Ohlédni se v hněvu

Komorní drama poraněných duší, které nejsou, ale jen se ocitají, a nežijí, jen reagují na své bolesti. Jejich "soužití " není sdílením ran ani jejich léčením, ač někdy na sebe bere přibližně takovou formu, je to jen marné přimykání a odvracení se, soustavné přecházení mezi schoulením se a explozí. Každý ze čtveřice trpících, přesněji z ústřední čtveřice, protože nemoc září z očí většině zachycených postav, je věrohodně charakterizován a zahrán. Každý je jiný a jiná je i reakce na prázdnotu, která se uvnitř něj rozpíná. Jejich souhra tedy není zrcadlením nebo opakováním, donekonečna se odvíjejícím ornamentem identických vln, ale opravdovým horečnatým tříštěním sebe i světa lhostejně obklopujícího jejich chorobu jako studená peřina, kterou nic nedokáže přimět k tomu, aby konečně zahřála. (23.08.2010)

Richard Burton opět vynikající, ale film celkově nedosahuje ani po kotníky například snímku "Kdo se bojí Virginie Wolfové". Tam jsou postavy sice ujeté a chvílemi nesympatické, ale pořád jim a jejich "hnutím mysli" rozumíte - tady mne Burton chvílemi úplně fascinoval, ale jeho postava chlapa, který kvůli tomu, že je sám nešťastný, kope kolem sebe nalevo, napravo, mě nepřestala iritovat celý film a moc jsem mu nerozumněla - upřímně řečeno, myslím si, že dnes už by se podobný film natočit nedal. (09.01.2009)

Komorní drama, které kromě určitých myšlenek může sázet na výborný herecký výkon Burtona. S postavou Jimmyho by se pro jeho názory rozhodně dalo sympatizovat (můj čistě subjektivní názor), škoda však, že zůstává jen u slov. Většímu vcítění se do jeho osoby brání zbytečně přehnané chování vůči manželce. Těch rozporů je ve filmu podstatně víc, na druhou stranu, když se nad některými z nich člověk zamyslí (jako třeba Jimmyho reakce na „společný závazek“ či vyklizení pozice), nepřijdou mu už takové. Film jsem viděl pouze s českým dabingem, který mě v mém hodnocení možná také (negativně) ovlivnil, v každém případě dávám lepší 3*. (26.10.2012)

Kousek životní story jednoho fest ublíženého psychicky narušeného mladíka a rozhodně skvělý herecký výkon Richarda Burtona. Rozhněvaní mladí muži mě nikdy neoslovovali a zfilmovat jeden z jejich nejnápadnějších vývěsních štítů podle mě nebyl nápad nejšťastnější. Po dvaceti minutách totiž začnete mít pocit, že by bylo dobré, kdyby někdo tomu děsně chytrému mladému pánovi pořádně rozflákal držku, a s tímhle pocitem si vystačíte až do úplného konce tohoto Klubu Rváčů let padesátých. Neohlížím se zpět v hněvu, ale nadšením z nabídnutého zážitku rozhodně nehýkám. 50% (18.06.2008)

Hlavní hrdina Jimmy je ve skutečnosti sobec. Jeho údajný společenský protest se vyčerpává v neustálém nadávání a nasrání na všechno. Místo sebemenší snahy o změnu tyranizuje své okolí a utápí se v sebelítostivých monolozích. Celý příběh Ohlédni se v hněvu je pak naprostý, z prstu vycucaný konstrukt plný šrobouvaných promluv a neuvěřitelných postav. (Pokud to bylo záměrem, nejsem zřejmě cílový divák.) Poměrně zdařilé je však expresivní herectví čtveřice titulních herců a místy i jazzový hudební podkres. P.S. Osborneovu tvorbu příliš neznám, ale alespoň jeho hra Komik mi přišla podstatně lepší. Rád bych někdy viděl její zfilmovanou verzi od týchž autorů. (31.05.2008)