Paříž

Průměrný film, který zobrazuje život na základě prolínání dějových linií. V poslední době se tento styl stává oblíbený u mnoha filmařů, ale jen málokdo tomu umí dodat potřebný lesk a šťávu(jedničkou je bezesporu A.G.Iňárritu). Ve výsledku tedy film o ničem, Celkem nechápu čím si získal ve Varech tolik fanoušků.Jedinou záchranou filmu je J.Binoche. (02.08.2008)

Cédric Klapisch nám poslal poněkud dlouhou pohlednici z Paříže. Jak se dá odvodit z názvu, je to mozaika mnoha malých příběhů. Ty se točí kolem základní melodramatické linie. Máme tu lásku, smrt, filozofování i přednášku z historie. Pro každého něco. Pro někoho třeba i nějaký hlubší zážitek. Lidé jsou různí, Pařížané i diváci... (23.11.2010)

Pro mě se stává po x zkušenostech filmová mozaika nižším filmovým žánrem, který je dobrý na ukrácení času, často jeho sledování bývá příjemné, ale u toho to taky končí. Paříž má pár dobrých scén, i postav, ale taky spoustu zbytečných scén a střihů (např. havárka, střih, odpadkový koš, ech) a zbytečných postav, které jsou tam jen pro kontrast a tyhle kontrasty režisér podal naprosto hrozně. Měly dojmout nebo já nevím co, ale vyzněly naprosto naprázdno a uměle, nuceně. (20.01.2010)

Nebylo to až tak špatně natočené, myšlenka není špatná, ale zadili to solidně. Zaprvé mě místy bolely oči z jedoucí kamery, naprosto zbytečně. Dále mnoho postav, ale u žádné nešel film do hloubky dané postavy. Film jako by proklouzal po povrchu jednotlivých charakterů. Některé postavy byly naprosto zbytečné (přistěhovalec, celé pekařství, modelky, prodejci ryb). Pokud by se scénář zaměřil více jen na pár hlavních postav a více se jimi zabýval do hloubky, byl by to velmi dobrý film. Herecké výkony byly solidní až nadprůměrné. Škoda promarněné šance 65%. (09.03.2009)

V podstatě příjemný, pomalu plynoucí, "tichý" film ozdobený velmi věrnými hereckými výkony a (jak také jinak) velebící francouzskou metropoli jako elegantní a skvostné mraveniště lidských osudů. Problém je, že ty více než dvě hodiny se příšerně vlečou a "vedlejší" postavy se vzhledem k vysokému procentu Řeků (nebo kdo ti trhovci byli) příšerně pletou. Nejhorší ale je ten pocit, co máte na konci filmu - pocit, že všechno plynulo jaksi odnikud nikam. To je sice blbost, protože se toho nestane málo, ale ta atmosféra je zkrátka tak poklidná a až na čestné výjimky melancholická, až z toho pro průměrného příznivce myšlenky týdne česko-francouzského nepřátelství neplyne jiný závěr než tento: Cédric Klapisch věděl, co dělá, a po řemeslné stránce velmi dobře natočil snímek o jistém aspektu Paríža. Bohužel se na to i přes nesporné kvality hereckého souboru právě vlivem svědomité práce pana režiséra velice těžko dívá, takže ode mě to bude díky skvělé postavě Fabrice Luchiniho za 70%, bez něj bych šel na šedesát. (03.01.2009)