Chlapec v pruhovaném pyžamu

Detský pamätník v jeruzalemskom múzeu holokaustu Yad Vashem má podobu nedokončeného domu. Predstavte si, že privediete na svet dieťa. Je to ako začať stavať dom. Dáte do toho všetko, obetujete všetko najlepšie zo seba. A niekto to zničí, nedovolí dielo dokončiť. Každý, kto bol vo vnútri toho pamätníka, na to len tak nezabudne. Rovnako ako na tento film. (16.04.2018)

Prečítal som si knihu. Zistil som, že film v jej prepise príliš dobrým nie je. Vlastne skôr zlým. V rukách mi tak zostáva len gýčová variácia Princa a bedára na tému holokaust (čítaj žmýkanie sĺz), ktorú neospravedlňuje ani detský pohľad, a nevylepšuje ani kamera a vierohodné herecké výkony. Smutné a sklamané vytriezvenie. 60% (03.02.2013)

Citlivé, naivné až ľahko gíčovito americké videnie holocaustu „pre celú rodinu“ (aj vďaka sladkému Hornerovmu klavíru). Čo by nemuselo byť na škodu veci, keďže je o detskom vnímaní sveta. Dokonca by mohlo byť vhodné pre základné školy, kde by žiakov zaujalo viacej než nudné učebnice. Identifikovali by sa perfektne s hlavnou postavou. V mojich očiach ale film stráca na dôveryhodnosti preto, ako lacnými náhodami (zvratmi) v scenári si vypomáha na ceste k srdcervúco-tragickému finále. Sladkobolný kalkul, ktorý sa s prepracovaným scenárom mohol v rukách Hanekeho či Polanskeho stať veľkým filmom. (06.01.2011)

Prozření obersturmbannführera, aneb kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá...teď vážně, dostal jsem to, co jsem čekal. Až neuvěřitelně naivní a povrchní pohled na toto téma bylo to jediné, co mohlo z této produkce a roku výroby vzniknout. Odstartoval to anglicky swingující zpěvák na oslavě nacistického důstojníka, (chápu, že spojení této produkce a němčiny je neuskutečnitelné, ale film to staví do určité nereálné roviny, kterých si zde užijeme více než dost) pokračuje to přes 8. letého klučinu, který je morálně i citově zdatnější než všichni kolem, včetně jeho matky, a který dokáže čelit silné demagogii, která je zde ovšem vylíčena opravdu tragicky. Dolaďuje to tuctová režie s primitivní hudbou a vrchol všeho jsou ničím nerušené dialogy obou chlapců (v některých případech skoro pikniky) u ostnatého drátu a samozřejmě závěr, na kterém stojí celý film, a který se vejde tak max. do 20ti minut. Ovšem nebýt tohoto silného, i když scénaristicky nesmyslného závěru, hodnotil bych ještě méně. Potvrzuji dojem zde již zmíněného family dramatu pro ženy na mateřské dovolené z období nacistických zločinů. A pak se může člověk divit, že společnost zapomíná a dnešní společnost si díky podobným počinům ani nevzpomene, nebo pronese klišé, ke kterému tento film přímo nutí "No jo no, bylo to hrozný..." Zdejší vysoké hodnocení potvrzuje samoúčelnost filmu a takovou nucenost diváka do soucitu, která funguje...jak je vidět. (10.05.2013)

Kvalitní drama z války se v současné době nedá prakticky sehnat, respektive neexistuje nic originálního, co by dokázalo chytnou za srdce. Hlavně je to všecko kolem válek tak ohrané, že už to téma prakticky nemá co nabídnout a přecijenom se dokázalo urodit, a kupodivu na hodně jednoduchém, ale dosti důležitém místě, na místě, o kterém válka taková snad co já vím pořádně nemluvila a je to potřeba, protože součástí války to bylo také, a tím je dětské srdce, které neví co si myslet a tak se snaží důvěřovat hlavně rodičům, no a co když je pak rodič nacistický pohlavár a dítěti je osm let hustíc do něj plno příšerných věcí. To všecko se nádherně zobrazuje v tomto příběhu, jednoduchém přesto přímočarém. Není na něm nic složitého, přitom dokáže dojmout, a některé scény jsem například z hlavy jen tak vypustit nedokázal. Dětská stránka věci vesměs vždy dokáže chytnout za srdce, co se týče třeba už Jdi a dívej se, kde jsem němý sledoval neskutečné záběry, surové záběry z opravdové války, i když tady je válka trošku bokem. Každopádně i tak z mé strany je to na pět hvězdiček, protože jsem po tom filmu opravdu nedokázal spát a názory, že kdyby to točil někdo jiný, možná by to bylo lepší, jdou absolutně mimo mě, protože tento film dobrý je, a to tak že hodně, schválně vydržte až do konce. Na to že jsem film dokoukával kolem druhé raní, jsem pak měl co dělat abych vůbec usnul. (03.07.2009)