Planina v ohni

Film o tom, kto všetko sa s kým kurví, a že najväčšia kurva je život sám... Arriaga už napísal scenár pre mexické Pulp Fiction Amorres Perros, 21 gramov či Babel, a tentoraz vo svojom vlastnom filme experimentuje zasa s časovou líniou príbehu. Dva zdanlivo absolútne nesúvisiace "slice of life" príbehy so skvelým obsadení, mi poriadne zamotali makovicu, a verím, že aj ostatným divákom, aby sa všetko v závere uviedlo na pravú mieru. Lenže ten chaos, ktorý Arriaga najprv stvorí, je až príliš prepletený a mierne prekombinovaný, a je zasvätený jedinému účelu - zmiasť diváka. Ambiciózny film, ktorý sa od toľkého kurvenia trochu skurvil sám. (12.12.2013)

Tak v duelu Arriaga vs Inarritu z toho vychází nakonec lépe Arriaga. Jeho scénáristický um se nepopře a jeden z mých nejoblíbenějších scénáristů si svůj příběh dokázal ohlídat i na režisérské židli. Doufám, že další počiny bude Inarritu točit opět se scénářem od Arriagy, protože se v Biutiful jasně potvrdilo, že ačkoliv je výborný vypravěč, stavby příběhu není jeho silná stránka. Spálené životy jsou krásný film se silným obsazením, uvěřitelnými výkony a atmosférou, která se line všemi příběhy od již zminovaného scénáristy a debutujícího režiséra. Jedinou výtku bych měl asi k hudbě. Nemyslím si, že je tohle druh filmů ,do kterých by se měl dnes již megalomanský Hans Zimmer cpát :) Santaolla je podle mě lepší volba. (28.08.2012)

2 rodiny x 3 generace = X příběhů. V moderní době (a postmoderní o to více) je stále obtížnější najít identitu svého života, už tu nejde o "divadelní" poslání“ Wilhelma Meistera, "sedlácké poslání" Jana Cimbury, ani "tuberářské poslání" Hanse Castorpa. Individuální život se skládá spíš z množiny diskrétních bodů, z nichž každý je obalený nějakým příběhem. A "hořící pláň" je místo, kde do sebe narážejí, kde spolu souloží... Při sledování filmu jsem si připomněl, že jsem nedávno viděl člověka, který vypadal velice podobně jako já před ca. třiceti lety. Chtěl jsem se ho vyptat, abych si ujasnil něco temného a tajemného z oné doby... Jak vidět: Guillermo Arriaga není jen sofistikovaný scénárista, ale i dobrý režisér. (22.06.2016)

Při sledování tohoto filmu jsem si nejednou pomyslel, že režisér se pravděpodobně více než je zdrávo koukal na filmy toho, jehož jméno neumím napsat. Byl jsem docela rád, když jsem po zhlédnutí zjistil, že on ty příběhy napsal, takže se o nějakém vykrádání nemůže ani mluvit. No, i když… Tady musím použít stejný argument, který jsem napsal u filmu Transcendence (film, který se tvářil, že jej natočil Nolan ale ve skutečnosti to byl jeho dvorní kameraman) - je fajn, když různí lidé zkoušejí různé věci (scenárista režii, například) ale ne vždy to vyjde. Což je omluvitelné, přeci jen, z chyb se člověk učí. Pokud ale film až nápadně připomíná něčí styl, ale ve skutečnosti nemá takovou hloubku anebo tomu chybí "to" něco, je to takové zvláštní. Člověk by neměl jen vsázet na to, že ty filmy napsal/natočil, takže se nemusí ani moc snažit hledat si vlastní styl. Takhle mi bohužel tenhle film přišel - utahaný, místy nudný snímek, který měl jediné štěstí, že má skvělý casting a který by mohl být skvělým filmem, jen kdyby ses jej chopil někdo, kdo umí ty filmy natáčet, ne jen psát. Ten rozdíl je poznat, stejně jako když si dáte sojové maso x normální maso. Proč bych se ve světě, kde je maso dostupné, měl spokojit jen s jeho náhražkou? 60 %. (25.11.2014)

Hans Zimmer už zvládl složit lepší hudbu a Charlize Theron s Kim Basinger zahráli daleko, ale daleko lepší postavy než to, co jsem mohl vidět tady. Kromě toho samotný režisér si připravil směsici příběhů, které měli splynout v jeden tak, jako se povedlo například ve filmu Babel. Všechno, co tenhle film obsahoval už jsem v jiném podání viděl a vyznělo to daleko líp. Nápad by špatný nebyl, ale tak nějak to všem, co se ve filmu objevili, nesedlo. (27.07.2011)