Saw 5

Pořád to tak nějak ze setrvačnosti funguje. Podobným způsobem jako Velmi Křehké Vztahy. Komu stačí trochu torture porna prokládaného soap detektivkou a omláceným vizuálem, ten si může udělat další čárku. Pila projde divákem jako nůž horkým máslem. Bez chuti a zápachu, neudělá neplechu. Tedy až na tu ztrátu času samozřejmě. (24.10.2008)

Ako som hovoril už v predošlom komentári u štvorky - naťahovačka, ktorá len zbiera prachy, ale stále ešte pozerateľná. Posledné diely už nie sú žiadna sláva, ale pozerať sa to ešte dá. Každá časť sa rozvíja dozadu (vo flasbackoch) aj dopredu a stále je to aspoň niečím zaujímavé. Celkovo je to slabý film, ale ako celok to funguje stále dobre. 55% - 3* (04.12.2010)

Největší hororová nuda od... Saw IV. Miluji první díl, dvojku jsem si bez problémů užil, ale od té doby to s touhle sérií frčí dolů jako na tobogánu. A pětka nemá k pomyslnému dnu skutečně daleko. Stačí jen ještě víc přitlačit na demenci, vyměnit necharismatické herce za otravné komparzisty a vybrat mnohem neoriginálnější pasti. Dávám tomu dva díly a James Wan začne koulet očima z toho, do jakých výkalů se jeho dítě propadlo. Pokud už to nedělá poslední tři roky. Největší žánrový blivajz letošního roku nicméně zná své jméno. (02.11.2008)

Doposavad se mi každý díl Saw líbil, ale s tímhle už nemůže být člověk úplně spokojený, ani kdyby stokrát chtěl. Je dost možný, že jsem plno věcí nepochopil (neboť je to celé neskutečně zmatečně poskládaný sled scén, které se odehrávají v různých časech, Strahm a Hoffman jsou si za šera hodně podobní, chování té uvězněné zprvu-pětice se pochopit nedá), ale z toho, co jsem zachytil, soudím následující. A) Saw 5 má v podstatě tři dějové linie, které se různě proplétají mezi sebou navzájem, ale i s dějem minulých epizod. B) První linie se zabývá tím, jak se detektiv Hoffman dostal k pozici Jigsawova nástupce. Divák je tedy nucen sledovat velmi otravné flashbacky, které nic zajímavého nepřináší, nýbrž jenom zbytečně pitvají už dávno uzavřené zápletky. A přitom by se dala Hoffmanova role v předchozích událostech vyjevit jedním krátkým, v přítomnosti se odehrávajícím dialogem (nebo monologem). C) Druhá linie jako jediná posouvá děj trochu kupředu. Sledujeme v ní přeživšího agenta Strahma, který podniká soukromé vyšetřování proti Hoffmanovi, protože tuší, že v tom taky jede. Tahle část děje přímo neuvěřitelně spoléhá na náhodu (popřípadě na vševědoucnost vybraných aktérů), což téměř znemožňuje, aby si přemýšlející bytosti tenhle film užily. No a její vyústění mělo být nejspíš klasickou sawovskou šokující pointou, avšak bohužel - tentokrát jsem na konci poprvé překvapený nebyl. D) Třetí linie mohla být nejzajímavější - dočkáme se místností s nastraženými pastmi a pětice uvězněných lidí. Bohužel na tuto linii nezbývá moc času (přednost dostala otravná linie první) a chování postav postrádá logiku takovým způsobem, že jsem měl potíže uvěřit, že to tvůrci tentokrát myslí vážně. Takže se z ní nakonec stala jenom taková smutná připomínka časů minulých, u které je pro její zjevnou podobnost s konceptem Saw II nápadně vidět kvalitativní sešup. Čekal jsem tu alespoň nějakou zajímavou pointu - přehlídnul jsem ji, anebo tu fakt žádná není? Zkrátka Saw 5 je pro mne zklamáním. Dávám tři hvězdy - je to celkem dobře řemeslně odvedená práce, kterou sráží scénář. Propřístě bych jej tedy raději svěřil někomu schopnějšímu, protože potenciál tu stále je veliký - jak lze vidět z poslední, sakra působivé (leč nepřekvapivé) scény. (11.11.2008)

Od čtyřky malé, ale rozpoznatelné zlepšení se. Všechny tři dějové linky se rozjíždějí nadějně a v úvodu mě mile potěšil odkaz na Jámu a kyvadlo. Bohužel, i nadále pokračuje neskutečně přeplácaná scenáristická matematika, což se projevilo zejména na nevhodném propletenci tří dějových linií, které chvílemi nechávají diváka ve zmatku. Pátrání agenta Strahma je nezáživné a flashbacková linka s Hoffmanem podtrhuje další chorobu této série - nedostatek vlastní invence je nahrazován úpravami a doplňováním událostí z předchozích dílů. Z původní one man show se už bezmála stává práce organizované skupiny zločinců (vlastně bych se nedivil, kdyby se v desátém díle provalilo, že za jménem Jigsaw stojí půlka města). Pryč je dávno kouzlo šílence, který trestal své oběti tím, že je nechával v dilematu, zda zemřít, či obětovat to, čím se provinili. Brutalita je stále samoúčelnější a původní schéma už ani s takovými úpravami nefunguje. Poslední linie s pěticí lidí, putujících tak trochu ve stylu druhého dílu místnostmi plnými nástrah, je paradoxně nejzábavnější, ačkoliv postrádá jakýkoliv scenáristický podklad a chování postav je občas přinejmenším zvláštní. Pro pastičkáře další update série, pro neznalce nepochopitelná šmodrchanice se spoustou krve a pro běžného diváka další důkaz, že při třískání peněz z dojné krávy je někdy lepší nechat původní produkt spát... (03.08.2009)