrná pointa (která se navíc ztrácí v anti-homeless agitce), průměrné tempo (třicet minut to jede, jak namazaná mašina, dalších třicet minut to ztrácí, zbytek už vyloženě skřípe, než to dojede do toho finále); průměrnej scénář, resp. průměrná logika chování postav, průměrná kamera (to jsem od Wrighta nečekal, kde je ta scéna v Normandii z Atonement?), a tak dál a tak dál. Skřípe to prvoplánem a kýčem a nejhorší na tom je, že se to bere strašlivě vážně, resp. se to snaží hrát tak moc na ty plešouny, až to hezký není. Podobnej dojem jsem měl vlastně z The Hurt Locker, akorát, že tady jsou aspoň ti skvělí herci. Jamie Foxx sice místama hodně přehrává a nenasadí takovej ten tupej pohled (on za to nemůže, prostě je asi moc chytrej) a Robert Downey má prostě tak blbě napsanou postavu, že taky to místama skřípe, ale oba drží film hodně hodně nad vodou. No a pro fandy vážný hudby, tedy L. van B. určitě hezká muzika. [DVD] (26.01.2011)