Ohlédni se v hněvu

Komorní drama, které kromě určitých myšlenek může sázet na výborný herecký výkon Burtona. S postavou Jimmyho by se pro jeho názory rozhodně dalo sympatizovat (můj čistě subjektivní názor), škoda však, že zůstává jen u slov. Většímu vcítění se do jeho osoby brání zbytečně přehnané chování vůči manželce. Těch rozporů je ve filmu podstatně víc, na druhou stranu, když se nad některými z nich člověk zamyslí (jako třeba Jimmyho reakce na „společný závazek“ či vyklizení pozice), nepřijdou mu už takové. Film jsem viděl pouze s českým dabingem, který mě v mém hodnocení možná také (negativně) ovlivnil, v každém případě dávám lepší 3*. (26.10.2012)

Komorní drama poraněných duší, které nejsou, ale jen se ocitají, a nežijí, jen reagují na své bolesti. Jejich "soužití " není sdílením ran ani jejich léčením, ač někdy na sebe bere přibližně takovou formu, je to jen marné přimykání a odvracení se, soustavné přecházení mezi schoulením se a explozí. Každý ze čtveřice trpících, přesněji z ústřední čtveřice, protože nemoc září z očí většině zachycených postav, je věrohodně charakterizován a zahrán. Každý je jiný a jiná je i reakce na prázdnotu, která se uvnitř něj rozpíná. Jejich souhra tedy není zrcadlením nebo opakováním, donekonečna se odvíjejícím ornamentem identických vln, ale opravdovým horečnatým tříštěním sebe i světa lhostejně obklopujícího jejich chorobu jako studená peřina, kterou nic nedokáže přimět k tomu, aby konečně zahřála. (23.08.2010)

Tak jsem si pořád říkala, jestli je Jimmy spíš labilní chudáček, protivný hnusák nebo postavička s teatrálními manýry. Samozřejmě existuje jediná odpověď: angry young man. A Richard Burton ho zahrál skvěle. Je to dobrý film, ale nezdál se mi vztah s Helenou, nezdál se mi konec a do takové Osamělosti přespolního běžce to má ještě hodně daleko. (23.07.2008)

Richard Burton opět vynikající, ale film celkově nedosahuje ani po kotníky například snímku "Kdo se bojí Virginie Wolfové". Tam jsou postavy sice ujeté a chvílemi nesympatické, ale pořád jim a jejich "hnutím mysli" rozumíte - tady mne Burton chvílemi úplně fascinoval, ale jeho postava chlapa, který kvůli tomu, že je sám nešťastný, kope kolem sebe nalevo, napravo, mě nepřestala iritovat celý film a moc jsem mu nerozumněla - upřímně řečeno, myslím si, že dnes už by se podobný film natočit nedal. (09.01.2009)

Hlavní hrdina Jimmy je ve skutečnosti sobec. Jeho údajný společenský protest se vyčerpává v neustálém nadávání a nasrání na všechno. Místo sebemenší snahy o změnu tyranizuje své okolí a utápí se v sebelítostivých monolozích. Celý příběh Ohlédni se v hněvu je pak naprostý, z prstu vycucaný konstrukt plný šrobouvaných promluv a neuvěřitelných postav. (Pokud to bylo záměrem, nejsem zřejmě cílový divák.) Poměrně zdařilé je však expresivní herectví čtveřice titulních herců a místy i jazzový hudební podkres. P.S. Osborneovu tvorbu příliš neznám, ale alespoň jeho hra Komik mi přišla podstatně lepší. Rád bych někdy viděl její zfilmovanou verzi od týchž autorů. (31.05.2008)