Sex ve městě

po dvaceti minutách jsem znechuceně odešel z kina, nedovedu si představit, že bych tohle vydržel dvě a půl hodiny! možná to v nějaký slabý sadomasochistický chvilce dokoukám na dvd... :) - - - edit téměř po 16 měsících: slabá chvilka nastala a musím říct, že jsem téhle estrogenové radiaci ze začátku opět nevěřil. nicméně po příšerném zážitku se Ženami jsem byl celkem příjemně překvapen. scénář byl nad očekávání nedebilní, celkem uvěřitelný a bezbolestně převedený na devatenáctipalcové "plátno". vadil mi prakticky jen konec (jak už tomu u romantických komedií USA bývá) a přehnaná délka... kdyby mi někdo před druhým pokusem o dokoukání tohoto snímku řekl, že tomu dám 70%, pošlu ho na psychiatrii. (01.09.2008)

Och... môj... bože... nevidela som to od začiatku, len som si 4 roky po funuse povedala, že keď už je to v telke, tak to nechám pustené. Pôsobilo to na mňa rovnako ako kedysi seriál, z ktorého som videla len asi 1,5 časti, aj to len z prinútenia. Myslím, že som ešte NIKDY nevidela film, v ktorom by bolo viac plkov a bol viac o hovne. Dávno viem, že nie som cieľovka tohto skvostu (zlomený necht vo mne nikdy nevyvolával hystériu), ale niekedy nechápem, ako niekto tou cieľovkou môže byť. Podobné nízkotučné rady do života ako z múdrej knihy musia znieť originálne asi len auparkovým pipinkám, ktoré okrem návodu na použitie kozmetickej masky (a možno nejakého Coelha) nečítali ani len tú Evitovku... ešte aj v nej by našli o kus viac reality a menej prázdnych rečí. (08.05.2012)

Poněkud jsem se obával přehnané stopáže, ale nakonec jsem do příběhů známé čtveřice vklouzl bez problémů a i když tam hlušší místa jsou, nudit jsem se nezačal ani na chvilku. Člověk by sice čekal, že se lidé aspoň po čtyřicítce začnou chovat trochu dospěle, ale zřejmě ne. Ale nestrávit s nimi několik řad seriálu, mohl by to být problém. (18.07.2008)

O závěru seriálu jsem slyšel, že prý když pan Božský přijel pro Carrie až do Paříže, že už ji opravdu chce a dospěl, či co, takže po prvním filmu, ve kterém nás čekaly samoúčelné zápletky, jak to ještě víc zašmodrchat, aby to ve finále skončilo úplně stejně a tak, jak všichni předpokládáme, jsem měl buď pravdu, anebo zkrátka někdo chtěl ze seriálu vytřískat ještě nějaké peníze a herečky potřebovaly malinko oživot svou zkomírající kariéru. Film je jako seriál, snad trošku víc romantiky v něm je. Prostě, pro obeznámené - už nebudete tak moc přemýšlet, zda věty typu "Já jsem umřela a teď jsem přišla do realitního nebe" psali lidé z masa a kostí, nebo nějaký PR PC program. 50%. (27.12.2010)

Na seriálu se mi líbilo, že velmi dobře dokázal snoubit snesitelnou reklamu na honosný styl života (což není zrovna moje krevní skupina) s kvalitním tematizováním/řešením partnerských vztahů (to naopak můžu kdykoliv). Filmová verze je vzhledem ke své neopodstatněné velkofilmové stopáži strašlivě dějově řídká a přestože se v ní tvůrci opět zabývají vztahy, převahu má tentokrát ona líbivá povrchnost, která se natvrdo projevuje ve scénách módních přehlídek, nakupování, nezáživného ženského tlachání (týkající se dvou předchozích zmiňovaných věcí) apod. Carriina (čili hlavní) dějová linie je vlastně úplně zbytečná (jenom nezajímavě a neuvěřitelně průhledně opakuje/nastavuje závěrečné epizody seriálu), navíc nechápu, proč si opatřila asistentku, z níž se stala regulérní (opět zcela nepodstatná) vedlejší postava (scénáristé byli vskutku zoufalí ve snaze natáhnout svůj snímek do té absurdní délky), Charlotta kromě střevních potíží je úplně bez starostí a problémy Samanthy a Mirandy, které mají největší potenciál, jsou odbyty příliš přímočaře a jednoznačně, než aby dokázaly emočně pohnout, a proto ani ony nemají šanci tenhle kolos vytáhnout do vod nadprůměru, v nichž se nachází snad všechny řady seriálového předchůdce. Je to opravdu jak několik (čtyři, možná pět) průměrnějších dílů puštěných za sebou – během prvního a druhého vás to ještě jakž takž baví, ale s každým dalším divácký zájem uvadá a ke konci už se sledování téměř rovná letargii… A recenzenty nenáviděnou dvojku si snad raději nechám ujít úplně… BTW Nechápu a nemusím lidi doslova posedlé nakupováním značkových výrobků (ano, nemám rád konzumní styl života). 50 – 60 % (08.05.2011)